Macháček & Hejmová: Reálně se věnovat současnému designu

Úterý, 3. Únor 2015 - 9:34
| Napsal:

V dnešním rozhovoru zavítáme opět na Fakultu výtvarných umění do Brna, kde navštívíme Ateliér grafického designu 2.

Mikuláš Macháček a Tereza Hejmová - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)
Fotoalbum: 
Kristína Drinková, identita kina Art - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Kristína Drinková, identita kina Art - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Kristína Drinková, výstava v kině Art - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Radim Lisa, Mýtus a realita - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Taking a Line for a Walk, doprovodná výstava 26. Bienále Brno - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Taking a Line for a Walk, doprovodná výstava 26. Bienále Brno - foto © 2014 Brno Biennial
Projekt Ašané, spolupráce s Fakultou architektury a umění v Liberci - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Projekt Ašané, spolupráce s Fakultou architektury a umění v Liberci - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Projekt Ašané, spolupráce s Fakultou architektury a umění v Liberci - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Anna Franková, časopis 21. století - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Workshop s Radimem Peškem - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
AGD2 Hollandtour, studio Dumbar - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Lucia Kolesárová a Karel Bařina, Progress in MG, výstava klauzur 2015 - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Radim Lisa a Jan Kročák, identita AGD2 Open Space - foto © FaVU - Ateliér grafického designu 2
Mikuláš Macháček a Tereza Hejmová - foto © Martin Vlček (www.martinvlcek.com)

Kde je původ Vašeho rozhodnutí učit a předávat své zkušenosti dál?

Mikuláš Macháček: Po škole jsem několik let působil v pražském studiu Najbrt, pak jsme spolu s mojí partnerkou, designérkou Šárkou Zíkovou, založili vlastní studio. Po nějaké době mi začal scházet kontakt s více lidmi a názory, na které jsem byl z velkého studia zvyklý. Učit byla jedna z možností, jak se setkávat s novou energií a sám se dál učit. Když jsem studoval na VŠUP, díky zahraničním stážím jsem si uvědomil, jak důležité je poznat více školních prostředí, systémů, osobností. To téma jsme pak zpracovali s bráchou Adamem ve společné diplomce – představovali jsme si propojenou mezinárodní síť škol, každý rok studuješ jinde. Konkurz na FaVU byla příležitost, jak svoje představy o fungování školy vyzkoušet. A velká výzva, nikdy předtím jsem neučil.

Tereza Hejmová: Mikuláš předtím vedl ateliér s Markétou Hanzalovou a když skončila, oslovil mě. Také jsem nikdy dřív neučila, bylo to pro mě něco nového a zajímavého, i atmosféra FaVU, která je výjmečná. Mimoto pracuji na volné noze. Nechtěla bych jen učit, myslím, že se pak člověk zastaví a trochu odřízne od světa venku. Přijde mi ideální dělat oboje dohromady.

MM: Myslím, že oba považujeme za důležité, aby ve školách působili designéři s vlastní praxí.

TH: Je dobře, když člověk není uzavřený v nějaké školní bublině, ale prakticky se věnuje současnému designu a pak to může vzájemně propojovat.

Uveďte prosím příklad zadání studentům. Jaké úkoly volíte?

TH: Snažíme se úkoly nakombinovat. Od přesně formulovaných zadání, která mají například splňovat požadavky zadavatele z venku, až po ty abstraktní. Třeba minulý rok jsme zpracovávali novou vizuální identitu brněnského kina ART a to bylo reálné zadání od lidí z kina. Věnovali se tomu všichni studenti a na konci byl jeden návrh vybrán. Teď se realizuje a jeho autorkou je Kristína Drinková.

MM: Příkladem otevřenějšího zadání byl projekt pro město Aš. Propojili jsme naše studenty s architekty z liberecké školy aniž jsme předem přesně věděli, kam se spolupráce vyvine. Architekti zpracovali čtyři urbanistické vize a naši studenti měli za úkol je graficky zpracovat a v nějaké formě je odprezentovat radním a obyvatelům Aše. Nakonec vznikl poměrně rozsáhlý, až aktivistický projekt. Podařilo se nám od města sehnat grant na vytištění novin, které dostal každý Ašan do schránky, aby se mohl s projektem seznámit. Studenti vytvořili diskuzní web s infografikou, ve městě označili sprejem místa architektonických zásahů, zorganizovali komentovanou procházku s architekty a výsledky prezentovali na dvou výstavách. Během práce se učili jak spolupracovat s jinými profesemi i mezi sebou v týmech, které během procesu vznikly.

Nebo svižnější úkol – každý z ateliéru v několika minutách ostatním představuje, co ho zajímá a baví. Všichni už vystoupili, tak teď to čeká mě a Terezu.

Soustředíte se ve výuce na specifickou tématiku?

MM: Vybíráme témata, která nás dva zajímají a máme k nim nějaký vztah. Jedině tak se jim můžeme smysluplně věnovat. Jsem přesvědčený, že je nutné předat naše zaujetí studentům, jinak nebude stát výsledek za nic. Skvělé je to i naopak, s něčím přijdou studenti a nadchnou nás. To nás baví.

Většinou kombinujeme jedno větší semestrální téma s dalšími čtyřmi, pěti úkoly. Teď sedíme v Pražákově paláci Moravské galerie, MG byla tím hlavním, čemu jsme se poslední měsíce věnovali. Na celý semestr jsme se přestěhovali ze školy do galerijního prostoru, který jsme si pojmenovali Open Space. Každou středu jsme se tu scházeli na konzultacích, dveře byly otevřené, kdokoliv mohl přijít a ptát se nebo jen poslouchat.

Daří se Vám tímto způsobem propagovat ateliér? Navštěvují lidé z řad veřejnosti váš „Open Space“?

MM: Cílem Open Spacu nebyla ani tak propagace ateliéru, ta byla jen samozřejmou součástí. Chtěli jsme vyzkoušet, jestli koncept otevřené školy může takhle fungovat a hlavně, jestli a v čem bude přínosem pro nás.

Jedním z impulzů, jak přemýšlet o modelu školy jinak, bylo loňské Bienále grafického designu a jeho téma vzdělávání a školy. Naši studenti se podíleli na výstavě Taking a Line for a Walk, která se věnovala školním zadáním a probíhala o patro níž. Do Open Spacu v místě konání Bienále jsme měli možnost pozvat návštěvníky, kteří přišli za grafickým designem. Samozřejmě to nefungovalo automaticky, museli jsme o naší aktivitě dát vědět. Radim Lisa a Honza Kročák navrhli plakáty, které vylepili po Brně, věnovali se facebooku, napsali jsme do škol.

TH: Diváci přišli hlavně na veřejné přednášky. Byl tu Aleš Najbrt nebo 2014 Designers.

MM: Obě prezentace souvisely s tématem vizuální identity kulturních institucí, kterému jsme věnovali podstatnou část semestru. Snažíme se zvát externisty na přednášky a workshopy, protože dobře naruší zaběhlý rytmus ateliéru. Takovou energií je například právě probíhající workshop Roberta V. Nováka na téma tanec.

Bohužel na FaVU zatím nejde aplikovat model, který známe ze zahraničí, kde namísto jednoho vedoucího ateliéru na celou dobu studia učí několik specializovaných učitelů v každém ročníku. Proto také po našich studentech chceme, aby minimálně jednou vycestovali na stáž do zahraniční a také chodili na stáže na jiné školy u nás.

Jakým způsobem probíhá výuka?

MM: Scházíme se jednou týdně, je to hodně intenzivní den. Každý představuje a obhajuje svoji práci před ostatními, diskutuje se. Důležité je vzájemné vnímání procesu, jak se kdo dokázal od minulé prezentace posunout.

TH: Ale hlavně – zadání mají všichni stejné – od prváků až po nejvyšší ročníky.

MM: Do prváku přijde jedinec, který svojí energií inspiruje páťáky a on zase nasává všechno od starších. Rychle se tak navzájem učí a posouvají, to je výhoda propojeného ateliéru.

V jaké podobě studenti získávají znalosti a zručnost v technických programech?

MM: Ve škole sice probíhá výuka grafických programů, chybí ale předměty jako webdesign, písmo ... Proto se některé praktické dovednosti snažíme cvičit i v rámci témat, která zadáváme. Jeden z posledních úkolů byl zaměřený na porozumění a zvládnutí tiskové techniky.

TH: Během konzultací také řešíme například pravidla sazby textů.

Máte mezi studenty vytipované 'talenty'? Jak vlastně vnímáte pojem talent?

MM: Je to zapálená osobnost, která věnuje mnohem více času svému zaujetí, než ostatní. Dokáže dotahovat nápady do konce. V ateliéru to jsou například Radim Lisa, Anička Franková, Lucia Kolesárová, Katka Hikadová ...

TH: Snažíme se takové najít během přijímaček, důležitým vodítkem je pro nás pohovor.

Slýchají od Vás studenti nějakou charakteristickou frázi, tezi, nebo citát?

MM: Museli jsme se zeptat studentů. Je to moje pusa do obráceného U, když se mi něco nezdá při konzultacích. Haha!

Děkuji za rozhovor.

Klíčová slova: