Město a politika

Pátek, 13. Leden 2017 - 0:00
| Napsal:

Jak se přistupovalo k urbanismu v různých historických epochách? Jak návrhy ovlivňuje aktuální politická situace a co je hnací silou velkých urbanistických změn? Přinášíme první díl seriálu o městkém plánování a jeho základních politických principech.

Město a plánování

V posledních měsících se v návaznosti na dění kolem Metropolitního plánu nejen v architektonických kruzích často diskutoval vztah mezi plánováním měst a politikou. Zdůrazňovala se nutnost dodržovat podmínky pro nezávislou práci a nejednou zazněly obavy o politizaci plánování jakožto ryze odborné činnosti.

Ve svém článku Městské plánování a politické hodnoty ze 70. let politická teoretička a územní plánovač Susan a Norman Fainsteinovi argumentují, že každý způsob plánování je vystavěn na rozdílných politických hodnotách; tedy hodnotách o tom kdo a jak rozhoduje o věcech veřejných, pro koho budou tato rozhodnutí přínosná a pro koho nikoliv. Oba autoři opakovaně zdůrazňují nutnost vnímat politické důsledky různých typů plánování, jelikož územní plán „tvoří podstatu politického rozhodování”. Způsob, jakým je plán formulován a implementován pak označují jako „do budoucna orientované veřejné rozhodování směřované k dosažení specifických cílů”; tedy přímo za „proces politického rozhodování”. Ať se nám to líbí či ne, plánování měst a politika jdou ruku v ruce a jen stěží je od sebe můžeme v dnešní době oddělit. Spíše než bojovat za apolitičnost městského plánování je tedy možná důležitější snažit se rozpoznat, na jakých politických hodnotách staví ten či oný typ plánování a zda hájí principy, které jsme se jako společnost rozhodli následovat. 

Za posledních 150 let historie zaznamenala několik typů městského plánování. Za ty nejvýznamnější by se dalo považovat plánování osvícenské, tradiční - modernistické, uživatelsky orientované, advokační a takzvaný inkrementalismus.

V následujícím seriálu se podíváme, jak se od sebe navzájem těchto pět způsobů liší, jak se liší politické hodnoty, na kterých se zakládají a uvedeme konkrétní příklady různých typů plánování ve světě i v Čechách. Podíváme se do jaké míry a v jakých situacích může být městské plánování považováno za apolitickou, odbornou, vědeckou, aktivistickou či uměleckou činnost a zároveň se pokusíme nastínit, jak politické hodnoty souvisí s nastavováním budoucího rozvoje měst obecně.

_

Jitka Molnárová vystudovala architekturu a urbanismus na FA ČVUT a řízení metropolí a městské politiky na Institutu Politických Věd v Paříži. V současné době působí v Limě jako koodinátorka výzkumu udržitelných měst na Fakultě enviromentálních studií UCSUR. Je spoluzakladatelkou mezioborové kanceláře CONURB zabývající se problematikou sociálního bydlení, rozvoje slumů a udržitelným řízením správy měst.