Od Ungeltu po Uhelný trh

Středa, 3. Červenec 2013 - 0:00
| Napsal:

aneb Další Psí vycházka po Starém Městě

Fotoalbum: 

Druhá letošní Psí vycházka navázala na tu předchozí (viz zde), vedla celá Starým Městem. Začali jsme v Ungeltu, kde jsme se rozloučili posledně. Prošli jsme do Štupartské ulice a prohlédli si průčelí Gočárova obchodního domu Baťa z let 1933-34, jehož druhá fasáda směřuje do souběžné Celetné. Konstruktivismus, ale citlivě zasazený do kontextu staré zástavby. Viděli jsme blok domů malé asanace ve Štupartské a Jakubské, kde jsou pozdně secesní činžáky Ohmanova žáka Aloise Masáka a taky domy Bohuslava Homoláče. Pak jsme prošli konstruktivistickou Bolzanovou pasáží do Celetné.

Zastavili jsme se ovšem u kubistického Gočárova domu U Černé Matky Boží z let 1911-1912 s obnovenou kavárnou Orient. Snad se brzo dočkáme i obnovení Muzea českého kubismu. Na Ovocném trhu dále historizující dům U České orlice (má průčelí i do Celetné), dílo Friedricha Ohmanna, dokončené jeho žákem Aloisem Dryákem v roce 1897-8 (Dryákův maličký podpis je vidět i pod arkýřem nad Ohmannovou signaturou, ale chce to dobré oči).

Nahlédli jsme do nedávno předesignované Rathovy (dnes ale Pánské) pasáže naproti (studio ADNS), něco si řekli o paláci Myslbek (arch. Claude Parrent a Zdeněk Hölzel-Jan Kerel) a prohlédli si bronzové hlavičky Karla Nepraše na jeho vratech. V čele náměstí je přistavěné zadní průčelí Nostitzova divadla od Achilla Wolfa z druhé poloviny XIX. století. Další zastávka byla u čestného dvora Karolina, životního díla Jaroslava Fragnera (1946-1967). Jeho dostavba skvěle koresponduje se staršími objekty v areálu. Kašna se lvy před vstupem je od Vincence Makovského (po jeho smrti dokončil Stanislav Hanzík).

Pak jsme pokračovali ulicí Havelskou, kde je pěkný konstruktivistický činžák od Ohmannova vídeňského žáka Rudolfa Eislera. Nahlédli jsme do legendární (a hezky obnovené) pasáže U Závoje. Na nárožích kolmé Melantrichovy ulice je pak krásný funkcionalistický portál od dalšího pražského židovského architekta Maxe Gerstla a zajímavě nastavěný barokní dům od Kotěrova žáka Františka Kavalíra.

Samostatný blok mezi Havelskou a Rytířskou pak vyplňuje mohutná budova Městské (dnes České) spořitelny v neorenesančním stylu od Antonína Wiehla a Osvalda Polívky (ten ve dvacátých letech budovu citlivě zvýšil o patro). V Rytířské ulici jsme si prohlédli průčelí Staroměstské tržnice ve stylu historismu od Jindřicha Fialky (když nádherná železná klenba tržnice uvnitř bloku je bohužel po necitlivé vestavbě hypermarketu stále zakryta).

Nakonec jsme se zastavili u nenápadného portálu býv. klenotnictví Plečnikova žáka Ludvíka Hilgerta z poloviny 20. let, zdobeného plastikami Bedřicha Stefana. A taky si prohlédli budovu pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurta od Karla Kotase, žáka Jana Kotěry. Stojí na rohu Perlové a do Rytířské se tváří jako starý dům, dál už je to pak čistý funkcionalismus.

Během léta nás ještě čeká Psí vyjížďka, kdy se uskuteční, sdělím zde.