Reflexe myšlenek a výstupů na pražském Bienále experimentální architektury #3

Sobota, 11. Listopad 2017 - 19:17
| Napsal:

Na konci října letošního roku se v pražském kině Světozor konala akce nazvaná SYMPOZIUM / Bienále experimentální architektury #3. Se svými přednáškami na ní vystoupili slavní mezinárodní architekti v čele s vedoucím kanceláře Zaha Hadid Architects Patrikem Schummacherem nebo zakladatelem rakouského studia Coop Himmelb(l)au Wolf D. Prix. O své postřehy z akce se s námi podělil nizozemský architekt a pedagog doc. Dr. Henri Hubertus Achten.
Originální text v angličtině najdete zde.

Experimental Architecture Biennale 2017 Prague
Fotoalbum: 

V Praze se již potřetí uskutečnilo Bienále experimentální architektury. Doprovodné aktivity a události tentokrát probíhaly celé dva měsíce. Hlavními iniciátory byli Imro Vaško, Martin Gsandtner, Dan Merta, Klára Pučerová, Ondřej Pokoj, Galerie Jaroslava Frágnera a mnho dalších. Během toho se uskutečnily všechny tyto akce:

  1. Výstava "Akademické platformy výpočetního navrhování" na UMPRUM (6. září – 7. října).
  2. "Meetup k výstavě Akademické platformy výpočetního navrhování " na UMPRUM (6. září).
  3. Výstava "Zaha Hadid Architects: Unbuilt" v Galerii Jaroslava Frágnera (8. září – 27. října).
  4. "Experimental Architecture Biennale Symposium" v Kině Světozor (26. října).
  5. Několik workshopů a instalací: "Grotto 4.0," "Hacking Paper" či "Meta Matter".
Na symposium konané ve čtvrtek 26. října zavítalo mnoho mezinárodních architektů a teoretiků, kteří vystoupili s přednáškami o experimentální architektuře. Ze zdravotních důvodů se nemohl bohužel zúčastnit Ben van Berkel (UN Studio) – škoda, na jeho přednášku jsem se opravdu těšil.
 

Patrik Schumacher / Zaha Hadid Architects

Patrik Schumacher zahájil blok trojice přednášejících ze studia Zaha Hadid Architects. Následovali jej Shajay Bhooshan a Jakub Klaška. Hlavní tezí jeho přednášky byl “parametrismus” jako styl procházející současnou architekturu. Rozlišoval čtyři podružné tendence, které jsou přítomny v ZHA: foldismus (angl. fold = ohyb), blobismus (angl. blob = kapka, hrudka), swarmismus (angl. swarm = roj) a tektonismus (angl. tectonic = konstrukční, strukturální). Dokazoval, že tento styl je páteří práce ZHA. Prezentace byla dobře připravena a přednesena s vášní. Velmi na mne zapůsobila.

Patrik Schumacher/Prezentace ZHA.

Poznámka autora: Podle mého názoru redukce tak hlubokého principu, jako je parametrické myšlení, na architektonický styl vede k redukci významu parametrického přístupu, což je určitě ke škodě architektury. Parametrické myšlení – chápání světa jako systému vztahů – přesahuje předepsanou množinu tvarů, což je záležitostí slohu. Zatímco parametrické myšlení obsahuje neformální aspekty, parametrismus jako styl je zaměřen převážně na formu. U staveb to funguje celkem dobře, ale můžeme vidět, jak se tento přístup hroutí v rovině města, kde jsou všechny zainteresované strany jako politici, investoři nebo celkově ekonomika, trvalá udržitelnost a další minimálně stejně (nebo více) důležité jako formální hlediska.

Shajay Bhooshan / Zaha Hadid Architects CODE

Shajay Bhooshan nabídl mnoho vhledů do práce hlavního týmu. V ZHA pracuje na skriptování a kódování architektury: ZHACODE. Jejich úkolem je zkoumat, vyvíjet a aplikovat v projektech výpočetní technologie, aby práce postupovala rychle a efektivně. To zahrnuje mnoho výzkumů a experimentů, ale vždy v rámci podmínek nastavených firmou. Jeho prezentace byla velmi jasná a skromná a nabídla dobrou představu toho, jak může být výzkum implementován v architektonické kanceláři.

Shajay Bhooshan/Prezentace ZHACODE

 Poznámka autora: Mnoho větších architektonických kanceláří (ZHA, KPF, SOM, Sir Norman Foster and Partners a další) má specializované skupiny “programátorů”, které pracují na úkolech v rámci různých projektů. Domnívám se, že je pouze otázkou času, kdy zmizí rozdíl mezi “vedoucím” architektem a skupinou “programátorů”, protože specializované schopnosti těchto skupin se de facto staly součástí jazyka architektury.

Jakub Klaška / Zaha Hadid Architects

Jakub Klaška představil výstavu "Zaha Hadid Architects: Unbuilt" konanou v Galerii Jaroslava Frágnera v Praze. Výstava poprvé v Praze představila velký počet nerealizovaných projektů kanceláře ZHA. Zaměření na nerealizované projekty velmi pomohlo ilustraci širšího spektra architektonického myšlení v ZHA. Prezentace byla seřazena dle vybraných klíčových slov, která byla použita i v uspořádání výstavy.

Jakub Klaška/Prezentace ZHA

Poznámka autora: Považuji za velmi překvapivé, že hlavní kategorie zmíněné Patrikem Schumacherem – foldismus, blobismus, swarmismus a tectonismus – nebyly využity také v uspořádání výstavy. Domnívám se, že to ukazuje na důležitost pružnosti termínů v rámci architektonického diskurzu. V tomto smyslu architektura určitě není jako věda. Ve vědě je konzistentní používání termínů velmi důležité. V procesu architektonického navrhování slova pohánějí myšlenky. V okamžiku, kdy se slova ustálí, inklinuje k ustálení také proces. Jde zde tedy o přirozenou tendenci pro ponechání významů otevřených a změnu interpretace při změně okolností.

Michael Hansmeyer/Michael Hansmeyer Computational Architecture

Michael Hansmeyer představil svou práci na “sloupech” a “digitální grotesce” ("Digital Grotesque" či “grotto”) a vysvětlil, jakým způsobem vycházejí ze systematického výzkumu geometrických výpočtů. Nemalou pozornost věnoval také realizační části a dostupnosti materializace. Pro mne to byl nejlepší příklad experimentální architektury prezentované na Symposiu – bylo to velmi konkrétní, systematicky provedeno a převedeno do reality.

Michael Hansmeyer/Prezentace výpočetní architektury Michaela Hansmeyera

David Ruy / Ruy Klein

Z mého hlediska šlo o zdaleka nejlepší přednášku na Symposiu. Jak David Ruy sám přiznal, zatím trochu nevyladěnou, ale plnou podnětných myšlenek a postřehů o současné technice a kultuře. David Ruy začal se zkoumáním obrazu a skončil poloautomatizovanými generovanými avatary a virtuálním prostředím. Způsob, jakým témata zkoumal sám i se svými studenty, byl opravdu velmi inspirující.

David Ruy/Prezentace Ruy Klein

Poznámka autora: Umělá inteligence se v přednáškách příliš nevyskytovala až právě na výjimku prezentace Davida Ruye. Jeho extrapolace od snímání digitálního obrazu ke generování avatarů je obzvlášť pozoruhodná také ve spojení s kanceláří na obrázku výše. Snímání digitálního obrazu jde dále než tradiční fotografie (nebo heliografie, jak ji David nazývá a jde i dále než současné vyprávění příběhů pomocí obrazů. Co se děje, je to, že počítače nevytvářejí příběhy, ale modely. To předpokládá, že se obrazy stanou neoddělitelnou součástí informačního toku mezi stroji i mezi lidmi a stroji. Co to přinese, je zatím nepředstavitelné, ale půjde to dále než pouze jednoduchá a nevinná replikace.

Preston Scott Cohen / Preston Scott Cohen, Inc.

Preston Scott Cohen začal zajímavým předpokladem: může být architektura aktem odporu („act of resistence“)? A pokud ano, tak jakým způsobem? Pro umění jsou takové akty jasné a jsou definujícím aspektem umění. Ale pro architekturu je to složitější a snad i nemožné. V první části své přednášky zkoumal tento názor a připadalo mi to velmi zajímavé. Druhá polovina se posunula k tradiční prezentaci portfolia a ztratila kritický impulz poloviny první.

Preston Scott Cohen/Prezentace Preston Scott Cohen, Inc

Filippo Gilardi / MX3D

MX3D je mladá firma specializující se na inovativní a experimentální technologie výroby, které využívá pro inovace klasických výrobků. Mimo přehledu mnoha předchozích projektů věnoval Filippo Gilardi značnou pozornost projektu mostu v Amsterdamu, který dokáže sám sebe vyrobit technologií 3D tisku. Prezentace se mi velmi líbila a obsahovala mnoho vtipných i vážných postřehů, například o důležitosti virálních videí. Šlo o podobně praktické experimentování jako u Michaela Hansmeyera, ale mířilo do mnoha směrů.

Filippo Gilardi/Prezentace MX3D

Poznámka autora: Mnoho experimentálních architektů pracuje v mladých společnostech, které se setkávají s mnoha podobnými problémy – vybudování prstiže je jedním z nich. Samotisknoucí se most je poměrně nápaditý způsob řešení tohoto problému a jak Filippo Gilardi sám řekl, zafungoval dobře, ale dlouhá doba samotného procesu se negativně podepsala na výsledku. Projekt vytvořil velmi dobrý mediální obraz o projektu. Dalším hlediskem je stále trvající finanční náročnost projektu, která nakonec vede k nižšímu zisku. Pro mnoho mladých architektů a studentů to byla velmi inspirativní prezentace (a možná i vedoucí k vystřízlivění).

Wolf Prix / Coop Himmelb(l)au

Wolf Prix byl hvězdou symposia. Z celé jeho prezentace bylo zřejmé, že je mistrem v pravém smyslu tohoto slova. Jeho prezentace představila dílo Himmelb(l)au, dotkla se jak inspirací, tak problémů a místy byla také velmi vtipná. Díky životnímu dílu, které bylo experimentální již v letech svého založení (1968), neměl potřebu nic “dokazovat”. Mnoho úspěchů i neúspěchů zmíněných v prezentaci poskytlo velmi dobrý vhled do často komplikovaného života velké a úspěšné architektonické kanceláře. Boj s klientem byl tématem, které se při prezentaci projektů často vracelo. V projektu Paneum – House of Bread II (viz. obrázek vpravo níže) se projevil kladný vliv vysoce zainteresovaného klienta. Jiným zajímavým aspektem tohoto projektu byla parametrická optimalizace obkladu fasády.
Dalším důležitým tématem, které Wolf Prix nastínil, byla ztráta investovaných financí a času v architektonických soutěžích. Soutěže nabízejí vzácnou příležitost pro kanceláře k získání velkých projektů, ale zároveň generují také neuvěřitelný počet firem, které v soutěži neuspějí a tak o investici do soutěžního návrhu přijdou. Wolf Prix proti tomuto mechanizmu silně argumentoval.

Wolf Prix/Prezentace Coop Himmelb(l)au

 Poznámka autora: Při otázce z publika po tom, kde je větší zábava pracovat, zda v Evropě nebo v Číně, Wolf Prix odpověděl: “Není to zábava ani v Evropě, ani v Číně”. Eroze úkolů architekta při zachování odpovědností vede k rostoucí nesrovnalosti mezi honorářem architekta a tím, co dodává. V praxi jde o velmi důležitý problém, ze kterého snad může experimentální architektura ukázat cestu ven. Propagací postupů, kde jsou těsně spjaty výzkum-návrh-realizace, se experimentální architektura může těmto tendencím “bránit”. Stále ale musí mnoha tendencím odolávat, aby si svůj status udržela.

Ačkoli je určitě Coop Himmelb(l)au experimentální, není současnou experimentální architektonickou kanceláří. Současné experimentální kanceláře, jak bylo zmíněno výše, spojují výzkum, návrh a realizaci. V tomto smyslu Coop Himmelb(l)au stále odpovídá starému obrazu geniálního architekta, který má inspiraci a vydává se tuto inspiraci stvořit. Ano, je zde výzkum a mnoho vývoje, ale přichází až po vytvoření ideje a výzkum není součástí samotné tvorby ideje.

Kristina Schinegger / SOMA

Kristina Schinegger ukázala, jak důležité je vítězství v architektonických soutěžích pro samotnou kancelář ve svých začátcích. Zvítězili v soutěži na tematický pavilon Expo Yeosu v Korei, což bylo faktickým impulzem pro založení jejich vlastní kanceláře. Později také zvítězili s pavilonem současného umění v Salzburgu. Zmínila množství realizovaných projektů a ukázala, jak návrh a výzkum jdou ruku v ruce.

Kristina Schinegger/SOMA presentation

Moritz Dorstelmann / FIbR GmbH

Moritz Dorstelmann byl posledním přednášejícím symposia. Pracoval na velmi známé sérii výzkumných pavilonů vytvořených v Institute for Computational Design ve Stuttgartu, který vede Achim Menges. Založil vlastní společnost FIbr GmbH, aby tento druh technologie využil v architektuře a designu nábytku. Přednáška představila nejen výzkumné pavilony, ale také získané zkušenosti i postup, jak se znalosti a dovednosti vyvíjely v průběhu let.

Moritz Dorstelmann/FIbR GmbH presentation

Má poznámka: Moritz Dorstelmann je dobrým příkladem architekta, který dospěl v prostředí (ICD ve Stuttgart pod Achimem Mengesem), které se velmi liší od tradičního pedagogického modelu mistr-učeň. Ten na mnoha školách architektury stále dominuje. Spíše se v tomto smyslu vyučil řemeslu, učil se propojení výzkumu-návrhu-realizace, což formovalo jeho myšlení o designu. V tomto přístupu je vytváření poznatků základní součástí architektonické praxe, což je nezbytné, pokud má mít obor naději obstát proti vnějším tlakům, které stále ubírají úkoly a odpovědnosti.

 Myšlenky závěrem

Jeden prvek v letošním symposiu překvapivě chyběl: BIM. Shajay Bhooshan ukázal BIM ve svém schématu (ZHBIM), ale nezabýval se jím. Michael Hansmeyer mluvil o BIM jako o “prostředku kontroly, nikoli návrhu”. I přes všechnu sofistikovanost prezentovanou v přednáškách všech zúčastněných se zdá, že když dojde na BIM, nikdo si s ním neumí poradit. BIM je spíše odkládán než zkoumán. Domnívám se, že to z velké části nesouvisí s BIM fenoménem jako takovým, ale se způsobem, jakým je dnes BIM podporován v software. Pokud dodavatelé softwaru tuto příležitost nevyužijí, staneme se svědky rozštěpení, kde se BIM v procesu návrhu nebude projevovat vůbec. Stane se outsourcovanou aktivitou, velmi podobně jako je dnes outsourcován rendering pomocí specializovaných společností. To by byla velká škoda pro celou architekturu.

Jaké experimentální symposium tedy bylo? Jak jsem již zdůvodnil výše, myslím si, že pouze dva příspěvky byly experimentální (Michael Hansmeyer and David Ruy). Mnoho z dalších prací se již stalo mainstreamem. Nic vlastně nebylo výzvou k řešení, nebo slovy Prestona Scotta Cohena, nebyly zde žádné “akty odporu” (acts of resistance). Pokročilé technologie jsou asimilovaným a stálým proudem při tvorbě formálně zajímavých staveb. Snaha Patrika Schumachera o zahrnutí všeho pod parametrismus je také činem konsolidace, deklarací slohu a zajištěním části trhu.

I přesto prezentovaná díla ukazují modely, které mohou architekturu vyvést z desítek let starého a překonaného způsobu práce. Zvlášť propojení mezi výzkumem-návrhem-realizací musí nahradit model mistr-učedník. Architektura potřebuje vytvořit svůj vlastní soubor znalostí („body of knowledge“) a je nejvyšší čas tuto snahu urychlit.

___

Třetí Bienále experimentální architektury bylo více ambiciózní a větší než ta předchozí – nabídlo v Praze velký prostor pro prezentaci aktuálního stavu současné architektury. Jde o velmi důležitý příspěvek a vysoce inspirativní událost. Mnoho díků organizátorům a všem zapojeným!

Diskuse: