EARCH TÝDENÍK: Kauza jménem Muzeum železnice, stop elektrokoloběžkám a postýlka pro váš mobil
9 zpráv z architektonické scény přináší redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 27. 10. 2025
Nová budova Národního technického muzea bez soutěže
Národní technické muzeum vypsalo zakázku na projektanta nového Muzea železnice a elektrotechniky v areálu depa Masarykova nádraží v Praze. Veřejná stavba za 1,9 miliardy korun v centru hlavního města má vzniknout bez architektonické soutěže.
„Je nepochopitelné, že v celém několikaletém procesu přípravy se nenajde dostatečně silný hlas, který by upozornil na velmi diskutabilní proces zadání bez architektonické soutěže a nepřesvědčivou studii, která by v soutěžním procesu zcela určitě neobstála,“ napsala na svém Facebooku platforma CBArchitektura.
Autorkou architektonické studie je architektka Mariana Remlová, která ji zpracovala jako zaměstnankyně muzea. Stát tímto postupem ignoruje vlastní strategický dokument Politika architektury a stavební kultury České republiky, který považuje pořádání architektonických soutěží u veřejně financovaných staveb za jeden z hlavních cílů. Promarněná příležitost pro současnou českou architekturu – i pro Prahu samotnou.
Stopka elektrokoloběžkám v Praze
Od ledna 2026 se nebudou smět v Praze provozovat sdílené elektrokoloběžky – zákaz 20. října schválili pražští radní.
Sdílené koloběžky jsou předmětem sporu už od svého zavedení do pražských ulic. Často na nich totiž zběsile jezdí turisté – a to na místech, která k tomu nejsou určená ani vhodná. Třeba drandit po kostkách Spálenou ulicí mezi tramvajemi není nic moc. Nehodovost elektrokoloběžek (sdílených i soukromých) je navíc poměrně vysoká. Podle statistik severu Městem na kole tvoří téměř čtvrtinu všech nehod s nemotorovými vozidly v Praze - v roce 2024 to bylo celkem 65 nehod.
Dalším problémem sdílených elektrokoloběžek bylo jejich svévolné parkování kdekoliv. Od ledna už to možné nebude – koloběžky nebudou mít oprávnění v ulicích postávat a pokud se tam objeví, může je Technická správa komunikací zlikvidovat. Vypadá to skutečně na konečnou.
IKEA odměňuje spáče minipostýlkami pro jejich telefony
Spíte v noci víc než sedm hodin? Pak byste mohli získat 570 korun slevu do IKEA – a k tomu ještě minipostýlku pro svůj mobil. S minipeřinkou a minipolštářkem, samozřejmě.
Kampaň má podle IKEA podnítit zdravé spánkové návyky, které dnes narušuje mimo jiné i „mobilování“ těsně před spaním. Pro získání slevy je proto potřeba po dobu sedmi nocí ukládat telefon do speciální minipostýlky a sedm hodin na něj nesahat. Dodržení hlídá NFC čip ukrytý v její matraci.
Má to ovšem háček. Tedy hned několik. Hlavní je, že musíte bydlet ve Spojených arabských emirátech, protože akce zatím platí pouze tam. Aby se člověk vůbec mohl zapojit, musí nejdřív v IKEA nakoupit za víc než 4200 korun a mít v košíku něco z edice Complete Sleep Collection – tedy volně přeloženo „kolekce pro kompletní spánek“.
A proč právě Emiráty? IKEA se tam spojila se známou marketingovou agenturou Ogilvy Dubai, která běžně chrlí obsah pro sociální sítě – a teď radí, abychom se na ně před spaním nedívali.
Centrum architektury TU-BA v Bratislavě
Praha má CAMP, Bratislava nově TU-BA – centrum architektury a městského plánování, které dosud v hlavním městě Slovenska chybělo. Bratislava přitom řeší obdobné problémy jako Praha: nedostupné bydlení, růst automobilismu, nedostatek cyklostezek i potřebu tyto otázky komunikovat veřejnosti přístupně a srozumitelně.
Centrum TU-BA oficiálně otevřelo 22. října 2025 a bude pořádat přednášky, výstavy i diskuse o městě. První výstava nese název Poznáš Bratislavu? Mesto v mapách, grafoch a číslach.
„Bratislava je propojený systém – síť vztahů mezi lidmi, infrastrukturou a krajinou. Když těmto souvislostem porozumíme, možná začneme své město vnímat jinak: nejen jako kulisu každodenního života, ale také jako společný prostor, který můžeme spoluvytvářet, chránit a mít rádi,“ říká Petra Marko, ředitelka Metropolitného inštitútu Bratislavy, který nové centrum zřizuje.
Cena za nejlepší stavbu pro kapli ze dřeva a hlíny
20. října 2025 proběhlo vyhlášení Grand Prix Architektů. Hlavní cenu, takzvanou „velkou kostku“, si odnesli autoři kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce – studio RCNKSK a Filip Chmel. Je postavená z hlíny, dřeva a kamene a za použití tradičních i moderních postupů. Více o ní i o dalších oceněných projektech jsme přinesli v článku na EARCH.cz.
Grand Prix Architektů je jednou ze dvou nejvýznamnějších v Česku – tou druhou je Česká cena za architekturu, jejíž výsledky se dozvíme 13. listopadu. Už teď je jisté, že kaple z Nesvačilky v ní žádné další ocenění nezíská: nepostoupila totiž ani mezi 25 nominovaných.
Ačkoliv jsou pravidla obou soutěží podobná a oceněné stavby se tak každoročně překrývají, současná situace ohledně kaple v Nesvačilce ukazuje, že hodnocení architektury rozhodně není exaktní disciplína, ale zrcadlo přístupů, priorit a estetických postojů jednotlivých porot. Je třeba je brát s rezervou.
Památková ochrana Cibulky a Malvazinek
Praha 5 bude mít pravděpodobně dvě nové památkově chráněné lokality – přesně řečeno památkové zóny. Téměř jisté je to už v případě kolonie Cibulka v Košířích, kterou na zónu navrhlo ministerstvo kultury a městská část souhlasila. Stavět či přestavovat v tamní zástavbě z poloviny 20. let minulého století tak brzy bude možné jen po konzultaci s památkáři.
A vypadá to, že ochrany se dočkají i Malvazinky. Ministerstvo kultury pro ně už připravilo návrh. Řadové domky z 20. let zde původně obývali dělníci z továrny Walter – tehdy skromné bydlení, dnes vyhledávaná adresa. Z drobných dělnických domků jsou lukrativní nemovitosti za patnáct milionů. I proto má smysl, aby nová památková zóna držela proměny Malvazinek na uzdě.
Nové národní kulturní památky
Vláda 22. října 2025 schválila rozšíření seznamu národních kulturních památek – to je nejvyšší památkový status, který může objekt, předmět nebo soubor v Česku získat.
Nově se jím mohou pyšnit například zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory nebo kostel s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech. V Praze se mezi národní kulturní památky zařadilo hned devět barokních paláců: Černínský, Toskánský, Arcibiskupský, Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský na Hradčanech, Nostický na Malé Straně a Clam-Gallasův s Colloredo-Mansfeldským palácem na Starém Městě.
Všechny tyto stavby už dříve patřily mezi kulturní památky, tedy o jeden stupeň níž. Rozhodnutí vlády jim nyní status zvýšilo – a s ním i váhu v systému ochrany českého architektonického dědictví.
Penta a umělci
Penta patří k největším a tudíž i nejvlivnějším tuzemským developerům. Její pozice v architektuře je ale rozporuplná. Na jedné straně stojí za kontroverzními projekty typu Masaryčka od Zaha Hadid Architects, na druhé pořádá architektonické soutěže – což je v českém developmentu spíš výjimka než pravidlo.
Teď se Penta rozhodla rozšířit své pole působnosti. Zakládá značku Penta Art, pod kterou chce „nabízet příležitosti umělcům, propojovat odborníky a zapojovat veřejnost do dialogu o umění ve veřejném prostoru,“ jak píše její PR manažer Michal Lánský. Otázkou je, jak moc to bude umění a jak moc PR. Každopádně development a umění u nás zatím nejdou moc dohromady, třeba v tomto Penta rozvíří vody.
Více k tématu
Plán pro Ústí nad Labem
V Ústí nad Labem prý mají „plán“, jak z města opět udělat atraktivní lokalitu. Pomoci má nový územní plán, jehož návrh na tamním magistrátu vystavují až do poloviny prosince. Dá se na něj zajít podívat, místní k němu mohou podávat oficiální připomínky.
Návrh územního plánu zpracoval ateliér 4ct a architekt Roman Koucký.
