Reportáž z výstavy: Potřebujeme nájemní bydlení?

Úterý, 13. Červen 2017 - 0:00
| Napsal:

30. května se v prostorách Galerie Jaroslava Frágnera konala v rámci Výstavy o nájemním bydlení diskuze s podtitulem Potřebujeme nájemní bydlení?

Nájemní bydlení, Galerie Jaroslava Fragnera, foto © Martin Kuncl
Fotoalbum: 

Výstava v dnešní době glorifikace vlastnického bydlení návštěvníka seznamuje s pozitivními příklady výstavby nájemních domů ze zahraničí (vedle sebe jsou vystaveny práce dánského Bigu, JDS, Lacaton & Vassal, POGGI & MORE architecture) ale i z tuzemska (DAM architekti nebo Aulík Fišer architekti). Prostoru vévodí model z dílny pěti ateliérů fakulty architektury ČVUT, iniciovaný ateliérem Kohout-Tichý, představující možný urbanistický rozvoj Dolního centra Brna (Kohout a Tichý jsou členy UNIT architekti, kteří vyhráli mezinárodní urbanistickou soutěž Budoucnost centra Brna). Výstava dále seznamuje s rozdílnými přístupy k nájemnímu bydlení v zahraničí a možnostmi financování jeho výstavby. Výstava potrvá až do 15. června.

Panelisty diskuze byli:

PhDr. Matěj Stropnický - předseda Zelených, zastupitel hl. m. Prahy a MČ Praha 3
doc. Ing. arch. Michal Kohout - FA ČVUT, UNIT architekti
Mgr. Jan Sládek - FF UK, katedra sociologie
RNDr. Roman Matoušek, Ph.D. - PřF UK, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Mgr. Anna Ježková MBA - Česká společnost pro rozvoj bydlení
Ing. Michal Tesař - Agentura pro finančně dostupné bydlení z.s.
Jediná Mgr. Anna Ježková MBA se z diskuze omluvila.

Matěj Stropnický otevřel debatu tématem Airbnb, Praha je devátým nejoblíbenějším městem uživatelů Airbnb, což poněkud zhoršuje dostupnost nájemního bydlení a bydlení obecně, protože byty jsou kupovány primárně k pronájmu pro turisty. Michal Kohout upozornil na rozdílnost cen m2 bytu v Praze a regionech, přičemž v Praze se metr čtvereční pohybuje kolem 40 000,-, zatímco třeba v Karlovarském kraji jej pořídíte za 8000,-. Také nadhodil téma nekoncepčnosti státní případně obecní výstavby, která reaguje náhodně na vypsané dotace. Bytové domy tvoří 60-70% hmoty vystavěného prostředí, ale obce se nezabývají rozvojem území, což diskriminuje menší investory, kteří by byli schopni zainvestovat maximálně jeden bytový dům, ale nezvládnou development celého území, přičemž pro obec by byli tito drobnější investoři přínosnější než jeden velký developer. Jan Sládek hovořil o podpoře vlastnického bydlení jako o zdroji předluženosti. Roman Matoušek navázal slovy o zadluženosti domácností, která se poslední roky zvedá meziročně o 5%. Počet domácností vzrůstá, zatímco obyvatel ubývá. Dále uvedl, že při stávající rychlosti výstavby bude trvat 120 let, než se nahradí současný bytový fond. Michal Tesař přešel k výhodám nájemního bydlení, které umožňuje větší mobilitu pracovní síly, zatímco hypotéka svazuje a tlačí člověka ke konzervativnějším návykům. Poté přešli i ostatní panelisté k výhodám nájemního bydlení. Mluvilo se převážně o svobodě, jež tento způsob bydlení zajišťuje, v kontrastu k vnímání nájemního bydlení po roce 1989 jako nejistoty, což může být důvodem, proč 70% obyvatel ČR bydlí ve svém a 10% z nejchudších 10% společnosti je zatíženo hypotékou. Žijeme v kultuře upřednostňující vlastnické bydlení, archetyp „Zasaď strom, postav dům, zploď syna, to jen potvrzuje“. Nájem je vnímán jako vyhazování peněz z okna. Dle Jana Sládka si berou lidé hypotéku příliš brzy.

Když si panelisté opět položili otázku, proč vlastně nájemní bydlení podporovat, tak se shodli na tom, že oba systémy (nájemní i vlastnický) mají své výhody, ale že je potřeba diverzita bydlení. Kohout zdůrazňoval rozdílný přístup stavebníků, když staví vlastnické bydlení, které ihned rozprodají, nebo nájemní domy, ke kterým se pak chovají jinak, než když domy staví jako zboží. Svou myšlenku shrnul větou, že dlouhodobý zájem plodí kvalitu. K závěru byl zmíněn fenomén chudých vlastníků, což jsou lidé, co nemají energii, zdraví nebo peníze na udržování své nemovitosti a pro něž by bylo nájemní bydlení řešením.

Při následné diskuzi s diváky panelisté shrnuli dnešní debatu prohlášením, že jim jde o propagaci nájemního bydlení, jako nestigmatizovaného životního stylu.