Sakrální prostor v Galerii Jaroslava Fragnera se pomalu uzavírá - na zájemce čekají autoři výstavy

Datum konání: 04.02.2016, 18:00

Úterý, 2. Únor 2016 - 22:34
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Jsou současné kaple a kostely určené spíše pro turisty, anebo je skutečně využívají věřící? Z jakého důvodu se právě u sakrálních staveb často setkáváme s architekturou na hraně fyzikálních zákonů nebo statiky? Jak se proměnila role světla v architektuře svatostánků za uplynulá staletí? Reflektuje současný sakrální prostor požadavek veřejnosti na skromnost a šetrnost církví?

Ao-architekten, Liliová kaple ticha (FI) - foto © Jussi Tiainen
Fotoalbum: 

Je řada otázek, které otevírá výstava Sakrální prostor v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. A na mnohé z nich odpovědí přímo autoři tohoto výjimečného projektu, v rámci kterého je představeno na třicet nejvydařenějších současných realizací kostelů a kaplí z celé Evropy. Komentovaná prohlídka za účasti kurátorů Dana Merty, Filipa Šenka a Jakuba Fišera proběhne ve čtvrtek 4. února od 18 hodin.

Výstava samotná, která vzbudila mezi veřejností nečekaný ohlas, bude přístupná o tři dny déle – do neděle 7. února. Další informace na webu, nebo na Facebooku.

Výstava Sakrální prostor v Galerii Jaroslava Fragnera představuje výrazné stavby, jež v evropských zemích vyrostly v posledním čtvrtstoletí. Pro mnohé návštěvníky bude objevná: v oblasti chrámů, kostelů nebo kaplí nepřestávají udivovat realizace zkraje 20. století. A na ty současné jakoby se dostávalo teprve postupně. A velmi pomalu.

Přitom současná sakrální architektura má velká kredit i u teologů. Například teolog a liturgik Pavel Kopeček ve své stati Teologie a současná sakrální architektura napsal: „Současná sakrální architektura se otevírá cestě k oslovení současného člověka skrze vysokou kvalitu poetickou a uměleckou, nekonformní a neideologické postoje jsou znamením velké svobody a naděje...“.

Poetických i nekonformních přístupů tvůrců nabízí výstava Sakrální prostor bezpočet. Cukrowicz Nachbaur architekten v horské kapli v rakouském Andelsbuchu nebo Localarchitecture & Danilo Mondada v provizorní kapli pro diakonii v St. Loup ve Švýcarsku obložili cestu k duchovní zkušenosti dřevem v téměř plastických kompozicích. Až gotické principy se zřetelným vyústěním v nekonečnosti je možné seznat v Kapli ekumenického umění sv. Jindřicha ve finském Turku od Sanaksenaho Architects.

Naopak Fernando Menis v kostele sv. Vykupitele na Tenerife či Ao-architekten v Horské kapli na rakouském Stubaier Gletscher upřednostnili strohý, materializovaný beton. Ostře vymezuje duchovní prostor a nabízí plochu pro světelnou hru. K symbolické dokonalosti je spojení syrového, hrubého materiálu a slunečních paprsků dovedeno v Pohřební kapli realizované dle návrhu Marte.Marte v rakouském Batschuns. Světelný pruh zde tvoří neoblomnou hranici mezi životem a smrtí.

Mezi tvůrci, jejich práce jsou v Galerii Jaroslava Fragnera k vidění prostřednictvím maket kostelů a kaplí, jsou i známá jména jako Mario Botta nebo Peter Zumthor. Českou republiku reprezentují (často cenami ověnčené) objekty ateliérů Kuba & Pilař architekti či Kamil Mrva Architects.

„Nezastíráme, že někteří architekti vytvořili světelný spektákl, divadlo pro oči. Jiní pojali práci s duchovním prostorem metafyzicky, maximálně úsporně až minimalisticky. Spojnicí je fakt, že uživatel nemůže zůstat netečný. A výsledek jej přímo vybízí k dialogu, v ideálním případě i tomu vnitřnímu, uvnitř jej samotného,“ dodává Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera a spoluautor výstavního projektu Sakrální prostor.

Spot k výstavě.