Severojižní magistrálu polidští významný dánský architekt Gehl

Čtvrtek, 27. Říjen 2016 - 10:20
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Severojižní magistrála v Praze by se mohla stát přívětivějším prostorem. Pražští radní dne 25. října 2016 schválili, že na její proměně bude pracovat i slavný dánský architekt a urbanista Jan Gehl.

Ilustrace proměny Severojižní magistrály – foto © IPR Praha

„O magistrále je potřeba začít uvažovat jako o městském bulváru,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová. „Dnes je to především dálniční tah, který tvoří bariéru v území. Dá se však uvažovat i tak, že magistrála bude lidi spojovat, nikoli rozdělovat.“

Severojižní magistrála, postavená v 70. letech jako hlavní silniční tah středem města, zásadně ovlivňuje centrum Prahy. Denně po ní projede přes 100 000 automobilů. Zároveň se v bezprostřední blízkosti magistrály nachází významné kulturní budovy a veřejné instituce – Národní muzeum, Státní opera nebo Vrchní soud. Propojuje též důležité uzly veřejné dopravy, jako Hlavní nádraží a Florenc. „Magistrála má potenciál stát se prestižní adresou a celoměstsky významným veřejným prostranstvím,“ říká náměstkyně primátorky Petra Kolínská. „Vyšší kvalita prostoru magistrály povede k rozvoji služeb v okolí, zvýšení cen nemovitostí či zlepšení životního prostředí.“

V rámci projektu uskuteční Gehlův tým podrobné průzkumy potřeb a očekávání uživatelů magistrály a přilehlých veřejných prostorů. Projekt by se měl zaměřit na to, aby magistrála byla přívětivější a přístupnější pro lidi. Zlepšit by se měly možnosti pohybu napříč přes magistrálu, úpravou projdou i parky a náměstí podél ulice. Nepočítá se však s žádným radikálním omezením přepravní kapacity, cílem projektu je spíše lepší vyvážení jednotlivých funkcí, které má plnit významná ulice.

Spolupráci s kanceláří Gehl Architects schválili pražští radní na jednání v úterý 18. října, kde Jan Gehl osobně prezentoval principy budoucího projektu. „Naše práce se soustředí na lidský rozměr, zaměřujeme se na to, jak je zastavěné prostředí spojeno s každodenním životem lidí,“ říká o své práci Gehl. Na projektu koncepce veřejného prostoru magistrály bude úzce spolupracovat s Institutem plánování a rozvoje Prahy (IPR), který se tématem veřejného prostranství dlouhodobě zabývá. Výstupem spolupráce by měl být akční plán s krátkodobými úpravami, jejichž účinky budou brzy patrné, i s dlouhodobými opatřeními a systémovými změnami. Území, jehož se týká, ohraničuje na severu tok Vltavy a na jihu Nuselské údolí.

„Jan Gehl a jeho tým jsou pozoruhodní především tím, jak komplexně k práci architekta přistupují. Jejich přístup je cenný v tom, že myslí i na to, jak navrhované změny ve městě komunikovat a diskutovat tak, aby byly výsledkem společenského konsenzu,“ říká Krnáčová. „Důležité je i know-how, jak změny ve městě rozfázovat a jak od drobných opatření postupně přecházet až k systémovým změnám.“

Dánský urbanista Jan Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor a život v něm. Jeho přístup je založen na podrobném výzkumu, jak se lidé ve veřejném prostoru chovají a co přispívá k tomu, aby se v něm cítili dobře. Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Metropolím po celém světě Gehl radí, jak vytvářet příjemná městská prostranství. Jeho služeb využívá Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva, New York, Los Angeles, San Francisco, Sydney, Melbourne a další.