ZDENĚK LUKEŠ: Leopold Bauer a Opava

Středa, 12. Duben 2017 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Neviditelný pes

Náš seriál věnovaný novým národním kulturním památkám (NKP), které reprezentují moderní architekturu, pomalu končí. Dnes navštívíme budovu bývalé Obchodní a živnostenské komory v Opavě, kterou v letech 1908-1910 navrhl architekt Leopold Bauer.

Leopold Bauer, Obchodní komora © Zdeněk Lukeš
Fotoalbum: 

Bauer se narodil v roce 1872 v Krnově (německy Jägerndorfu) ve Slezsku. Studoval průmyslovku v Brně a potom absolvoval slavnou vídeňskou uměleckou akademii, kde byl žákem Karla von Hasenauera a Otta Wagnera. Na škole se tedy setkal s Janem Kotěrou, Jožem Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Kolomanem Moserem a dalšími představiteli vídeňské secese. V počátcích své tvorby patřil k radikálním představitelům tohoto stylu a jeho vily – zejména Reissigova v Brně-Pisárkách z let 1901-1903 – byly považovány za skvělé příklady moderní architektury té doby. V Brně navrhl na Masarykově ulici 7 i bytový dům, další stavby najdeme např. na Šumavě, kde projektoval rezidence tamních majitelů skláren ve Vimperku a Klášterském Mlýně, a v rodném Krnově, pro který projektoval Střelecký dům.

Ve slezských Tošovicích se nachází Bauerův kostel sv. Martina a v lázních Jeseníku byl postaven rozsáhlý areál Priessnitzova sanatoria. K nejprestižnějším Bauerovým zakázkám před první světovou válkou náleží budova rakouské Národní banky v centru Vídně, byla však postavena jen část původního konceptu. V roce 1913 se Leopold Bauer stává nástupcem Otta Wagnera na postu profesora vídeňské akademie, když předchozí nominace Jožeho Plečnika nebyla úřady schválena. Mezi studenty však příliš oblíben nebyl a v roce 1919 byl nucen své místo opustit.

Významnou stopu zanechal Bauer také v někdejším hlavním městě Slezska Opavě. Tam byla dle jeho návrhu na sklonku první dekády dvacátého století postavena stavitelem Aloisem Geldnerem budova Obchodní a živnostenské komory (Handels- und Gewerbekammer). Ta už reprezentuje podstatně konzervativnější etapu architektovy tvorby. Stavba na Nádražním okruhu 27 je pojata v neoklasicistním stylu a bohatě dekorována na průčelí i uvnitř absolventy vídeňské akademie sochařem Josefem Obethem a malířem Adolfem Zdrazilou, který byl rovněž členem Wiener Secession. Nejpůsobivějším prostorem domu je schodišťová hala s vitrážemi a geometrickým dekorem, který předznamenává další vývoj architektury a designu po první světové válce. Po válce byla stavba přeměněna na Knihovnu Petra Bezruče, dnes v ní sídlí Hospodářská komora a knihovna. Dům prošel v nedávné době citlivou rekonstrukcí, jen je škoda, že monumentální nástup z ulice byl zrušen a vstupuje se bočním vchodem.

Přiznám se, že zařazení této stavby do seznamu NKP bylo pro mne určitým překvapením. Nepopírám, že jde o významný objekt, a současně jsem rád, že se připomíná dílo dříve u nás opomíjeného umělce. Na druhé straně jsem přesvědčen, že Bauer v Opavě vytvořil mnohem významnější stavbu – rozlehlý obchodní dům Breda & Weinstein (viz zde). Ten již spadá do meziválečné éry, ale představuje mimořádně cenný příklad moderního obchodního paláce ve stylu expresionismu, ale s jasným vlivem architektury tzv. Chicagské školy, což je i v evropském kontextu unikum. Dům se ale stále nachází ve špatném stavu, je už léta nepřístupný, jeho majitel zřejmě nemá prostředky na jeho opravu, a stavba tak dál chátrá. To je zřejmě důvod, proč experti z Národního památkového ústavu dali přednost jiné Bauerově realizaci. Možná je to ale chyba – na nedobrý stav jedné z nejvýznamnějších památek moderní architektury na našem území by se mělo upozorňovat stále – třeba i nominací do seznamu NKP.

Připomínám ještě, že v Opavě se nachází i poslední Bauerovo dílo – železobetonový kostel sv. Hedviky, který byl dokončen a vysvěcen až v devadesátých letech. V meziválečné éře projektoval architekt také průmyslový areál ve Vratislavicích na Liberecku, dále sokolovnu a přestavbu rodinného hotelu v rodném Krnově. Jeho pozdní tvorba je umělecky poněkud rozkolísaná a je opět ve znamení moderního klasicismu. Názorově byl Bauer blízko národnímu socialismu a jeho poslední zakázkou byl projekt říšského kancléřství v rakouské metropoli, ten už však nestačí dokončit, neboť umírá v roce 1938. Navzdory těmto skutečnostem je Bauerovo dílo velmi zajímavé, což platí zejména pro jeho rané práce, ale také opavský obchodní dům Breda & Weinstein. V rodném Krnově architekta připomíná moderní památník a jeho tvorbu nedávno v rozsáhlé monografii zpracoval teoretik architektury Jindřich Vybíral, který se Bauerovi věnuje dlouhodobě (Leopold Bauer. Heretik moderní architektury. Academia a VŠUP 2015).