Ušito na míru

Pondělí, 30. Listopad 2009 - 1:00
| Napsal:
Pes je nejvariabilnější druh savce na zemi. Nejmenší čivavy dosahují v dospělosti zlomek velikosti největšího irského vlkodava. Pokud by byli lidé stejně různorodí, existovaly by rasy půlmetrových trpaslíků i třímetrových obrů...

Najednou by přestala fungovat zprůměrovaná typologie a standardizace a ke slovu by se dostala variabilita a flexibilita. Psí bouda je proto ideální zadání pro experiment s parametrickým navrhováním.

Náš návrh otevřeně kopíruje původní psí obydlí – noru, a zbavuje se tak referencí k pravoúhlému prostoru, který z pohledu psího těla postrádá smysl. Oblý, jakoby tekutý prostor je generován pomocí techniky meta-blobs, která je založena na virtuálních silových polích. Tato pole, pokud jsou dostatečně blízko, se sčítají a vytvářejí jednotný povrch, který je podle Grega Lynna zároveň jednoduchý (jako například koule nebo krychle) a zároveň komplexní (jako například ptačí hnízdo). Výsledná slupka součtu silových polí je pak obalena povrchem za pomoci algoritmu kráčející krychle. Výhodou práce s meta-blobs (bloby) je snadná a plynulá změna jejich topologie. Z jednoho blobu lze pouhým posunem centra silového pole udělat bloby dva a pokud jsou pole naaranžována například v podobě prstence, vznikne uprostřed prázdný prostor.
 

Místo jednoho tvaru je generujícímu algoritmu navržena parametrická rodina nekonečného počtu řešení. Hlavní parametr, který do algoritmu vstupuje, je velikost (rasa) psa. Druhým, stejně důležitým parametrem je velikost maximálního obestavěného prostoru. Bouda pro bernardýna bude na stejném prostoru daleko méně rozvětvená než bouda pro jezevčíka. Charakter každého větve je jiný a nabízí odlišné tepelné podmínky, stejně jako efekt otevřeného ohniště. Dalším parametrem může být kromě velikosti také charakter psa, preference pána nebo i podnebí.

Díky vlastní počítačem řízené frézce jsme měli možnost boudu vyrobit v naší dílně, a experimentovat tak s kvalitou řezu a se stopou nástroje, který frézka používá. Tato technologie nám dala možnost pracovat s libovolně tvarovanými křivkami a různě zvrásněnými povrchy. Náklady na metr řezu jsou vždy stejné. I když byla výroba boudy díky nejrůznějším technickým a materiálovým omezením, jako například maximální pracovní rozsah frézky, velikost polystyrenového dílu nebo maximální hloubka řezu, stále docela pracná, lze u těchto technologií (stejně jako například u stolních počítačů) očekávat postupný nárůst kapacity, přesnosti a spolehlivosti a zároveň snižování jejich ceny.

I když se může zdát, že architektura patří pouze lidem, se vzrůstající urbanizací našeho obytného prostřed začíná ovlivňovat čím dál tím více rostlinných i živočišných druhů. Podobné experimenty, které nás vždy vedou k novým otázkám, tak samozřejmě ovlivňují i naši architekturu. Pokud například nemá pravoúhlý prostor smysl pro psa, má jej pro člověka? Vrátí se díky počítačem řízených technologiím ornament? Stanou se z architektů zpátky mistři stavitelé, jak předpovídá Branko Kolarevic?

Bouda vznikla ve spolupráci dílny Echorost a agentury A-Etc.

Projekt boudy je možné vidět v rámci výstavy Dvacet po dvaceti CZ-SK v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze viz zde.

Klíčová slova: