YAA 2010 | Vnitřní periferie Prahy, městské prostředí pro 20XX

Práce popisuje prostředí „vnitřní periferie“, rozsáhlých zanedbaných ploch v centrální části Prahy, a hledá způsob, jak tyto prostory vyplnit městským prostředím.

Kvalitní městské zásahy v Praze za posledních 20 let vznikaly výhradně v místech s již existující kritickou masou ‚městské hmoty‘ (Anděl, Karlín). To málo, co se událo v prostředí vnitřní periferie, je až na několik výjimek na první pohled tristní. Periferizace tohoto prostředí byla novými zásahy kompletně dovršena. Fyzická podoba nové zástavby je téměř archetypální pro prostorovou podobu periferie.

Obecně řečeno umíme (nebo se alespoň snažíme) do historických částí města přinášet novou kvalitu a měřítko, revitalizovat bývalé průmyslové areály. Naučili jsme se ovlivňovat městské prostředí architektonickými zásahy. V kontextu vnitřní periferie Prahy však stojíme před zásadně jiným úkolem. Není co upravovat, doplňovat, ovlivňovat.

Téměř volné plochy velikosti městské čtvrti nás nutí přemýšlet nad celkovou logikou a strukturou městského prostředí. Hledání urbanistických konceptů těchto lokalit v měřítku celého města je bezpochyby klíčové. Neodpovídá však na fundamentální otázky: Co tvoří ‚hmotu‘ nového města? Jak vypadá (může vypadat) současná městská struktura? Jakou má vnitřní logiku a typologickou skladbu?

V situaci, kdy ani kopírování předmodernistických struktur klasického města nevede k cíli a import exotických high-rise typologií je diskutabilní, se práce pokouší nalézt alternativní městskou strukturu kompaktního města.

Na základě analýzy městského prostředí definuje obecné parametry pro koncentrované město. Nesnaží se najít logiku městské struktury na základě vnějších vztahů a konkrétní situace, nýbrž na základě obecných principů, vnitřních vazeb a způsobů tvoření města. Snaží se odpovědět na otázky, jak takové město navrhovat, co plánovat.

Představená vrstvená struktura ukazuje možný způsob, jak vytvořit město, které je zároveň dostatečně husté, aby uživilo skutečně kvalitní veřejný prostor s metropolitní atmosférou, ale zároveň přinese kvalitu otevřeného prostoru a umožní širokou typologickou variabilitu.

Typologický rozbor a analýza velikosti investic definuje vhodné jednotky města – „superbloky“, obsahující jak stavby, tak s nimi svázané veřejné prostory. Je hledána variabilita systému a jednotlivé výstupy kvantifikovány daty.

Navržená městská struktura je jako příklad „aplikována“ v prostoru Bubenského nádrží. Výsledná struktura je pak zpětně analyzována a porovnána s existujícími pražskými čtvrtěmi.

                <figcaption><span>Foto: eArch </span></figcaption>
            </figure></a><strong>

  Vnitřní periferie Prahy, městské prostředí pro 20XX   FILIP TITTL, FA ČVUT Praha  kategorie školní práce     Young Architect Award 2010