Sídlo Kloboucké lesní od ateliéru Mjölk Foto: BoysPlayNice
Architektura / administrativní stavby

Dřevo, světlo, vzduch. Největší tuzemská dřevostavba získala Grand Prix architektů

Stavbu ve tvaru A navrhli architekti ze studia Mjölk jako sídlo dřevařské firmy Kloboucká lesní v Brumově-Bylnici na Valašsku. Porota ocenila využití dřeva z místních lesů i to, jak stavba působí v kontextu venkova. „Díky, za odvahu,“ vzkázal investorům architekt Jan Vondrák z Veletržního paláce, kde převzal hlavní cenu Grand Prix architektů − velkou modrou kostku.

Matěj Beránek / EARCH.CZ , 31. 10. 2023

Ocenění Grand Prix architektů se vyhlašovala včera  už po třicáté. Porotci hledali projekty, které se „nevyznačují pouze architektonickou kvalitou, ale také optimismem, sociální odpovědností a přispívají k pocitu sounáležitosti,“ jak řekla předsedyně poroty, architektka Amanda Levete; v Česku známá také jako dlouholetá partnerka architekta Jana Kaplického.

Porotci jich objevili více než očkávali, takže v osmi kategoriích bylo uděleno více než deset cen a čtrnáct čestných uznání. Hlavní cenu si odnesli architekti Jan Mach, Jan Vodnrák a Filip Cerha ze studia Mjölk. Porota ocenila elegantní konstrukci ve tvaru A, využití základních architektonických elementů jako je světlo a prostor i to, jak budova přispívá ke kontextu vesnice. „Vysílá vzkaz optimismu, kvality a péče,“ řekla Amanda Levete. „Tleskáme také ambicióznímu investorovi,“ dodala.

Dřevo dřevařům

Investorem je Kloboucká lesní, firma s třímiliardovým obratem, která sídlí v pěti a půl tisícovém městečku Brumov-Bylnice co by kamenem dohodil od slovenských hranic. A právě tady, pouhých sto metrů od linky, kde probíhá zpracování dřeva, měla nová budova vyrůst. O tom, že bude ze dřeva, nebylo třeba dlouze diskutovat.

Foto: „Zvětšená chalupa“ - architekti využili formu na vesnici běžnou a dali jí nové měřítko

„Společnost Kloboucká lesní je firmou, která vytrvale prošlapává cestu k udržitelnému hospodaření s lesem a krajinou. Inspiruje se odkazem našich předků a zároveň zkouší stále nové technologie i možnosti. V oboru, se kterým obvykle není spojována inovativnost a odvaha, se firma profiluje jako pokroková a kreativní. Sídlo společnosti má tyto ideje reprezentovat,“ říkají architekti.

Pro rámovou nosnou konstrukci architekti využili vlajkový produkt firmy, lepené dřevěné nosníky BSH. Materiálem je především smrk - při výběru stavebního dřeva se kladl důraz na jeho kresbu i hustotu vláken a podle toho se také vybíral les, kde probíhala těžba. Těžký dřevěný skelet pak posiluje ještě betonové jádro a ocelové ztužení. Značnou výhodou této modulární konstrukce je variabilita a možnost snadného přestavění vnitřních prostorů v případě potřeby.

Foto: Udržitelnost v mnoha rovinách. Konstrukce z lokálních smrků a dešťová voda na zavlažování

Projekt už od okamžiku představení návrhu přitahoval velkou pozornost – a to nejen díky dřevěné konstrukci, ale i svou výraznou formou. Studio Mjölk vsadilo na archetypální tvarosloví domu s obdélníkovým půdorysem a sedlovou střechou, zvolilo pro ně však neobvyklé proporce, díky kterým se budova stává nepřehlédnutelnou dominantou svého okolí. Třípodlažní stavba měří na délku šedesát metrů a hřeben střechy se tyčí do výšky osmnácti metrů. Spodní dvě patra slouží administrativním prostorům, podkrovní prostory pak zůstaly otevřené a záměrně „nevyužité“. Vedle firemních akcí by tady měly probíhat také programy určené veřejnosti, například letní kino. Strmá střecha, pokryta z jižní strany solárními panely pokrývajícími spotřebu celé budovy a z opačné strany průhlednou krytinou, propůjčuje sídlu nezaměnitelnou siluetu.

Foto: Porota ocenila elegantní konstrukci ve tvaru A, využití základních architektonických elementů jako je světlo a prostor i to, jak budova přispívá ke kontextu vesnice

Zásadním kritériem projektu byla ekologická udržitelnost, což ovlivňuje řešení stavby od zvolené konstrukce po nakládání s energiemi. Na střeše jsou solární panely, spojené s bateriovým úložištěm, teplo proudí z kotelny, která štěpkou vyhřívá všechny budovy v areálu.

Voda ze střešních ploch je odváděna do nadzemních nádrží, které v letních měsících přirozeně ochlazují budovu a akumulují vodu pro zpětné použití v areálu. Vodní plocha kolem budovy zároveň odráží světlo do nitra dispozice.

Foto: Materiálem je především smrk - při výběru stavebního dřeva se kladl důraz na jeho kresbu i hustotu vláken a podle toho se také vybíral les, kde probíhala těžba

Důležitý byl také důraz na lokálnost – použité dřevo pochází převážně z okolních lesů, a bylo navíc zpracováno hned na sousední lince. Na výstavbě se podílely také především lokální firmy a řemeslníci.

Sídlo Kloboucké lesní budí pozornost už od začátku projektu - je to zatím největší tuzemská dřevostavba, zároveň ovšem citlivě zasazená do krajiny Bílých Karpat. Zaujala i porotce další tuzemské ceny, České ceny za archiekturu, kde je mezi 31 nominovanými - zda bude oceněná i tam se zjistí 9. listopadu.

  • Autoři: Jan Mach, Jan Vondrák, Filip Cerha
  • Ateliér: Mjölk architekti
  • Země: Česká republika
  • Město: Brumov-Bylnice
  • Projekt: 2019
  • Realizace: 2022
  • Investor: Klouboucká lesní s.r.o.
  • Zastavěná plocha: 475,7 m²
  • Užitná plocha: 1799 m²
  • Plocha pozemku: 9118 m²
  • Rozměry stavby: 56 m x 18 m

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři