Architektura /

Nešťastná prezentace Czech Selection na Design Week Milan 2009

Název příspěvku se netýká jen letošní reprezentace českého designu v Miláně, ale odráží širší okruh problémů.

Lenka Žižková , 15. 6. 2009

Od roku 2008, kdy se měla po zrušení šestnáctileté činnosti Design centra ČR změnit koncepce postoje českého státu k domácímu designu, byla pověřena jeho státní reprezentací vládní agentura CzechTrade. Zde bylo za tímto účelem zřízeno oddělení Design pro Export. CzechTrade a MPO zřejmě vyslyšely hlasy a výzvy některých soukromých agentur a designérů, aby se zaměřily i na prezentaci na designérsky známých „image“ veletrzích v Miláně a Paříži (což státem podporovanému Design centru ČR nikdy umožněno nebylo). 

Do té doby stát prezentace na těchto veletrzích a výstavách v podobě společného stánku nepodporoval, zatímco účast na vybraných odborných veletrzích (např. nábytkářský veletrh IMM v Kolíně nad Rýnem, Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem) podporu měly, avšak bez kontroly úrovně designu vystavovaných výrobků. A tak se, za podpory státu, představovaly občas produkty na hranici vkusu. Šlo však o to výrobky prodat, a ony se kupodivu i prodávaly, protože byly levné a kvalitní design se od nich vlastně neočekával.   Aby mohlo Design centrum ČR kvalitní český design v zahraničí prezentovat, dělalo odborné výstavy v soutěžích oceněných průmyslových produktů ve spolupráci s partnerskými evropskými centry designu na bázi výměnných prezentací (Essen, Brusel, Vídeň), čímž se ušetřily náklady na nájem ploch v exkluzivních prostorách, na jejich architektonické návrhy a realizaci a navíc využívalo mediálních kontaktů zahraničních partnerů. Účast na „image“ veletrzích si hradili jejich účastníci sami (např. AC EXPO, Blackbox, Jan Čapek na Salone Satellite, Tescoma v Paříži) , stát jim podporu neposkytoval.        Milánské salony a Zona Tortona   Kdo navštívil Miláno v době jejich konání, ví, o čem je řeč. Těm, kdo tuto možnost zatím neměli - v době, kdy se v Miláně odehrávají na veletrhu RHO světoznámé tzv. salony, tj. Salone Internazionale del Mobile doprovázené řadou dalších veletrhů Salone Internationale del Complemento d´Arredo, Salone Satellite a letos Euroluce a řady dalších doprovodných programů a přehlídek, odehrává se na opačném konci města v bývalé průmyslové části města laboratoř, ohňostroj mladého designu „ Zona Tortona“, nazvaná podle ulice této části města, v níž se tento projekt zrodil v počátku devadesátých let minulého století. Následovaly ho další světové metropole, Praha se zapojila v roce 1997 akcí New Design (Incheba) a art & interior 2000 (AC Expo), v roce 1999 se zrodil a nesměle představil dnes oblíbený Designblok (organizovaný firmou Konsepti, později Profil Média). Zatímco se na milánském veletrhu a ve studiích a obchodech v centru města odbývá skutečný obchod, v prostoru Zona Tortona se hledají mladé talenty, experimenty, neotřelé prezentace, nápady, nové myšlenky, výsledky různých národních i mezinárodních soutěží. V letošním roce se v Miláně objevil další podobný projekt nazvaný Zona Romana.  Průmyslové objekty kolem ulice Tortona a Savona se totiž postupně přestavují na luxusní sídla firem, galerie, showroomy, hotely.   Státní prezentace v Miláně 2008   V loňském roce se poprvé prezentoval český design v „image“ lokalitě Zona Tortona za podpory CzechTrade a MPO a pod taktovkou Profil Media s.r.o. v atraktivním prostoru, kudy prošlo jistě kolem statisíc návštěvníků. Expozice byla sice přehuštěná k prasknutí a výběr exponátů nepodléhal žádné logice, excelovala zde však prezentace výstavy Křehký, která designuchtivé návštěvníky nadchnula. Mezinárodní tisk ji chválil, a tak mohli být všichni spokojeni.  Šeptanda i účastníci akce nesměle poukazovali na nedostatky, ale oficiálně vše dopadlo velmi dobře. Navíc šlo o první ročník, který měl dokázat, jak se má český průmyslový design za peníze daňových poplatníků světu představovat (ukázek průmyslového designu, který by se měl světu v této prestižní lokalitě nabízet, zde však bylo skutečně poskrovnu), ale mohlo se předpokládat, že se organizátoři v následujícím roce soustředí i na výběr jiných účastníků než jen těch, kteří se prezentují na pražském Designbloku, a že připraví nějaký kompaktnější smysluplný koncept.

Státní prezentace v Miláně 2009

O tom, jaký bude letošní koncept, a kdo bude v roce 2009 Miláně vystaven, se dopředu oficiálně moc nevědělo. Novináři s výběrem ani představami seznámeni nebyli. CzechTrade na svých webových stránkách vyzýval české firmy, aby se přihlásily do expozice Czech Selection 2009 s asistenční službou za 10 000 Kč do 30. 3. 2009 (veletrh probíhal ve dnech 22. – 27. 4. 2009). Naskytla se otázka, proč se mluví o selektivní výstavě, když se mohl přihlásit kdokoliv?    Webové stránky agentury Profil Media s. r. o., která akci produkovala, ještě den před zahájením milánského týdne designu opěvovaly českou státní prezentaci Czech Selection slovy „…do Milána … míří opravdu to nejlepší, co se letos v designu urodilo“…“v působivé jednoduché architektuře Olgoj Chorchoj. Prostor, který během roku funguje jako obchod, si ponechal své charakteristické rysy, jehož členění i inventář navržený Olgoj Chrochoj jej však posouvají do roviny špičkových koncept storů s hodně zajímavým sortimentem, navíc většinou dosud nikde neviděným…“. Šlo o tvrzení poněkud nadnesené, pokud jde o vizáž výstavy i o exponáty. Většina z nich se již několikrát někde představila (některé dokonce před pár léty). Sestava byla nesourodá, bez koncepce, míchaly se umělecké originály s řemeslem, limitovanými sériemi, unikátními technologiemi, retrostylem, průmyslovým designem. Někdo z  novinářů prezentaci nazval „malou českou Hanoí“.   Dobrá adresa na ulici Savona s dvěma obchodními výkladci pod atraktivním obláčkovým/bublinkovým  vývěsním štítem Czech Selection nad vstupem deklarovaly a nadějně slibovaly příjemný zážitek. Vzdušný bílý prostor byl ale „upatlaný“, bílá podlaha špinavá, ve stěnách obnažené díry po skobách, sokly z hrubých třískových desek měly už něco za sebou ... Ve výkladcích stál minibike Ultima (nový lehký model firmy Blata) a kolekce „botasek“ (viz rozhovor s jejich autory zde), podél stěn byly vedle sebe prezentovány na společném soklu unikátní skleněný šperk od Liběny Rochové, hodinky Prim, šperky firmy Beldafactory, věci z Qubus Design Studia, Křehký by Designblok a Futuristy, podél dalších stěn stálo retrokřeslo z osmdesátých let pro hotel Praha z UP závodů a nad ním originální keramické tapety Daniela Piršče, v sousedství byla pohovka firmy Polstrin, před vedlejšími dveřmi skříňkový systém firmy Process, v prostoru u sloupu potaženého tapetami Lavmi firmy Vavex stál retroartdeco stůl firmy Artdeco Interier a drátěné sedací prvky firmy mmcité, nad nimi svítidla firmy Ateh. U okna stál unikátní stůl z corianu brněnské firmy A.M.O.S. Design s drátěnými židlemi z UP závodů, který však sloužil jako jednací stůl, takže byly potlačeny jeho kvality. Pod oknem s botaskami byly židle z TONu. Každý z těchto exponátů měl kvality pro mezinárodní prezentaci, bohužel v jiném aranžmá. Výstavu „doplňovaly“ čtyři nesourodé plakáty – malý byl přilepen nad místem určeném firmě Beldafactory (možná zakrýval nějakou díru ve zdi), za pohovkou z Polstrinu byl opřený velký firemní reklamní plakát, velký banner visící nad stolem popisoval, kdo všechno se na české prezentaci podílel a vedle stojící banner na stojanu ze zabýval činností CzechTrade.   Popisky uváděly pouze firmy (některé byly zašlapány), další údaje chyběly.   Architektura výstavy byla na úrovni výstavky organizované začátečníky, nepřinesla nic invenčního, žádný nápad nebo vtip, což se v Miláně, a zvláště na Zoně Tortoně, očekává automaticky.   Akci na štěstí provázelo vtipné logo a propagační materiály (katalog, taška, poutač) z dílny studia Marvil.    Letošní státní prezentace na Zoně Tortona byla pro sliby „natěšeného“ návštěvníka rozčarováním. Negativní ohlas byl slyšet jak od zúčastněných firem, tak zahraničních novinářských kolegů. Možná je však doma prezentována (jak už je v našich krajích zvykem) jako velmi úspěšná. Koneckonců, kdo a podle jakých kritérií to posoudí?       P.S. V kontrastu s touto výstavou působila „jako bomba“ prezentace Fake it Easy pražského studia Koncern v téže lokalitě na ulici Savona. Z autodílny ve dvoře, kde byla umístěna, vycházeli návštěvníci bez ohledu na pohlaví, věk, barvu kůže rozesmátí a s jiskřičkami v očích...a s razítkem Fake it.  Viz www.designcabinet.cz/fake-it-easy.

Klíčová slova:

Generální partner
Hlavní partneři