Novostavba vedle baroka. Na Malé Straně stojí nový dům s galerií
V klikaté uličce na Malé Straně v Praze vznikl nový dům se dvěma byty a galerií. Stojí na místě staré dílny a zpustlé zahrady, kam se dnešní stavební technika dostávala s obtížemi.
EARCH.CZ , 12. 5. 2026 / Advertorial
Na Malé Straně vznikají nové stavby jen výjimečně. Pro zachování obrazu této historicky cenné lokality je to vlastně dobře. Volných parcel tu není mnoho – ale neznamená to, že nejsou vůbec. Na jedné takové se před nedávnem dokončil bytový dům, dokonce s galerií. Jeho majitelem je známý sběratel umění a český podnikatel Oldřich Šlemr. Dům, který pro něj navrhl architektonický ateliér Ladislava Lábuse, byl oceněn jednou z cen Grand Prix Architektů 2025.
Dům skrytý ve slepé uličce
Stavba vznikla na místě, které bylo očím dlouho skryté: „V době, kdy jsme se začali projektem zabývat, byla z ulice vidět pouze horní partie dlouhodobě neudržované zahrady,“ popisují architekti původní stav.
Za vychýlenou obvodovou zdí se tehdy skrývala zarostlá parcela s ruinou dílny. Lokalitě dominoval slepý štít dvorního hospodářského objektu Velvyslanectví Rumunska, které sídlí v Morzinském paláci v Nerudově ulici. Jeho uliční část je stavba ze začátku 17. století barokně upravená podle návrhu architekta Santiniho Aichela.
Nový bytový dům se na slepý štít objektu využívaného původně jako stáje napojil – se snahou stabilizovat a doplnit prostor, který byl dlouhodobě nedokončený. Jak architekti říkají, postupně si uvědomili, že pracují s „koncovou prolukou“ zadní části bloku orientovaného do Nerudovy ulice. A tomu odpovídá i výsledné hmotové řešení.
Správné měřítko pro historické místo
Hledání správné velikosti domu se stalo jedním z klíčových momentů návrhu. „Nebylo snadné nalézt řešení pro tak složitý a subtilní úkol, v prostředí tolik svázaném ohledy na okolní intaktní historickou zástavbu Malé Strany,“ říká architekt Ladislav Lábus. Dům proto nevystupuje jako kompaktní objem, ale dělí se na menší části: úzký zadní trakt a nižší přední obytnou hmotu se zaoblenou fasádou a kaskádovitými terasami.
Zaoblení stavby reaguje na nepravidelnou stopu původní obvodové zdi i tvar slepé uličky Tržiště. Podobně i ustupující terasy pomáhají dům přizpůsobit okolnímu měřítku. Zároveň přinášejí kvalitu bydlení, která je v historickém centru spíše výjimkou.
Dům nad historií
Návrh ovlivnily i výsledky archeologického průzkumu. V severní části parcely se našly pozůstatky raně středověké hradby z 10. století. Architekti se ji rozhodli zviditelnit: dochované fragmenty opukové zdi se dnes prezentují pod skleněnou podlahou ve společenském prostoru pod vstupní halou galerie.
Stejně důležitá byla i obnova obvodové zdi, jediné památkově chráněné části původního areálu. Kvůli špatnému stavu musela být rozebrána a znovu vystavěna ze stejných cihel. Zachování zdi má pro výsledek dva efekty: ulici Tržiště zůstal její původní obraz a bytovému domu zase zahrada, která tvoří meziprostor mezi ním a ulicí za stěnou.
Uzavřenost a otevřenost
Parter domu zaujímá galerie, skrytá za onou zaoblenou zděnou fasádou a přístupná ze zahrady. Architekti prostor galerie záměrně navrhli vůči okolí uzavřený. Reagovali tím na specifické potřeby výstavního provozu, který pro dobré fungování žádá omezený přístup denního světla a dostatek ploch pro instalaci umění.
Byty ve vyšších podlažích naopak pracují s otevřeností. V prvním obytném patře se nachází menší byt s lodžií a terasou, výše pak mezonet s vloženým mezipatrem a střešní terasou s výhledy na Malou Stranu a Hradčany.
Celý dům balancuje mezi dvěma póly. „Hledali jsme kompromis mezi relativní uzavřeností historických staveb a otevřeností současné architektury. Uplatněný třeba použitím velkých otevřených prosklených stěn – pavlačí pohledově skrytých v lodžii či na terasách a za žaluziemi okenic,“ říká Ladislav Lábus. Směrem do ulice se dům svými velkými prosklenými plochami projevuje jen minimálně, a i díky tomu v místě působí patřičně.
Výsledná podoba domu je ovlivněná i samotnou realizací. Staveniště bylo přístupné velmi komplikovaně – úzká klikatá ulička nedovolovala vjezd těžké technice ani jeřábu. Materiál se na místo proto dopravoval po částech, a to ve výsledku určilo také to, že je postavený z cihel. Ve stavebnictví dominující beton zde byl využit na monolitické stropy z bílého betonu, na nichž je v interiéru viditelné bednění z nehoblovaných prken.
Symbióza architektů a investora
Bytový dům na Malé Straně navrhoval ateliér, který má se stavbami v historickém prostředí dlouhodobé zkušenosti. O výsledku ale nerozhodují jen architekti, zásadní roli hraje vždy také investor. V tomto případě je vidět, že se podařilo najít společnou řeč.
„Investor i architekti si od počátku uvědomovali, že v tomto unikátním prostředí s ojedinělou konstelací vazeb na okolní zástavbu je třeba kapacity a objemy stavby postupně nalézat hledáním ideálního prostorového uspořádání území, reflektujícího všechny atributy tohoto místa,“ popisuje v autorské zprávě Ladislav Lábus.
Více k tématu
Použité produkty wienerberger
Dům je postaven z nosného cihlového zdiva Porotherm 38 T Profi, které je určené pro omítané jednovrstvé obvodové nosné i nenosné zdivo s velmi vysokými nároky na tepelný odpor a tepelnou akumulaci stěny. Velké otvory v cihlách jsou již ve výrobě vyplněny hydrofobizovanou minerální vatou.
Střecha je pokryta pálenou krytinou Tondach Bobrovka, kterou se přizpůsobuje charakteru střešní krajiny Malé Strany.
- Autoři: Ladislav Lábus, Lukáš Grasse, František Košař
- Interiéry: Tereza Dvořáková
- Realizace: 2024
- Země: Česká republika
- Adresa: ulice Tržiště, Malá Strana, Praha 1
- Investor: Galerijní, a.s.
