Pivovar bez piva. Ve Velké Bíteši ho proměnili na knihovnu a kulturní centrum
Pivovar ve Velké Bíteši ožívá, i když pivo se tu nevaří. Nabízí knihovnu i expozici o čarodějnických procesech, které tu byly zvláště kruté.
Karolína Vránková , 9. 9. 2026 / Advertorial
Na konci náměstí ve Velké Bíteši stál už od středověku pivovar – pivo se tu vařilo až do roku 1942. Pak ale přišel krach, chátrání a za socialismu demolice. Vznikla tu dvojice bytových domů. Město se už mnoho let chystalo objekt na významném místě přímo v centru využít nějak lépe.
Stalo se to až teď podle projektu studia Acronym collective studio. Je tu knihovna, kulturní sál, dílny, mateřské centrum a další funkce pro město nanejvýš užitečné. Plus expozice o čarodějnických procesech Čas čarodějnic. Málo se ví, že v okolí Velké Bíteše řádila na konci 16. století inkvize, ženy byly obviňovány z černé magie a moření sousedek a nejméně 22 jich bylo upáleno.
Objekt se změnil k nepoznání. Dispozice, výškové souvislosti, propojení s vnitroblokem, to vše architekti změnili ve jménu základního konceptu. „Chtěli jsme, aby všechny prostory a všechny funkce byly logicky provázané,“ říká architekt
Také venkovní slupka je dnes jiná, dům dostal fasádu z cihlového pásku. Původní bytové domy měly velká typizovaná okna a na fasádě břízolit. „V porovnání s ostatními domy na náměstí působil masivně. Chtěli jsme ho opticky zmenšit,“ vysvětluje architekt Gebauer. Pracovali s velikostí oken, římsami a také cihlovou fasádou. „Ta zjemňuje měřítko. Mohli jsme si hrát se spárami a otáčet cihly, což dodává domu detail. Kromě toho cihly působí důstojně a trvanlivě, podtrhují význam stavby,“ dodává architekt. Cihly a cihlový pásek dodalo Klinker Centrum.
Uvnitř Pivovaru
Jak tedy kulturní centrum Pivovar funguje? Vchod je přesunutý do rohové pozice. Vstupuje se tu do informačního centra a odtud vede spirálové schodiště přímo do knihovny v patře – betonová spirála je také jakési těžiště celého objektu. Ještě výše je kulturní sál, který dostal důstojnou dimenzi tím, že ho architekti otevřeli až do krovu. V přízemí se nacházejí dílny a mateřské centrum, ve vyšších patrech je navržena také ordinace pediatra a nízkoprahové centrum.
Dům má historii, která sahá až do středověku, a něco málo se z ní zachovalo. Zejména sklepení, kde je teď čarodějnická expozice. Také v dílnách jsou dosud klenby. Většina stavby je ale nová. Interiér je současný, řešený v nenápadných přírodních materiálech jako jsou dřevo, zdivo, pohledový beton. Dostal také vizuální identitu od brněnského studia Upsala – nehyzdí ho tedy papíry nalepené na dveře.
Další významný přínos pro uživatele je otevření všech částí do vnitrobloku, na jehož finální úpravu se ještě čeká. „Z dílen nebo z knihovny je možné vyjít ven a lidé také uvidí, jak někdo jiný zrovna třeba maluje nebo čte. Může to inspirovat ke kreativitě,“ říká Pavel Gebauer.
Více k tématu
Centrum Pivovar stojí přímo na hlavním Masarykově náměstí. I ono má původ ve středověku, v roce 2014 prošlo zdařilou rekonstrukcí podle projektů ateliéru Burian - Křivinka a krajinářského architekta Zdeňka Sendlera. Slouží jako autobusový terminál, obchodní třída a je tu i malý park s kašnou. Kultivovaná budova kulturního centra sem přinesla více architektury a hlavně více života.
Použité produkty
Materiál na fasádu dodalo Klinker Centrum. Jedná se o kombinaci lícových klinker cihel a cihlových pásků ze série Aarhus. Dole je šedá barva Aarhus weissgrau, nahoře krémovo-bílá Aarhus perlweiss. Struktura je stejná, barvy se liší.
