Restaurační pavilon z 19. století znovu ožil. Bohemii na Výstavišti obnovili podle dochovaných stop
Novorenesanční restaurační pavilon vznikl pro Jubilejní výstavu v roce 1891, později však ztratil řadu původních prvků a dlouhá léta chátral. Architekti ze SGL Projektu při jeho rekonstrukci vycházeli z historických průzkumů i nálezů učiněných přímo během stavby.
EARCH.CZ / Výstaviště Praha , 3. 9. 2026 / Advertorial
Budova restauračního pavilonu Bohemia vznikla jako jeden z objektů vybudovaných pro úspěšnou Jubilejní všeobecnou zemskou výstavu, která se konala v Praze v roce 1891. Pavilon původně nesl název Plzeňská restaurace a nechal jej vystavět Měšťanský pivovar v Plzni. Nyní je po rekonstrukci, která mu vrátila původní kouzlo. Za projektem stojí kancelář SGL Projekt, konkrétně architekt Jiří Javůrek a inženýrka Helena Literová.
Výstavní restaurace pro dva tisíce hostů
Návrhem pavilonu Bohemia byl na konci 19. století pověřen architekt a stavitel František Buldra, autor staveb, jako jsou Divadlo Oskara Nedbala v Táboře, hotel Palace v Jindřišské ulici nebo hotel Paříž v ulici U Obecního domu v Praze. K původní dvoupodlažní a podsklepené klasicistní části budovy přistavěl jednopodlažní pavilon tvořený hlavním sálem a bočními věžičkami.
Jednalo se o největší zařízení svého druhu v rámci Jubilejní výstavy. Restaurace měla kapacitu až 2 000 hostů, které obsluhovalo sto zaměstnanců. Kromě hlavního sálu a bočních věžiček sloužících jako reservé salónky mohli hosté využívat také venkovní sezení po obou stranách pavilonu. To chránilo zastřešení v podobě tehdy moderních subtilních ocelových konstrukcí, jaké byly použity například také u Průmyslového paláce.
Vzhledem k úspěšnosti restaurace bylo později doplněno také sezení před hlavním průčelím a pod látkovými markýzami zavěšenými na bočním zastřešení. Pro menší uzavřené společnosti zde stály také samostatné stany. Po necitlivých stavebních úpravách ve druhé polovině 20. století se však toto zastřešení ani řada dalších původních prvků a konstrukcí nedochovaly.
V průběhu let nesl pavilon Bohemia různé názvy – Pecoldova restaurace, Polská krčma, restaurace Xaver s tanečním parketem, Krčma u Marolda nebo Gastro Bohemia.
Pravděpodobně nejvýznamnějším návštěvníkem Plzeňské restaurace byl Jeho císařská Výsost arcivévoda Karel Ludvík, který 15. května jménem Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I. Jubilejní výstavu zahájil. Po prohlídce areálu navštívil také restauraci Měšťanského pivovaru a ochutnal čepované pivo se slovy: „Znamenitý to nápoj!“
Novorenesanční letohrádek s moderním zázemím
Z architektonického hlediska se jedná o novorenesanční pavilon s charakterem letohrádku. Hlavní průčelí tvoří tříčlenný rizalit členěný polosloupy s korintskými hlavicemi, které nesou mohutný vlys obíhající celou budovu. Vstup i okna hlavního sálu jsou převýšené a doplněné zdobenými suprafenestrami. Rizalit završuje balustrádová atika. Střecha má tvar helmice s výraznými nárožními žebry a je zakončena dekorativní mříží. Obdobně jsou řešeny také boční věžičky.
Podle dostupných pramenů byl již v době vzniku do objektu zaveden vodovod a jeho prostory osvětlovalo 112 elektrických lamp. Pivo se chladilo ledem dováženým z Branických ledáren. Do současnosti se bohužel dochovalo pouze několik fotografií exteriéru. Snímky původního interiéru nejsou známy vůbec.
Památková ochrana chátrání nezastavila
Pavilon spolu s celým areálem Jubilejní výstavy, tedy dnešním Výstavištěm, získal v roce 1993 památkovou ochranu. Přesto jeho stav postupně upadal – restaurace přestala fungovat a dlouhodobě nevyužívaný objekt začal chátrat. V roce 2006 proto padlo rozhodnutí o jeho rekonstrukci.
S ohledem na památkovou ochranu předcházela samotnému návrhu řada průzkumů. Vedle stavebněhistorického a stavebnětechnického průzkumu, zaměřeného především na dřevěné konstrukce stropů a krovu, vznikl také restaurátorský záměr a inventarizace historických prvků. Zkoumala se rovněž původní barevnost oken, fasád a kovových částí.
Po projednání projektu byly zahájeny přípravné a bourací práce. V roce 2007 však byla rekonstrukce přibližně na deset let pozastavena a objekt během této doby dále chátral. Práce pokračovaly až po novém projednání projektu.
Cílem byla co nejcitlivější rekonstrukce objektu, která by obnovila původní výraz stavby, zachovala její restaurační funkci a zároveň splnila současné provozní požadavky. Během přípravy bylo rozhodnuto, že se práce s ohledem na souběžnou rekonstrukci sousedního Průmyslového paláce rozdělí do dvou etap.
Do dokončení rekonstrukce Průmyslového paláce pavilon slouží jako prostor pro kulturní a společenské akce. Následně budou vybavena také boční křídla a věžičky, v nichž je již připravena infrastruktura pro osazení gastronomického zařízení.
Obnova podle dochovaných pramenů
V době zahájení prací chyběla v hlavním sále podlaha, většina oken i dveří a část stropu ve dvoupodlažní části. Obnažená a poškozená byla také klenba nad sklepem a ve zdivu se objevovaly trhliny. Jako původní byly potvrzeny pouze okenní výplně lunet v hlavním průčelí. Ty následně posloužily jako vzor pro nová okna, která v hlavním sále dosahují výšky pěti až šesti metrů.
V jedné ze stěn orientovaných do Stromovky bylo objeveno zazděné okno, podle něhož se navrhla profilace oken na západní fasádě. Při opravě, respektive výměně krovu, byly nalezeny zbytky původní břidličné krytiny. Břidličné šablony proto nahradily původně uvažované oplechování a vláknocementovou krytinu.
Více k tématu
Okna a dveře jsou dřevěné a provedené v původní barevnosti, omítky jsou na vápenné bázi. Kování oken a dveří tvoří odlitky z bílé mosazi vyrobené podle dobových předloh, protože původní prvky se nedochovaly. Zachovalo se naopak vnitřní pískovcové schodiště s litinovým zábradlím. Také nové podlahy byly vybrány s ohledem na dobu vzniku objektu – v hlavních prostorách je lité teraco, v salóncích dřevěná podlaha a v hygienickém zázemí cementová dlažba.
- Ateliér: SGL Projekt s.r.o.
- Autoři: Jiří Javůrek, Helena Literová
- Země: Česká republika
- Adresa: Praha 7 – Výstaviště, č.p. 391
- Realizace: 01/2020 – 12/2022 (Subtera)
- Užitná plocha: 862 m²
- Zastavěná plocha: 887 m²
- Plocha pozemku: p.č. 1844 – 1075 m², p.č. 1843/1 – 1119m²
- Investor: Hlavní město Praha
- Náklady: 87,7 milionů korun
- Statika: Statika – objekt – VPÚ Deco Praha, Pavel Kříž, Ivan Brych, Martin Pelcl, Statika krov – Pavel Roubal, Agile Consulting Engineers
- Projekce: GP, stavební část, interiér - SGL Projekt, Jiří Javůrek, Helena Literová, profese – Růžička a partner – Tomáš Růžička, Tomáš Buchar, Ampeng s.r.o. – Miroslav Praxl, Viewegh gastro Team – Jan Viewegh, Jana Janečková
- Hlavní dodavatelé: Subterra
