Národní památkový ústav rozdal "památkářské Oskary". Hlavní cenu dostali zachránci pivovaru v Kostelci nad Černými lesy
Národní památkový ústav uděloval ceny PATRIMONIUM PRO FUTURO 2025 za vzornou péči o památky. Mezi oceněnými je záchrana zchátralého pivovaru, obnova zahrady a oranžerie, restaurování nástěnných maleb a dokonce obnova historického dálničního mostu.
Národní památkový ústav / Eva Klapka Koutová , 21. 11. 2025
Ocenění Patrimonium pro Futuro přebírají vlastníci památek, restaurátoři a další odborníci nebo laici, kteří v uplynulém roce stáli u vzorových projektů péče o památky. „Dvanáctý ročník přináší opět inspirativní příběhy lidí, institucí i komunit, kteří svým úsilím chrání, obnovují a zpřístupňují naše kulturní dědictví,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Vítězem kategorie Záchrana památky a zároveň i Ceny veřejnosti Památky děkují se stal Pivovar v Kostelci nad Černými lesy. Jedná se o jedinečně dochovaný areál s technologiemi z první republiky. Po ukončení výroby v roce 1987 chátral, dokud jej v roce 2000 nepřevzali dva milovníci pivovarnictví. Podařilo se jim opravit střechy, fasády i dvory a zprovoznit historickou varnu, parní stroj či sladovnické zařízení. Nyní se chystá revitalizace unikátního polygonálního žentourového mlýna, kde zvířata kdysi poháněla pivovarské stroje. Dnes je pivovar živým muzeem, kulturním centrem i místem, kde ožívají tradiční řemesla a slavnosti.
Cenu převzali Milan Starec a Tomáš Vodochodský ze společnosti Dej Bůh štěstí, s. r. o. a Pavel Čihák – ředitel Národního muzea pivovarnictví.
Cenu za Objev, nález roku získal objev předlokačního osídlení města Třebíče. Archeologické výzkumy v letech 2021–2024 odhalily dosud neznámé osídlení z 12. a 13. století. Nalezeny byly hned dva areály spojené s působením dobových elit vzdálené od sebe jen 130 metrů. Starší z nich stával na Karlově náměstí už ve 12. století a dochovaly se z něj unikátní dřevěné konstrukce. Druhý, u kostela sv. Martina, byl obehnán příkopem a palisádou a zanikl během 13. století. Objev ukazuje, že v Třebíči existovalo významné osídlení ještě před vznikem města a jde o výjimečný nález i v celostátním měřítku.
Cenu převzali Pavel Pacal – starosta města Třebíč a Aleš Hoch – vedoucí archeologického oddělení, Muzeum Vysočiny Jihlava, p. o.
V kategorii Obnova památky byl oceněn projekt dálničního mostu u Vojslavic. Dálniční úsek u Vojslavic na Humpolecku tvoří unikátní dvouúrovňová konstrukce mostů. Horní stavba ze 70. let 20. století je součástí dnešní dálnice D1, most pod ní se měl stát součástí prvorepublikové páteřní dálnice z Čech až na Podkarpatskou Rus, projekt však nebyl dokončen. Před více než deseti lety byl vypracován projekt na rekonstrukci obou mostů, který ovšem zahrnoval zásahy neslučitelné s památkovými hodnotami stavby. Nepříznivé vyhlídky se podařilo odvrátit a díky přístupu Ředitelství silnic a dálnic byla v roce 2021 zahájena řada průzkumů. Technický stav mostu tak mohl být objektivně vyhodnocen. Následně započala podle nového projektu obnova, která probíhala s respektem k hodnotám výjimečné stavby.
Cenu převzali Marek Stuchlý, MBA – Ředitelství silnic a dálnic, s. p. Závod Praha a pan Ivan Čásenský.
Restaurování nástěnných maleb v hlavním sále zámku Zdislavice zvítězilo v kategorii Restaurování památky. V roce 2013 se díky vlhkosti a zatékání zřítila v hlavním sále zámku Zdislavice polovina nástropní malby Josefa Winterhaldera ml. z roku 1789. Po stabilizaci stavby a vysušení zdiva byly odpadlé kusy malby uschovány, omítky injektovány a po chemické sanaci dřevěných konstrukcí byla chybějící plocha znovu omítnuta. Rekonstrukce proběhla podle dochovaných fotografií a zbytků originálu, s použitím historické techniky fresco secco. Výsledkem je obnova cenné výzdoby připomínající povýšení rodu Kaschnitzů do šlechtického stavu.
Cenu převzal ak. mal. Peter Stirber.
V kategorii Prezentace a popularizace získala ocenění výstava MY LOMY: pískovcová krajina v rukou lamačů. v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem, věnovaná historii těžbě kamene v Labských pískovcích a Českém Švýcarsku. Součástí projektu je také online mapová databáze starých lomů, která pomůže při ochraně a obnově kulturních památek. Výstava je nyní prezentována v Muzeu Rumburk a je možné ji navštívit do konce března 2026.
Cenu převzali za Oblastní muzeum v Ústí nad Labem Václav Houfek – ředitel muzea, Zuzana Vařilová – vědecký tajemník, geoložka, kurátorka geologické sbírky a Kamil Podroužek – vedoucí Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP.
Cenu za Příkladnou správu památky obdrželi Marie Milichovská a Vlastislav Tvrdík ze sklárny Huť Jakub v Tasicích. Sklárna Huť Jakub v Tasicích byla založena roku 1796 a fungovala přes dvě století. Po uzavření v roce 2002 hrozil její zánik, ale díky nadšeneckému úsilí dvou bývalých zaměstnanců byla zachována a zpřístupněna veřejnosti jako skanzen. Areál působí dojmem „posledního dne“, kdy zaměstnanci právě odešli od práce – s pecí, chladírnou, brusírnou i skladištěm včetně původního technického zařízení. V roce 2014 byla pro svou mimořádnou autentičnost prohlášena za národní kulturní památku a dodnes představuje nejlépe dochovanou sklárnu ve střední Evropě.
Osobností památkové péče byl in memoriam vyhlášen Ing. Vlastislav Ouroda, Ph.D. Vlastislav Ouroda byl člověk, pro kterého byla ochrana kulturního dědictví životním posláním. Po studiích začínal v roce 1991 jako kastelán na zámku Velké Březno a později působil v jižních Čechách a na Státním památkovém ústavu v Českých Budějovicích. Vedl průzkumy a monitoring památek UNESCO, stal se ředitelem územního pracoviště NPÚ a od roku 2015 náměstkem ministra kultury. Aktivně spolupracoval s Mezinárodní radou památek a sídel, stal se vicepresidentem Českého národního komitétu ICOMOS a své zkušenosti předával studentům vysokých škol. Zaměřoval se na ohrožené památky, památkový urbanismus a péči o chráněná území.
Cenu převzala paní Ludmila Ourodová.
Více k tématu
Cenu Generální ředitelky NPÚ, která je udělována napříč všemi kategoriemi, získala Obnova zahrady a oranžerie na zámku Dobříš, která završila více než dvacetiletou revitalizaci barokní zahrady. Areál z let 1745–1765 tvoří zámecká budova, terasovitá francouzská zahrada s fontánami a sochami a oranžerie s iluzivní malbou. Po návratu zámku rodu Colloredo-Mannsfeld v roce 1998 probíhala postupná obnova – nejprve fasády a zahrady, pak fontány a sochařská výzdoba, a nakonec oranžerie. Rekonstrukce téměř 90 metrů dlouhé malby na severním průčelí byla unikátní – vycházela z dochovaných fragmentů a podrobné fotodokumentace. Dnes oranžerie slouží jako prostor pro výstavy a kulturní akce.
Cenu převzali paní Livia Colloredo-Mannsfeld, Pavel Krejcárek, ředitel zámku Dobříš, a malíř Milan Strnad.
Vítězové Ceny Národního památkového ústavu obdrželi skleněnou sošku symbolizující pomocnou ruku památkové péče. Autorem uměleckého ztvárnění ceny je výtvarník, akademický sochař Kurt Gebauer. Skleněná soška i tentokrát vznikla v dílnách sklářské firmy Lasvit.
Záznam ČT ze slavnostního předávání Cen PATRIMONIUM PRO FUTURO 2025
