Výzva | Pankrácká pláň

Kolem čtyř stanic metra trasy C vznikly postupně čtyři samostatné projekty. Všechny vychází z jednotného názoru na tuto část Prahy. Společné cíle všech projektů jsou: - Vytvořit lokální střediska u stanic metra Pražského povstání, Pankrác, Budějovická a Kačerov (tyto stanice metra se zároveň stanou výškovými dominantami území).- Propojení města rozděleného rychlostní komunikací, Třídou 5. května.- Stažení dosud převážně projíždějících motoristů do tohoto území.- Hledání možností území.Studenti si tak určili jednotné principy, které pak každý z nich uplatnil individuálně kolem jednotlivých stanic metra, v jejichž okolí se objevují stejné fenomény, jako např. metro, magistrála, atd., ale pokaždé v jiném kontextu okolní zástavby. Celková hmotová kompozice byla tvořena v dvou důležitých pohledových osách. Tou hlavní je pohled z Pražského hradu – v tomto případě mají výškové budovy působit v panoramatu Prahy jednotně. Při pohledu z ostatních úhlů by naopak měla být zdůrazněna lokální centra, která se váží na stanice metra jako jednotlivé výškové dominanty.Dalším důležitým bodem bylo dopravní propojení Pankrácké pláně se Smíchovem a Malešicemi. Navrhované řešení, most spojující Podolí a Smíchov, počítá se stále se zvyšující hustotou dopravy v centru města. V celkovém řešení se bere v úvahu nově navrhovaná trasa metra D, pro kterou se stanice metra Pankrác stane přestupní stanicí na trasu C a také výchozím místem pro navazující dopravní spojení.Architekti Roman Koucký a Edita Lisecová považují Pankráckou pláň za natolik aktuální a silné zadání, že je předmětem zpracování v jejich ateliéru i v tomto zimním semestru 2004.