Poslední desetiletí lotyšské architektury

Nicméně, i tento „rychlokurz“ lotyšské architektury ukazoval, že lotyšská architektonická tvorba posledních let se řadí svou koncepcí i provedením mezi „standardní“ velmi kvalitní evropskou i světovou architekturu, a to jak v projektech domácích architektů, tak i realizacemi zahraničních autorů. Doprovodná výstava ukazuje podrobněji vybrané projekty od roku 2002. Ani to ale zřejmě pro širší publikum nepřináší jasnou souvislost a vysvětlení, v čem jsou jednotlivé realizace specificky „lotyšské“ a snad ani pochopení, kam kulturně tento pobaltský stát zařadit. Úvodem tedy několik dat o Lotyšsku, které citované projekty uvedou do konkrétních souvislostí. Lotyšsko má pouhých 2,5 milionu obyvatel, z toho pouhých 60 procent etnických Lotyšů (následkem násilné sovětské rusifikace), z toho 700 tisíc obyvatel žije v hlavním městě Rize, kde sídlí lotyšský parlament Saeima, je tu i Rižský hrad, kde sídlí lotyšská prezidentka Vaira Vike-Freiberga. Riga je také sídlem Technické univerzity, kde na fakultě architektury studovala většina dnes realizujících lotyšských architektů. Centrum Rigy je součástí světového dědictví UNESCO, je tu staré město s mnoha domy nápadně připomínajícími architekturu severoněmeckých hanzovních měst, ale důvodem k zařazení na seznam UNESCO byly secesní domy (třetina domů historického jádra), které vznikly před první světovou válkou. Lotyšská secese je národním architektonickým stylem, který je typický velkým sklonem střech, těžkými konstrukcemi a použitím etnografických ornamentálních motivů. Politické nezávislosti Lotyšsko dosáhlo v roce 1918 a ztratilo ji v roce 1939, kdy bylo anektováno Sovětským svazem. Samostatnost získalo zpět v roce 1991. Lotyšská kultura se historicky opírá o hanzovní minulost měst jako Riga a Ventspils a vazby na blízké skandinávské země.Po překonání hospodářské krize v 90. letech si Lotyšsko stanovilo ambiciózní Národní akční plán, plány územního rozvoje největších měst, plány regionálního rozvoje a plány rozvoje krajů, které vymezily právní rámec architektonických aktivit. Jedním z klíčových odvětví dynamicky se rozvíjející země je stavební průmysl, staví se mnohá nová zdravotnická, kulturní a sportovní zařízení, nové silnice a mosty. Od výše zmíněného roku 1995 se konají každoroční přehlídky lotyšské architektury, jejichž součástí je i ocenění nejlepších prací v několika kategoriích a udělení Grand Prix nejlepšímu projektu. V posledních letech pro zprůhlednění soutěže bylo zařazeno druhé kolo, ve kterém mezinárodní porota vybírá projekty pro nejvyšší ocenění.Zajímavostí lotyšských přehlídek oceňovaných projektů ve srovnání s českou Grand Prix Obce architektů je samostatná kategorie „Restaurování“. Oceněn v této kategorii byl opakovaně atelier Zaigas Gailes Birojs, který se zabývá studiem, obnovou a konverzí kulturního architektonického dědictví. Zajímavé jsou například projekty obnovy „Kolekce dřevěných domů v Kipsale v Rize“ se sto let starými dispozicemi, které s menšími úpravami jsou dodnes funkční. Tento atelier je aktivní i v rámci konverzí průmyslových objektů, kde dochází k radikálním zásahům při současném zachování genia loci – Hotel Bergs a Galerie Garáž v původně průmyslové konvertované čtvrti Berga Bazars v Rize. Pozornost, kterou věnují lotyšští architekti restauracím a rekonstrukcím historických budov, svědčí o jejich úctě k národnímu kulturnímu dědictví a zdravém patriotismu. Národní sebevědomí má podpořit i řada projektů novostaveb, které mají odrážet hospodářskou dynamiku nového Lotyšska. Pilotním projektem pro Rigu jsou tři veřejné budovy zvané „New Three Brothers“ – Národní knihovna (dokončení 2007, projekt 1988, Gunars Birkerts – USA, původem Lotyš), Galerie současného umění (OMA – Rem Koolhaas, Nizozemsko) a Koncertní síň situovaná na hrázi na řece Daugava (SZK – Sīlis, Zābers, and Kļava, nově nastupující generace architektů Lotyšska). Samotný název projektu „Three Brothers“ se odkazuje na soubor středověkých domů v centru Rigy.Stavba Národní knihovny v sobě nese národní symboliku v podobě legendy o světelné hoře, která se odráží ve hmotovém pojetí stavby. Projekty Galerie současného umění a Koncertní síně vznikly na základě mezinárodní soutěže. Výrazný projekt Koncertní síně se na první pohled zdá kontroverzní už pro svou přímou souvislost s historickým jádrem města. Objekt evokuje hru s legem, skládá se s z dvanácti tmavých prolínajících se hranolů, které mají slibovat osobitý zážitek v nové akustické koncertní síni, hmotová koncepce vynikne při nočním nasvícení. Neméně pozoruhodná je i jeho geneze, kdy samotné umístění knihovny bylo vybráno na základě mezinárodního workshopu, ze kterého vzešly následně i jednotlivé soutěžní projekty. Na lotyšském kulturním portálu: http://www.kultura.lv/en/projects lze najít i animované vizualizace navrhovaného rozvoje Rigy.Jednotlivé projekty i samotná koncepce rozvoje města přivádí ke srovnání s vývojem hanzovního severoněmeckého Hamburgu, kde moderní architektura 21. století volně navazuje na starší architekturu a stává se hodnotnou součástí města, v Rize moderní architektura dokonce vytváří i novou kulturní páteř metropole. Další významné veřejné budovy vznikají v dalších kulturních centrech země – Liepaja a Ventspils. Sám přednášející Juris Poga je autorem knihovny ve Ventspilsu. I v těchto dvou regionálních centrech mají vzniknout pozoruhodné koncertní síně. Ve Liepaji v mezinárodní soutěži zvítězili rakouští Ginke & company s koncepcí koncertní síně zvané Lielais dzintars – Velký jantar, upomínající na typicky lotyšský středověký vývozní artikl.Vítězem mezinárodní soutěže na Koncertní síň ve Ventspils se stal atelier Behnisch Architekten (Německo).Významnou část oceňovaných děl tvoří projekty rodinných domů a rezidencí, kde se v posledních letech uplatňují ateliery ARHIS Architekti (např. Rodinný dům v Siguldě) nebo atelier F.L.Tadao & Lukševics, kteří byli v roce 2004 oceněni za originální vestavbu „skleněného“ rodinného domu do ruiny historické farmy Jaunklapari.Grand Prix za rok 2003 získala neotřele kvalitní stavba supermarketu RIMI v Rize od atelieru KUBS Architekti s výraznou moderní fasádou vymykající se diktátu firemního image obchodního řetězce.Přehlídka prací lotyšských architektů odráží národní hrdost a ambice přítomné v koncepci rozvoje země založené na budování sítě kulturních staveb ve významných městech. Jednotlivé projekty svědčí o výborné úrovni lotyšské tvorby a vzrůstající životní úrovni Lotyšů. Pozoruhodná je důsledná snaha o průhlednost zadávání jednotlivých velkých projektů pomocí mezinárodních soutěží a „investiční odhodlanost“ zaměřená na dobrý výsledek, které umožňují vznik prestižních staveb světově uznávaných architektů. Charakteristickým rysem celé přehlídky je rozmanitost témat, pojetí i respekt ke krajině a tradici místa.Ke zpracování článků využito tiskových materiálů art&interior.Juris Poga | Moderní lotyšská architekturaNárodní galerie (Veletržní palác - auditorium 6. patra, Dukelských hrdinů 47, P-7)pátek 27. dubna 2007 v 11.00 hodinwww.artinterior.cz