Soutěž o návrh úprav Václavského náměstí | 3. místo - Ing. arch. Jan Němec

Zakládací listina Nového Města pražského Karla IV. praví „…budiž…z domů a staveb na těchto pozemcích stavěných, složeno jedno město jednoho těla se Starým Městem, budiž složeno jedno město z více měst, jako celek z částí…“. Naplnění Karlova úmyslu potvrzuje např. Christian Norberg-Schulz: „…Nové Město je podřízeno Starému Městu a nemá vlastní nezávislé ohnisko…“. Ani Václavské náměstí jím vlastně není. Během posledních 150 let se Václavské náměstí proměnilo ve velkoměstsky dimenzovaný prostor, který zcela rezignoval na původní provinciální charakter. Náměstí bylo permanentně přestavováno a obestavěno výhradně moderními budovami se značnou výškovou hladinou, která je prostorově i vizuálně oddělila od jeho tradičního okolí. Během této doby se měnila i organizace parteru v závislosti na funkci, typu dopravy i na výsadbě zeleně.

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ A DOPRAVA V PRAZE Václavské náměstí a jeho nejbližší okolí je historickou, současnou a budoucí významnou křižovatkou celopražského dopravního systému, která nemá ve městě, jak jej známe, alternativu. Všechny snahy o jeho „zklidnění“ musí zákonitě vést k jeho společenskému i hospodářskému úpadku. Dnes je náměstí snadno dostupné individuální automobilovou dopravou kapacitní Severojižní magistrálou a této výhody by se ani po jejím přeložení za budovu Muzea nemělo zříkat. Městská hromadná doprava preferuje podzemní dráhu, jejíž všechny linky se křižují na Václavském náměstí. Povrchová tramvajová doprava v centru byla v minulosti, na úkor pohodlí cestujících, výrazně redukována. Propojení s hlavním nádražím není optimální. Doprava v klidu, s výlučně povrchovým stáním, není z kapacitního hlediska dostatečná.

KONCEPČNÍ ŘEŠENÍ Navržený upravený profil vychází ze stávajícího stavu, respektuje geometrii původního založení a reaguje na všechny dopravní i uživatelské nároky a požadavky. Návrh v parteru preferuje důsledně pozici pěšího a její zapojení do lokálního prostorového kontextu. To se týká i prostorů zatížených ostatními aktivními provozy, kde je možno dopravní dispozici alternativně korigovat, ale zachovat provozní a kompoziční princip a upravit plochy komunikací před domem potravin a bývalým federálním shromážděním. V prostoru Zlatého kříže je povrchová obslužná komunikace ukončena odsazeným smyčkovým uspořádáním, které zajistí rovněž v umírněných podélných sklonech vyrovnání na úroveň pěší zóny na Zlatém kříži. Profily příčných ulic jsou uspořádány dispozičně , jejich provozní využití a míra regulace provozu závisí na realizovaných vjezdech do suterénních garáží, s tím že z příčných ulic bude orientován příjezd a odjezd rezidentů a dopravní obsluhy. Příjezd návštěvníků je doporučen pouze přes podélnou osu náměstí, s napojením na rampy v ulicích Wilsonova a Mezibranská, které jsou nasazeny v provozně optimální pozici, s vědomím případných důsledků a úprav v podchodech v rámci periferních výstupů na úroveň do Mezibranské. Úpravy lze posoudit na základě podrobnějších podkladů. V prostoru náměstí jsou rampy ve standardních pozicích. Kolejové řešení je promítnuto jako úplné, tj. systémově otevřené pro optimalizaci linkového vedení. Křižovatka ulic Vodičkova, Jindřišská může být podle souhlasu DP zjednodušena. Křižovatka Washingtonova, směr Hlavní nádraží, je vyčleněna z prostoru náměstí. Na Zlatém kříži je odbočení plnohodnotné.Dispozice zastávek tramvají sledují optimalizaci dostupnosti a řešení, či aktivaci prostorů mezi Národním muzeem a budovou radia, středu náměstí a staroměstského okruhu.

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Celé náměstí je navrženo jako otevřený prostor bez architektonických překážek a omezení. HORNÍ ČÁST. Úprava před Národním Muzeem zahrnuje širší území. Před rampou NM navrhujeme propojení parteru s podzemní pasáží širokým pobytovým a komunikačním schodištěm. U pomníku Sv.Václava doporučujeme výstupy zrušit a provést klidnější řešení. Budova užívaná radiem Svobodná Evropa byla navržena jako víceúčelová kulturní, společenská a konferenční. V okamžiku změny uživatele, lze na vstupní plochu přesunout aktivity z dolní části náměstí. Navrhujeme provést úpravu parteru vybudováním rampy využívající sklonu Vinohradské ulice. STŘEDNÍ ČÁST. Je místem, kde se pěší přibližují podélné ose. Rozšířený ostrůvek tramvajové zastávky dovolí pobývat v jejím prostoru. DOLNÍ ČÁST. Je vymezena pěším a tramvajím.

ŘEŠENÍ DOPRAVY Průběžné komunikační těleso v podélné ose náměstí zahrnuje nezvýšený tramvajový obousměrný pás ve středu a jeden jízdní pruh s přidruženým podélným parkováním pro oba směry. V horní části náměstí lze alternativně, podle provozu, volit kapacitnější příčné stání na chodníku. Dopravní pás je v celé délce náměstí výškově strukturován s cílem preferovat pěší. Úseky v lokalitách Sv.Václav, nástupní tramvajové ostrůvky ve středu náměstí a částečně i vedle muzea a křížení s ulicemi Na Příkopech, Na Můstku a 28.října jsou v jedné výškové úrovni pro celý uliční profil. Pokrytí rozhodující potřeby odstavných parkovacích a garážových stání navrhujeme umístit do podzemí náměstí v celé jeho ploše a ve více úrovních. Prozkoumání tohoto řešení vyžaduje podrobnější podklady. Při tomto řešení lze uchovat povrchovou dopravu pouze jako obslužnou s minimální dopravní zátěží a krátkodobým parkováním.

NADZEMNÍ OBJEKTY A POVRCHY VÝSTUPY Z METRA jsou, kromě dvou vedle sochy Sv.Václava, ponechané. Navrhujeme zřídit nový před vstupem do Muzea. Stávající kamenem obkládané parapety navrhujeme nahradit celoskleněným transparentním zábradlím s madlem. KIOSKY jsou dle našeho názoru cizí prostoru Václavského náměstí. V omezeném množství (cca 10-20), redukci sortimentu a preferenci malého rozměru jim lze vyčlenit polohu při okraji chodníku v přesně stanoveném kroku a ve vazbě na další objekty městského mobiliáře RESTAURAČNÍ PŘEDZAHRÁDKY jsou dle našeho názoru žádoucí městský prvek, proto je jim vymezen pruh chodníku při fasádách. Podmínkou je návaznost na restauraci v domě a absence jakéhokoliv kotvení do chodníku a pevného zastřešení. Nedoporučujeme přidružení kiosků ani jiných mobilních objektů. Design zástěn neurčujeme, může navazovat na architekturu domu a na interiér. REKLAMNÍ MOBILIÁŘ je vázaný na krok příčných os, na které jsou umisťovány i trakční a osvětlovací sloupy a kiosky. Jsou v podélné ose stávajícího stromořadí. Reklamní sloupy na nárožích lze ponechat na stávajícím místě. DROBNÝ MOBILIÁŘ parkové ani jiné lavičky pro tento typ náměstí nejsou vhodné. Navrhujeme konzolové řešení na trakční sloupy, které lze variabilně zaměnit se stolkem a obě řešení budou doplněná zavěšeným odpadkovým košem. Tyto prvky budou v sestavách s kiosky a budou upřesněné podle sortimentu prodeje. OSVĚTLENÍ respektujeme výběr stávajících svítidel. Vysoké stožáry budou nahrazené trakčními a doplněné nízkými, osvětlujícími zónu pro pěší uprostřed alejí stromů. Sloupy budou polohově posunuté do příčných os. Slavnostní osvětlení bude ponechané. ZELEŇ stávající stromořadí budou doplněná dalšími alejemi, které usnadní organizaci provozu a umisťování městských prvků. Nízká výsadba bude za sochou Sv.Václava. POVRCHY bude použito kamenné mozaiky na chodníky a velké silniční kostky. Rozdílné povrch vymezí pěší a dopravní zóny, zřetelně i při nášlapu. Chodníkový povrch bude členěn v kroku 30,7m a v této příčné ose bude pás s odvodněním a budou soustředěné všechny prvky vybavení. Barevnost bude červená v bílé. Vozovka v šedomodré. KULTURNÍ AKTIVITY. By se měly přesunout do prostoru kolem Muzea, před budovu (Svobodné Evropy) a do Čelakovského sadů. SHROMÁŽDĚNÍ umožňuje navrhovaná úprava celého Václavského náměstí.

NÁKLADY Orientačně lze uvažovat s částkou na povrch a s tím souvisejícími zařízeními ve výši cca 3.000-4.000,- Kč/m2

AUTOR: Ing. arch. Jan Němec, Radimova 18/81, 169 00 Praha 6 REALIZACE SOUTĚŽNÍHO NÁVRHU: AR18 Němec Žilka Autorská spolupráce: Ing.arch.Jiří Pešata Vizualizace: Jiří Gregor Konzultace dopravního řešení: Ing. Antonín Žižkovský, Ing. Josef Pilvein Spolupráce: Ing.Sylva Neumannová, Jakub Němec Grafika: Václav Sokol