James Macdonald Wright and Niall Maxwell - Caring Wood

Porota ocenila zejména způsob, jakým architekti manipulovali s prostorem, měřítkem a svažitou parcelou. Aby vyrovnali potřebu velkorysosti i intimy, museli dům hodně rozčlenit a některé místnosti částečně zapustit do svahu. I přes svou obrovskou plošnou rozlohu tak dům ani zdaleka nevypadá jako vila pro tři generace.

Použití dřeva a dalších materiálů odkazuje na kritický regionalismus: design domu je moderní, ale s jasnými vazbami na venkovské lidové a místní stavební tradice. Vnější forma využívá tradiční stavení jako generátor tvarů. Při vstupu se návštěvě otevírá velká zahrada a dům, působící jako ostrov tam někde v dálce, ke kterému se teprve musí dojet. Podobně jako za časů královny Viktorie.

Dům tvoří čtyři věže rozmístěné kolem centrální hmoty, s níž jsou propojeny společnou střechou. Rodina věží vládne okolní krajině a mění její osobnost, zároveň je s ní ale ve společném dialogu, který dům do krajiny usazuje a stává se tak její součástí. Společně se střechou jsou věže obložena fasádou z jílových tašek. Architekti to popisují jako „ubrus terénu“. Vizuální jednoduchost se propsala i do detailů stavby, u střešních otvorů a oken jsou naprosto minimální a dokonale provedené.

Eko a lokál

Porota byla ohromena kvalitou stavby, úrovní řemeslné práce a přísností použitých materiálů. Keramické dlaždice jsou místní a vyráběné ručně, kámen je z nedalekého lomu a kaštanové dřevo rostlo sotva za humny. Dům má také vřelý přístup k ekologii. Věže poskytují během léta chlazení díky pasivnímu odvětrávání. Energetická náročnost je minimální a při výstavbě se všechny subjekty snažily o co největší snižování uhlíkové stopy.