Novinky a názory / historie a teorie

Beton TKS 01 | 2013 : Pozemní stavby

Začátky roku bývají naplněné optimismem a očekáváním, co nový rok přinese, jak se vyvine to či ono atd. Letos však počáteční optimismus a nadšení vytlačily volební kampaně prezidentských kandidátů.

Jana Margoldová , 25. 2. 2013

Vítězná většina už oslavuje, zbylá menšina přemítá, jak se s porážkou vyrovnat. Pro všechny je možnost přímo se podílet na volbě prezidenta nová zkušenost a poznání, a týmy analytiků teď řeší, co a jak ovlivnilo rozhodování voličů.Procesy, které se odehrávají v našich hlavách během rozhodování, zda zvolit tu či onu možnost, jsou i přes velký zájem odborníků stále ještě pro veřejnost obestřeny tajemstvím. Zvládnutí zákonitostí, které je provázejí, bude silnou a nebezpečnou zbraní.

Během ledna proběhla v hlavních televizních zprávách informace, že vyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižšího o vině bývalého ministra dopravy ve věci možného uplácení poslanců z jeho strany a uložil soudu nižšímu posoudit možnou vinu znovu. V následném publicistickém pořadu vystupoval bývalý pan ministr a současný poslanec už velmi sebevědomě a místo odpovědí na otázky moderátorky opakovaně připomínal, jak za svého působení na ministerstvu ušetřil sedm miliard korun na výstavbě dopravní infrastruktury. Bude někdy nezávisle porovnáno a posouzeno, jaký dopad mělo rozhodnutí o tomto způsobu šetření do výstavby silniční a železniční sítě a na kolik nás, daňové poplatníky, úspory ve skutečnosti přišly?

Nejnižší cena čehokoliv se stala mantrou, která se, vedle až neuvěřitelných povánočních slev, neustále opakuje ve vystoupení různých politiků i představitelů státní správy. Cena se stala hlavním kritériem rozhodování veřejných zakázek. Kam se poděl zájem o kvalitu? Přece zaplatit kvalitní výrobek nebo službu, neznamená plýtvat. Kolik úspor přinese rozhodnutí nepoužít moderní šetrnou, ale dražší, technologii, která oproti té levnější produkuje pevnější a trvanlivější materiál, který je však dražší? Že na to nemáme? Jak to, že v zemích, které byly před půl stoletím ještě za námi na pomyslném hodnocení úrovně HDP, to šlo a jde i nyní a při pohledu na současné srovnání je musíme hledat vysoko nad námi? Při bližším zkoumání bychom však mohli být velmi překvapeni, na základě jakých podkladů rozhodují o důležitosti investic a spotřeby.

Jak je uvedeno v jednom z článků na dalších stránkách podrobněji, v dubnu 2011 vstoupilo v platnost nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Účinnost nařízení nabíhá postupně, plně vstoupí v platnost počátkem července 2013. V ČR je připravena k schválení novela patřičného zákona vypracovaná za účelem souladu zákona s uvedeným nařízením. Ve zmíněném nařízení se píše: „Stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit tyto základní požadavky na stavby.“ Návrh a realizace stavby tak, aby vyhověla požadavkům bezpečnosti a ochrany zdraví osob a majetku, byl samozřejmým požadavkem i původních národních norem. V nových evropských předpisech se pozornost zaměřuje na životní cyklus staveb. Finanční náklady na celý životní cyklus stavby však jsou zcela něco jiného než investiční náklady, kterými naši celostátní i místní představitelé rádi dokládají svá rozhodnutí. Posouzení celkových nákladů je náročné na vlastní zpracování a zejména vyžaduje více podkladových informací a zkušeností k jejich vyhodnocení. Zhodnocení finančních nákladů z hlediska celého životního cyklu staveb nelze prakticky ověřit za jedno či dvě volební období. Jaká je tedy naděje, že se stanou váženým podkladem pro rozhodování?

Trvanlivost a životnost jsou pojmy, které by pro hodnocení stavby měly mít stejnou váhu jako energetická náročnost. A co výtvarná a estetická hodnota staveb, nezapomínáme na ni v honbě za co nejnižší cenou investice? Je všechno to šetření na kvalitě a vzhledu z dlouhodobého hlediska opravdu to nejlepší? Je okamžitá cena nejlepším kritériem rozhodování?

V závěru loňského roku jsme si dovolili vám předložit soubor informací o nových betonech a konstrukcích z nich postavených, které jsou užívány pro splnění náročných tepelných, pevnostních, estetických či trvanlivostních požadavků stavebníků, kteří určitě přísně hlídají své výdaje. Mají však už ověřeno, že s vyšší přidanou hodnotou vloženou do celého projektu, od architektonického návrhu, přes návrh konstrukce a materiálu, pokročilé technologie výstavby, až po nízkou energetickou náročnost provozu, snadnou údržbu a vysokou trvanlivost celého systému, v celkovém zhodnocení nakonec ušetří. V souboru představených realizací, ze soukromé i veřejné sféry, jsou i české, které obstály v tvrdé mezinárodní konkurenci, a jedna již dokonce získala prestižní ocenění v celosvětové soutěži.

Pro nadcházející ročník vybrala redakční rada časopisu témata jednotlivých čísel tak, aby v nich redakce mohla zaměřit pozornost právě na úskalí technologií výstavby betonových konstrukcí, monolitických i prefabrikovaných, vztah projektu a realizace či trvanlivosti a životnosti (viz www.betontks.cz).

Samozřejmě budeme vedle informací o nových technologiích, výsledcích vývoje a vědeckého výzkumu na poli betonu a zpráv z oblasti normalizace představovat krásné a zajímavé nové stavby pozemní i dopravní, které potěší oko nejen betonáře. Nezapomeneme ani na ty už letitější, které se po dobře navržené a zodpovědně provedené rekonstrukci opět vrátily do života. Snad přispějeme do mozaiky informací potřebných pro vaši skládačku podkladů pro důležitá rozhodnutí.

Těšíme se opět na tu práci. Z vašich případných kladných ohlasů budeme mít v redakci radost, kritiky, připomínky a náměty nám pomohou časopis vylepšit a zkvalitnit. Pište nám, adresy najdete snadno v každé tiráži. Časopis přece připravujeme pro vás.

Zdravím Vás a přeju Vám samá správná rozhodnutí

Jana Margoldová

Obsah

ÚVODNÍKJana Margoldová / 2

TÉMAEvropská cena pro betonové konstrukce 2012Milan Kalný / 3

STAVEBNÍ KONSTRUKCEVýzkumné centrum i.lab / 6Nové vinařství u zámku Cheval Blanc / 12Alternativní scéna Divadla loutek OstravaPetr Hájek, Bronislav Stratil / 18Čerpací stanice GASAdam Jirkal, Jerry Koza, Tomáš Kalhous, Ladislav Chatrnúch / 22Centrum excelence TelčTomáš Šenberger / 26Rekonverze plynojemu v Dolní oblasti VítkovicHana Šeligová / 30Betonové konstrukce na tunelovém komplexu Blanka v Praze (2. část)Pavel Šourek, Lukáš Grünwald, Vladimír Petržílka, Pavel Kasal, Jan Kvaš, Miroslav Padevět, Michael Remeš / 38

MATERIÁLY A TECHNOLOGIEBarevný beton v interiérovém designuPetr Novosad, Jan Přikryl, Rudolf Hela /47

SANACE A REKONSTRUKCEHigh Line v New YorkuPetr Vorlík / 50Sanace železobetonové těžní věže dolu Kukla v OslavanechIvo Macháň / 54

HISTORIEKde se beton snoubí s uměním: Budova muzea v Hradci KrálovéLadislav Zikmund-Lender /58

VĚDA A VÝZKUMBeton a požárGyörgy L. Balázs, Éva Lublóy, Sándor Mezei /62OŠETROVANIE ČERSTVÉHO BETÓNU – 7. DTA, TG A DSC OVERENIE PÔSOBENIA VNÚTORNÉHO OŠETROVANIAPeter Briatka, Ivan Janotka, Peter Makýš /67Dřevo-vláknobetonové kompozitní konstrukce – experimentální programVojtěch Petřík, Norbert Philipp / 70Hydroizolační krystalizační nátěry a stěrky na bázi sekundární krystalizace cementuPavel Dohnálek, Rostislav Drochytka, Zdeněk Vávra, Václav Pumpr / 74

NORMY • JAKOST • CERTIFIKACEOšetrovanie čerstvého betónu – 7. DTA, TG A DSC overenie pôsobenia vnútorného ošetrovaniaJuraj Bilčík, Igor Halaša /80Změny v posuzování shody stavebních výrobků vyvolané Nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcíchJozef Pobiš / 84

AKTUALITY Recenze /36Databáze architektury /37Rešerše ze zahraničních časopisů /78Semináře, konference a sympozia /88

Klíčová slova:

Beton TKS časopis

Mohlo by vás zajímat

Generální partner
Hlavní partneři