Je architektura sexy, nebo není? Napoví výstava

Datum konání: 05.08.2016, 11:00 - 25.09.2016, 19:00

Čtvrtek, 21. Červenec 2016 - 18:28
| Napsal: | Zdroj: Tisková zpráva

Pražská GJF na srpen chystá uvedení výstavy „PROSTORY TOUHY: je architektura sexy?“, která bude zkoumat, jakým způsobem se materializují genderové role a sexuální vztahy a stereotypy v architektuře. Odpovězte (si) i vy na otázku v nadpisu – třeba na vernisáži, která se koná již 4. srpna od 19h.

Prostory touhy: je architektura sexy? – foto © GJF

PROSTORY TOUHY: je architektura sexy?

Kdy: 5. 8. – 25. 9. 2016 / vernisáž 4. 8. od 19h
Kde: Galerie Jaroslava Fragnera, Betlémské náměstí 5a, Praha 1

Facebook / web

Výstava se pokusí představit, problematizovat a interpretovat vztahy sexuality, konstrukce sexuální a genderové identity, architektonického prostoru a architektonické tvorby na modernistickém a současném materiálu.

„Architektura nám nemůže vyplnit naše nejdivočejší fantazie, ale může posunout limity, ve kterých tyto fantazie držíme.“ Bernard Tschumi

„Za vraždu materiálu nese odpovědnost jen náladovost a ctižádostivost ženy, neboť ornament ve službách ženy bude žít věčně. (…) Ornament ženy ale v podstatě odpovídá ornamentu divochů, má erotický význam.“ Adolf Loos

Výstava ukáže na příběhu architektury 20. století, jak různé sexuality a genderové role utvářely architekturu, prostor a proces architektonické tvorby a jak naopak architektura a urbanismus ovlivňují genderové stereotypy v naší společnosti. Kurátoři se na pestrých příkladech historické i současné architektury pokusí ukázat, jak se utvářely, otiskovaly a zpřítomňovaly v konkrétním prostoru stereotypy, projektované do role mužů a žen, lidí heterosexuálních i neheterosexuálních a jak architekti počítali s viditelností lidské tělesnosti.

Záměr výstavy vychází z přesvědčení, že sexuální identifikace i sexuální praxe se uskutečňuje v architektonickém prostoru. Stereotypy a historická tradice patriarchálního řádu měla výsostný vliv na utváření identity architekta a jeho tvorby, ale i architektek a jejich tvorby. Po celé dvacáté století, ale i v současnosti, můžeme vidět na jedné straně nevědomou i vědomou snahu toto schéma potvrdit a legitimizovat, na straně druhé jej narušit, dekonstruovat a překonat. Leimotivem výstavy je tedy poukázání na to, jak byly genderové/sexuální stereotypy konstruovány a jaké jsou strategie jejich narušování.

Jako příklady poslouží domy od Adolfa Loose, jehož architekturou se Praha může pyšnit, stavby a názory předního modernisty Le Corbusiera, kritické texty F. X. Šaldy, Bohuslava Brouka, Bohumila Markalouse nebo profeministické příručky Bruno Tauta. Na výstavě budou prezentována díla a myšlenky předních architektů a umělců – Adolfa Loose, Jana Kotěry, Jana Zrzavého, Hany Kučerové-Záveské, Jana Kaplického, Ilony Neméth, Kateřiny Vincourové, Pavla Karouse, Lenky Klodové, ale i návrhy a design z anonymního prostředí, které mají ale neméně formotvornou roli. Výstava bude částečně programově napojena na kulturní festival Prague Pride, jenž v létě v Praze proběhne.

Doprovodný program

  • přednáška Vladimíra Hendrycha
  • 19. 9. / přednáška Tomáše Pospizsyla: Stroje na sex
    Naše obydlí mimo jiné slouží i k milování a sexu. Jak se představy o těchto funkcích promítly do architektonických a designových vizí zachycených ve filmových dílech?
  • debaty
  • výtvarné a divadelní performance
  • komentované prohlídky / vždy v 16h
    v češtině 9. 8., 11. 8., 7. 9.
    v angličtině 10. 8.