Cena B. Fuchse III.: Příběhy místa – Mendlovy zahrady

Středa, 13. Červen 2012 - 2:00
| Napsal:

Jedním z finálových projektů soutěže o nejlepší projekt letního semestru 2011/12 mezi studenty Fakulty architektury VUT v Brně se stal návrh oživení klášterní zahrady brněnského Mendelova muzea od studentky Karolíny Mikitové.

Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Karolína Mikitová
Škola FA VUT
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Brno
Datum projektu 2012

„Jestliže má každé Místo své geografické parametry‐topografii, podnebí nebo polohu ‐ jeho vývoj, historie a měnící se prostředí se stávají příběhy, stále vázány na Čas–další dimenzi architektury.“

ÚVOD

Gregor Johann Mendel je bezesporu nejuznávanější český vědec ve světě. Dnes, 125 let po jeho smrti, už nikdo nepochybuje o tom, že Mendelovy poznatky na poli křížení rostlin položily základy genetiky a ovlivnily vědecká bádání v mnoha oblastech. Jeho myšlenky však předběhly svou dobu. Jako vědec nebyl Mendel za svého života náležitě oceněn. Co prožíval tento člověk, který sedmnáct let před svou smrtí prohlašoval: „Můj čas přijde!“? Představa tichého zneuznaného mnicha, který si čas mezi modlitbami krátí pozorováním proměnlivosti hrachu, je možná romantická, realita je však o hodně zajímavější. Mendel měl v životě více rolí než pouze roli vědce. Řada z nich mu přinesla úctu i společenskou prestiž. Předně stál Mendel v čele jednoho z největších a nejbohatších klášterů na Moravě, dále byl velmi oblíbený učitel a v neposlední řadě také uznávaný šlechtitel, včelař a meteorolog.

Mendel opravdu až příliš předběhl dobu. Základy učení, později nazvaného mendelismem, vytvořil 23 roků předtím, než se objevil termín „chromozóm“, 22 let předtím, než bylo popsáno redukční dělení, a 31 let před první zmínkou o chromozómové teorii dědičnosti. Dnes však v jeho závěrech hledají spolehlivou oporu nejen genetici, ale i evolucionisté, cytologové a vůbec všichni biologové. Většina teorií prokázala během následujících desítek let celou řadu větších či menších nedostatků. Mendlovy zákony však obstály bez jakýchkoliv úprav. Za celých sto čtyřicet tři let se v nich nepodařilo objevit ani jednu chybičku.

ZADÁNÍ

Pro obyvatele Brna jsou více známy problémy Mendlova náměstí než vědecká činnost J.G.Mendla. Ta je naopak jednou z referencí znalosti Brna v učebnicích biologie všech gymnázií v celém světě. Asi podobně jako Špilberk, který naopak znají všichni Italové z jejich učebnic historie jako vězení italských revolucionářů Garibaldiho boje za její nezávislost.

Pro brněnské architekty je „Mendlák“ strašidelným snem nedokončených soutěží a boje s dopravními specialisty. Mendlovo jméno je ale silně spojeno s místem jeho činnosti. Odhalení k jeho novému vyjádření dá jistě jiný pohled na jeho sousedství, jak nejprve městských prostorů tak typologie zastavění.

Úkolem ateliéru tedy bude vytvořit sídlo nadace věnované odkazu činnosti J.G.Mendela v Brně.

Nadace by měla nejen vnést nové impulzy do současného areálu kláštera na Mendlově náměstí, ale také vytvořit nové objekty ve svahu nad ním. Ty budou určení především předávání znalostí studentům a široké veřejnosti. Návštěvnici budou mít možnost vyzkoušet práci s rostlinami a pod odborným vedením také proniknout do základních principů v oborech genetiky a botaniky.

POHLED ŘEDITELE MEDELOVA MUZEA, MGR. ONDŘEJE DOSTÁLA

Oživení prostoru opatsví i prostoru zahrad směrem ke Žlutému kopci by mělo být ve dvou etapách. První je znovunalezení funkce zahrady v opatství. Zde vidím směr vedoucí k rekonstrukci skleníku a oranžerie.
Jejich využití by nemělo být stejné jako v minulosti. Obě budovy by se měly stát prostorem pro setkávání, pořádání výstav i koncertů. Mezi nimi by měl návštěvník procházet mezi záhony s rostlinami z původních pokusů Mendela. Celý prostor by měl plně navazovat na funkční prostory muzea.

Zahrada mimo prostor opatství by měla mít hlavní funkci jako klidová zóna města a i jako botanické centrum. Rozšířila by prostor botanických zahrad, které máme na PřF MU i na Mendelově univerzitě. Základem by byla sadová úprava s klasickými odrůdami ovocných stromů. Mezi nimi by byly skleníky s biotopovými expozicemi. Část budov by kromě skleníků obsahovala přednáškové místnosti a prostory pro ubytování zájemců o Mendela (vědců, studentů,..).

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ

Základní koncepce vychází z faktu, že půdorysy skleníku a oranžerie jsou již předem dány. Původní Mendlovy stavby byly svou polohou navzájem kolmé a vytvářeli tak tvar písmene V . Tato kompozice je následně ozrcadlena ve svahu nad opatstvím . Takto je pomocí všech čtyř objektů jasně definováno vymezené území. Moment zrcadlení však není pouze formální, protože dané urbanistické řešení zároveň přímo reaguje na topografii pozemku. Obě navržené stavby jsou umístěny ve směrech vrstevnic .

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Zadaná parcela se nachází v centru Brna a její velikou předností jsou krásné výhledy na město. Objekt vyhlídky je proto umístěn těsně pod úrovní nejvyššího bodu pozemku a svou formou připomíná molo směřující nad moře Brněnských střech. Vyhlídka s kavárnou by měla do prostor Mendelových zahrad přilákat širokou veřejnost a propojit je tak s organismem města. Druhý objekt je také zapuštěn pod úroveň terénu a vyhlídku převyšuje pouze patro se skleníky. Učebny jsou v nižším podlaží obráceny na jih a orientovány do zeleně.
Stavby v opatství pracují se sílou prostoru klášterní zahrady. Původní Mendelův skleník se bohužel nacházel přímo v jejím středu a zahradu tak rozděloval na dvě části. To by dnes nebylo žádoucí a objekt kavárny je proto zcela záměrně navržen maximálně transparentní . Stavba má otevřenou dispozici, která umožňuje kavárnu využít i jako multifunkční či výstavní prostor. Konstrukci ztužují pouze dva boxy zázemí umístěné asymetricky v rozích objektu.

V rohu zahrady nalezneme oranžerii, která zároveň prodloužením v podobě opěrné zdi řeší změnu výškových úrovní . Na vyvýšené platformě v tomto místě by se měly nacházet záhony představující Mendelovy experimenty s hrachem.

název Příběhy místa – Mendlovy zahrady
autor Karolína Mikitová
vedoucí práce prof. Ing. arch. Ivan Koleček
soutěž Cena Bohuslava Fuchse III.
semestr letní 2011/12
umístění finalista

Cena Bohuslava Fuchse je studentská soutěž, kterou pořádá Studentská obec Fakulty architektury VUT v Brně. Jedná se o cenu za nejlepší studentský ateliérový projekt. Je udílena dvakrát ročně nezávislou porotou, v zimním a letním semestru.