Jezerní ostrov Innisfree – vítězný projekt soutěže Ještěd F kleci #14

Pátek, 11. Září 2015 - 0:00
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Čtrnáctý ročník „Ještědu“ dospěl do finále! To znamená, že představujeme nejlepší projekt, jehož autorkou je Michaela Říhová. Na následujících řádcích a obrázcích vám liberecká studentka ukáže, jak se jí podařilo architektonicky reagovat na text básně Williama Yeatse, což bylo také zadáním mezinárodní soutěže.

Barbora Říhová, Jezerní ostrov Innisfree - foto © Ještěd F kleci
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Michaela Říhová
Škola FUA TUL – Ateliér Jana Stolína | PROSTOR S
Světadíl Evropa
Země Irsko
Město Sligo
Datum projektu 2015

Úvod

Irové slaví 150. výročí narození jednoho ze svých nejvýznamnějších básníků. V rámci celoročních oslav byla vypsána mezinárodní soutěž „...of Clay and Wattles Made“ pro architekty a umělce s cílem vytvořit dočasnou instalaci na jezerní ostrov Innisfree inspirovanou stejnojmennou básní Williama Butlera Yeatse z roku 1892. Instalace je tak pomyslným darem k jeho výročí a má se stát středem pozornosti v létě plném oslav.

Koncept

Celý úkol působí od počátku silným dojmem nedotknutelnosti. Vnímáte neskutečnou moc přírody, jejiž podoba se co deset minut mění. Slunce svádí nekonečnou honičku s mraky na obloze a s vodou nebe rozhodně nešetří. Rychle se měnící počasí a s ním i okolní krajina je naprosto fascinující. Jako by vás chtěla vtáhnout a již nepustit, má přímo hypnotizující rytmus.

Mým záměrem se tak stalo pracovat s fenoménem počasí a tématem nehmotnosti, k němuž přímo navádí ona nedostižitelná krása přírody. Světlo, zvuk, vítr, různé formy vody, to všechnou jsou prvky, které nás neustále obklopují, utváří náš svět, ale na které si nemůžeme sáhnout. Nedokážeme je uchopit do rukou, leda jen přeneseně, symbolicky.

Odjakživa jsou přírodní jevy provázeny pocitem nadpřirozena a ač jsme již skrze vědu většinu z nich vysvětlili, rádi přisuzujeme jejich původ neviditelným silám. Ptáme se, odkud přicházejí, co je na dané místo přivádí a vymýšlíme různé příběhy, které se k nim vážou.

Mlha.

Ostrov je zahalen v mlžném oparu. Není ráno, není podzim, a přes to tu leží - bílá, lehká, neuchopitelná mlha. Zvěčněný fenomén. Typický jev v atypickou dobu.

Za monotónního zvuku trysek je vytvářen dynamický útvar, na němž lze pozorovat jakoukoliv změnu okolního prostředí. Teplota, tlak, směr větru, realtivní vlhkost vzduchu, měřitelné hodnoty na neměřitelném objektu. Opar rozpíjející ostrovní břehy vyvolává niternou potřebu najít konkrétní hranici. Obraz. Vzpomínku.

Yeatsem označený ráj je uschován v bezpečí vlastní představy.

Molo.

Nechat se zcela obklopit krajinou, nechat se vtáhnout do jejího nitra. Aby byl zážitek ještě mocnější a dojem působivější, natahuje se jako osa střelky do dálky, někam do neurčita, molo dlouhé jako poloměr kruhu okolo ostrova.

Z jeho konce krouží se linka podél břehu, má podpořit vnímání místa. Panorama ohraničuje spící obr, trojice hor nad jezerem a za ním v nedohlednu leží několik míst, co s Yeatsem spojujeme. Jejich směr naznačují kolíky pod hranou mola, a tak se z místa touhy jeho srdce díváme tam, kde jest uložen.

Klíčová slova: 

Diskuse: