Rekonstrukce proměnila zanedbanou autobusovou zastávku na Vysočině v "zabydlený pokoj"

Čtvrtek, 7. Květen 2020 - 0:37
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Že by zastávka měla sloužit pouze jako úkryt před deštěm při čekání na autobus? To vyvracují architekti David Ptáček a Ondřej Dvořák se svou rekonstrukcí autobusové zastávky v městysi Krucemburk na Vysočině. Zanedbaná zastávka se (podobně jako zastávky veřejné dopravy v mnoha dalších obcích a městech) dlouhá léta nacházela ve velmi špatném technickém stavu a celková důkladná oprava ji tak vdechla doslova nový život. Architekti totiž z běžné zastávky vytvořili místnost na principu obytného pokoje. Prostá stavba o čtyřech stěnách v sobě skrývá útulný prostor se stolem, židlemi, knihovnou i zrcadlem a nabízí tak návštěvníkovi mnoho možností, jak strávit čekání na autobus.

Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor David Ptáček, Ondřej Dvořák
Ateliér DPA
Stavebník městys Krucemburk
Generální dodavatel František Němec
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Krucemburk
Ulice, číslo Mikuláše Střely
PSČ 58266
Datum realizace 2017
Poznámka

VYBAVENÍ ZASTÁVKY - DARY
polička na knihy | František Němec
věšák | sběrný dvůr městyse Krucemburk, renovace BEHO s.r.o. Staré Ransko
zrcadlo | sběrný dvůr městyse Krucemburk
stůl | David Ptáček, původně z bytu v Mělníku
židle | Otto Kohout
knihy | Radka Kršková
obrázky | David Ptáček
celková koordinace a instalace | David Ptáček, Radka Kršková

ZASTÁVKA | STAV

Zoufalý stav zděného objektu zastávky pro autobusové linky lokálního charakteru si již dlouhou dobu říkal o údržbu, stavební činnost či dokonce proměnu. Polepená plakáty, svědkem všemožných činností v ní – to je objekt, jenž rozhodně nebudí dojem bezpečného nebo dokonce přívětivého místa pro čekání na spoj. I přes klesající počet denních linek autobusů a cestujících má stále a bude mít cestování hromadnou dopravou nesporné přednosti; byla tedy vyřčena myšlenka tuto zastávku opravit a kultivovat tak alespoň malou měrou formu venkovské hromadné dopravy.


Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková

VÝCHODISKO

Zkusme udělat ze zastávky příjemné místo nejen pro cestující ale i pro širší veřejnost, podejme rukavici zatuhlému dogmatu, co je a není zastávka a k čemu má či nemá sloužit. Přemýšlejme o zastávce v širším slova smyslu jako o veřejně přístupném prostoru, místu. Ne jen vynuceně a netrpělivě čekat. Zpoždění? Nevadí! Vlastně, ani dnes nikam nejedu…


Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková

NÁVRH

Zděný objekt připomíná svojí formou jednoduchý archetyp místnosti - čtyři stěny, podlaha, strop, dveře a okno. Cimra. Obytná místnost. Světnice. Extrahovali jsme atributy těchto vesnických prostor a aplikovali je v nejsnesitelnější možné míře do prostoru zastávky. Včetně vybavení. Něco mezi obytnou místností, předsíní a dopravní stavbou. Ranní káva z termosky při cestě do práce, odpoledne vyndat nesnědenou školní svačinu, napsat úkoly, jedna šachová partie, karban, zabrat se do knihy. Odložit si, spočinout, upravit vlasy a jde se dál. Následně jsme nazvali tento projekt PVZ – pravá vesnická zastávka. Konečně bezpečný, kultivovaný, neokázalý a upřímný prostor ve venkovském prostředí. Neprší do něj, tuze nefouká, přes den svítí sluníčko, proudí čerstvý vzduch, večer pak vytváří bezpečí a atmosféru umělé osvětlení.


Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková

Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková


Autobusová zastávka před rekonstrukcí


Pravá vesnická zastávka v Krucemburku, DPA/ David Ptáček, Ondřej Dvořák © David Ptáček, Radka Kršková