Studio Mooza architecture navrhlo do bývalé zahrádkářské kolonie v Praze bungalov s vyvýšeným rohem

Úterý, 9. Červenec 2019 - 0:15
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Zpoza stromů bývalé zahrádkářské kolonie v Dubči na východním okraji Prahy vyčnívá bílý cíp rodinného domu, který architekti z ateliéru Mooza architecture pojali jako bungalov s jedním protáhlým rohem. Ve této vyvýšené části domu vznikla pracovna umožňují také příležitostné přespávání návštěv. Propojení domu a okolní zahrady napomáhá rozměrné prosklení zadní stěny společenského prostoru obýváku a kuchyně.

Rodinný dům v Dubči, Mooza architecture © Václav Kahoun
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Petra Kocourková, Štěpán Svejkovský
Ateliér Mooza architecture
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Praha - Dubeč
Datum projektu 2015
Datum realizace 2017
Užitná plocha 100.00m2

Úzký a dlouhý pozemek v bývalé zahrádkářské kolonii nenabízel mnoho možností k využití. Výsledný tvar tak vychází právě z limitů pozemku a zadání klienta – přál si přízemní dům, spjatý se zemí a se zahradou. V přední části pozemku si také přál zachovat odděleně stávající garáž, na jejíž renovaci dojde v budoucnu.  

Vlastní novostavba tak vyplňuje takřka celou zbylou plochu pozemku, pouze v zadní části nechává malý „backyard,“ který i tak poskytuje rodině žádaný venkovní prostor příjemných rozměrů. S obývací částí je propojen širokým posuvným okenním portálem, který umocňuje propojení interiéru a exteriéru a který představuje jeden z mála nákladných prvků v jinak ekonomicky pojaté stavbě.  

Jednoduchý tvar podélného bungalovu s pultovou střechou oživuje jeden zvednutý roh, který se jako pozdrav příchozímu zvedá v přední části domu, a hmotově tak tvoří protiváhu šikmině stávající garáže. Při pohledu od vstupu tak dům dostává velkorysejší ráz a zároveň v takto vzniklém prostoru ukrývá ještě místnost navíc – pracovnu pana majitele, případně prostor pro přespání návštěv. 

Z hlediska interiéru jsme stáli před výzvou, jak pojmout spojovací chodbu, která vzniká podél ložnic a koupelny, jelikož většina domu je řešena jako dvoutrakt. Řešení jsme našli v její proměnlivé šíři, která tak vytváří různá zákoutí a ruší se tak dojem dlouhé monotónní chodby.