Konference Pasivní domy 2010 | závěrečná zpráva

Čtvrtek, 11. Listopad 2010 - 1:00
| Napsal:
V polovině října se v Rotundě na brněnském výstavišti konala tradiční prestižní konference Pasivní domy. V „aréně“, jak nazývá sál prof. Tywoniak, se opět sešla spousta zvučných zahraničních jmen a přední čeští odborníci na problematiku. Během dvoudenního maratonu příspěvků jsme se mohli dozvědět jak novinky a trendy ze zahraničí, tak aktuální domácí dění, ve výzkumu i v projekční a stavební praxi.

Po loňském ročníku, který se odehrával v Bratislavě, se letos akce vrátila zase do Brna. Součástí konference byly i doplňkové akce zdarma jako veletrh výrobků pro pasivní domy, prezentace firem, výstava a zejména paralelně probíhající série přednášek a diskuse věnované tematice rekonstrukcí panelových domů. V sobotu pak byly připraveny pro zájemce dokonce dvě exkurze – do Čech a do Rakouska.

Již v úvodním slovu konference Dalibor Borák naznačil, že vývoj v evropských zákonech spěje k masivnímu prosazování pasivních domů – v souvislosti s novou směrnicí Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Building Directive - EPBD) schválenou v květnu 2010. Takovýto tlak na projektanty bude vyžadovat „holistický přístup“ k navrhování, tedy se znalostí všech souvislostí a při plné informovanosti povede k přehodnocení stávajících postupů. Přestože mnoho architektů zatím tyto nařízení ani nezná a domnívá se, že navrhováním úsporných budov je významným omezením tvůrčí činnosti, někteří již nyní pochopili nové trendy jako výzvu a snaží se být o krok napřed. Jak naznačoval prof. Tywoniak nebo arch. Hudec ve svém příspěvku, trend pasivních domů bude dál pokračovat stavěním nulových nebo dokonce aktivních budov. Snad se dočkáme i některých větších realizací v oblasti veřejných a bytových staveb, jichž je v pasivním standardu jako šafránu, přitom právě tam mají úspory největší smysl (viz přednášky architektů Brotánka, Smoly, Treberspurga).

Veliká pozornost obecně byla věnována rekonstrukcím a to praktickým i teoretickým příkladům, jak se vypořádat s dědictvím mnoha budov nevyhovujících parametrů. Zahraniční přednášející (Plöderl, Gantioler, Tribus) ukazovali, jak lze elegantně rekonstruovat i památkově chráněné budovy velkých rozměrů do pasivního standardu. Naproti tomu velkým stále nevyřešeným tématem jsou v ČR rekonstrukce panelových domů, kde žije třetina obyvatel - jedná se o cca 1,2 milionu bytů. (příspěvky přednesli arch. Brotánek se svým týmem, Macholda, Klinski) Téměř polovina těchto domů je již po rekonstrukci, což spíš na několik let zakonzervovalo jejich možnost opravy do racionálnějšího komfortního stavu. Situce trochu připomíná Murphuho zákon: „Nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře, ale vždy je dost času na to, aby se to udělalo ještě jednou.“ Až dosud totiž šlo pouze o snížení energetické náročnosti na vytápění, ovšem nikoho nezajímala zhoršená kvalita vnitřního prostředí. Referáty zabývající se tímto tématem se sice na odborných konferencích prezentují již od roku 2005, ale skutečnost je taková, že v ČR zatím nestojí jediný správně realizovaný fungující příklad! Navíc s podobným problémem se potýkají i další stavby, např. školy, kde se masivně zateplovalo a měnila se okna díky podpoře Zelená úsporám. Praktickým měřením koncentrace CO2 nebo jiných parametrů jako vlhkosti, povrchové teploty apod. lze ovšem ověřit, že z těchto budov se tak stává zdraví škodlivé prostředí. Plastová okna se potí, vznikají různé plísně, o nemocích obyvatel nemluvě. Správně provedená komplexní rekonstrukce samozřejmě integruje nucené větrání (s rekuperací), které jedině může zajistit potřebnou hygienickou výměnu vzduchu. Na simulacích průběhu teplot na detailech lze dokázat, že i provádění nevyhnutelného zateplení musí být domyšleno do všech detailů a napojení. (Čech, Hazucha, Nagy)

Závěrem se přítomní účastníci i odborníci na konferenci v čele s ředitelem CPD Janem Bártou shodli, že ekonomicky nejefektivnější jsou rekonstrukce a novostavby v pasivním standardu a tyto si zaslouží i případnou podporu státu více než různé druhy „šrotovného“. Dále je potřeba podporovat další profesní vzdělávání v zájmu zachování konkurenceschopnosti vůči jiným ekonomikám. Studie v Maďarsku (D.Ürge-Vorzatz) potvrdila, že rozsáhlé renovace budov do pasivního standardu přinesou nejen mnohem více úspor za energie, zmírní závislost na dováženém plynu, ale také vytvoří mnohem více nových pracovních míst. Snad se tedy pasivní domu i u nás dočkají obliby a přispějí ke zlepšení „krize“ ve stavebnictví.

Sborník konference pasivní domy 2010 lze objednat přes Centrum pasivních domů.

Dny otevřených dveří:

Všem zájemcům o osobní prohlídku nějakého pasivního domu je určena mezinárodní akce „OPEN DAYS“ 13-14.11. 2010. Více informací, kam se lze zajet podívat, naleznete na stánkách CPD

Čtěte dále - o exkurzi do rakouských pasivních domů >>>

Exkurze do Rakouských pasivních domů

konaná v rámci konference Pasivní domy 2010.

Exkurzi do Rakouska doprovázel architekt Günter Lang z IG Passivhaus. Mimo jiné nás informoval o situaci v Rakousku, kde již stojí cca 12 tisíc bytů v pasivním standardu, jejichž provoz údajně ročně ušetří tolik zemního plynu jako vedení dlouhé dvakrát kolem zeměkoule.

První zastávkou byla bytová stavba na předměstí Vídně v areálu bývalého severního nádraží. Tuto stavbu projektoval jeden z přednášejících z konference Martin Treberspurg. Požadavek investora byl pasivní objekt s 61 byty, 19 malými kancelářemi, ubytovna pro 51 osob a školka pro 80 dětí (v části s oranžovou fasádou). Celé prosklené přízemí je záměrně mimo uvažovanou pasivní oblast, strop nad 1NP je tedy navíc izolován zespod cca12 cm minerální vlny. V podlaze bytů nad tím je dalších cca 18cm PUR izolace. Fasáda je izolována fenolovou pěnou, která byla volena z důvodu lepších izolačních vlastnosti než extrudovaný polystyren λ=0,022 [W/mK] – tedy menší tloušťky izolace, ale mj. také proto, že je nehořlavá. Střecha je izolována 36cm extrudovaného polystyrenu a bude sloužit jako pochozí terasy. Okna jsou dřevo-hliníková s trojsky. Konstrukce balkonů je spojená s konstrukcí budovy přes „isokorby“ (přerušení tepelných mostů). V každém bytě je v podhledu jádra instalováno vedení centrální výměny vzduchu, VZT jednotky se nacházejí na střeše objektu. Každý byt si může intenzitu větrání regulovat individuálně klapkou. K tomu jsou v bytě tělesa teplovodního topení: v koupelnách a pod okny.

Další navštívený dům tvořil část obytného bloku v centru Vídně. Projekt získali mladí architekti, pro které to byla první zkušenost s projektováním pasivního domu. Sám hlavní autor uznal, že některých nápadů se museli vzdát, když bylo nutné šetřit, ovšem původní koncept s rozehranou balkonovou fasádou a vertikálními okny se jim podařilo udržet až do realizace. Kvůli stínění okolních domů blokové zástavby se výpočty v této části města „neupravují“ solárními zisky, kvalitních parametrů je beztak nutno dosáhnout tlustou izolací, správně provedenými detaily a účinným nuceným větráním. Zajímavě a pro nás ne zcela typicky tu jsou řešeny obvodové stěny, jejichž konstrukce je tvořena dutými cemento-třískovými panely, vylitými betonem. Tyto stěny pak dostanou cca 30cm izolaci z šedého polystyrenu. Okna (všude vertikální, všude otvíravá) jsou vysazena do roviny izolace pomocí purenitového hranolku (viz foto detailu). Pochybnosti u nás trochu vyvolalo napojení balkonů, které je z důvodu jejich množství a tíhy poměrně často spojeno přímo s nosnou konstrukcí. Další zajímavostí je rozsáhlé použití teplovodního podlahového vytápění na všech(!) obytných plochách – prý požadavek investorky. Objekt využívá centrální zásobování pro přípravu TUV a nejspíš i na toto podlahové topení. Byty v posledním podlaží se navíc budou těšit pohledem na extenzivní zelené střechy.

Třetí navštívenou stavbou byl velmi tvarově nekonvenční administrativní objekt z dílny tvůrců Chalabi architekten. Opět tu šlo o první setkání architektů s požadavkem investora na pasivní dům a jak sám autor poznamenal, od začátku trvali na „expresivní formě“, ale museli dělat některé kompromisy, například mnohem menší zasklení atria nebo zmenšení plochy oken, aby budova vyhověla a zároveň se vešli do rozpočtu. Třípodlažní nepodsklepená stavba je přistavěná na stávající dům a vytváří 1200m2 vnitřní užitné plochy na poměrně malém pozemku. Zvenčí mají všechny povrchy včetně střechy působit jako jeden materiál pastelové barvy; u fasetovaných ostění oken architekt přiznal inspiraci Janákovými kubistickými stavbami. Největší zajímavostí je způsob izolování proměnlivé tloušťky stěny (izloce tl. 10-24cm) – zde byl okolo oken použit aerogel, který má při malé tloušťce mnohonásobně lepší vlastnosti. Okna jsou všude otvíravá a rám je částečně skryt v izolaci. Objekt opět využívá systém CZT, doplněný o vlastní tepelná čerpadla.

Poslední stavba, kterou jsme v rámci exkurze prošli, byla velká rozestavěná základní škola (pro 28 tříd), jejímž architektem a generálním projektantem je Thomas Hübner. Stavba byla zahájena v březnu t.r. a předpokládá se, že v létě 2011 bude dokončena pro další školní rok. Konstrukčně se jedná o železobetonový skelet, jehož stěny tvoří cca 40cm silné dřevěné panely s hliníkovými okny. Bylo nám prozrazeno, že prefabrikované panely tvoří dvě dřevěné desky vyplněné minerální vatou a zevnitř jsou doplněné o parozábranu. Byly voleny snad z důvodu menšího množství svázané energie. Původně na nich měla být větraná fasáda, ale z důvodu šetření bude finální povrch řešen jako omítnutý extrudovaný polystyren (dalších 5cm). Nyní jsou ale panely „obaleny“ a připraveny na zimu. Okna budou hliníková, většinou neotvíravá, opatřená žaluziemi. Výměnu vzduchu zajišťuje pro každou třídu samostatná větrací jednotka tak,aby koncentrace CO2 nepřesáhla 1500ppm. Třídy mají teplovodní tělesa, ale část vytápění zajistí již předehřev větraného vzduchu. Chodby budou ohřívány nízkoteplotním podlahovým topením. K ohřevu TUV bude využito mj. tepelné čerpadlo. Tělocvična tvoří samostatný velký objem, a je částečně zapuštěná pod úroveň terénu. Rozpon 32m překlenují obří dřevěné lepené vazníky (každý vazník vysoký úctyhodných 2,5m). Dovnitř půjde nahlédnout jak zvenčí okny, tak prosklenou stěnou chodby školy. Celá plocha školy v podzemí spočívá na 10cm vrstvě extrudovaného polystyrenu na kterém je vybetonována základová deska, přičemž v místě tělocvičny se potýkali s problémy s podzemní vodou a deska je dokonce 90cm silná. Ploché střechy, na které je výhled z učeben budou řešeny částečně jako zelené.

Na závěr exkurze jsme se jako bonus mohli podívat na rozestavěnou stavbu vězení, což bude s rozlohou cca 25000m2 2. největší pasivní stavba na světě! Jak poznamenal náš průvodce, čerstvý vzduch z nuceného větrání jistě trestancům prospěje (koneckonců mu „neuniknou“), což bohužel nelze říci o politicích, a soudcích, kteří si pro sebe budovu v pasivním standardu postavit nenechali.

Odkazy:

Klíčová slova: