Studio archislužba.cz dokončilo novou smuteční síň ve Valašském Meziříčí

Středa, 23. Leden 2019 - 11:09
| Napsal: | Zdroj: Autorská zpráva

Na začátku roku 2014 vypsalo Valašské Meziříčí architektonickou soutěž na návrh řešení místního hřbitovního areálu, jehož součástí byla také nová smuteční síň. Ze 60 soutěžních návrhů nakonec zvítězili architekti ze studia archislužba.cz, kteří celý areál pojali jako jednodný kompoziční celek. Puristická architektura v kombinaci s jasnou kompozicí jednotlivých prvků a prací se stoupajícím terénem vytváří důstojné a klidné prostředí pro poslední rozloučení.

Smuteční obřadní síň Valašské Meziříčí, archislužba.cz © Lukáš Němeček
Fotoalbum: 
Katalogový list: 
Autor Lukáš Pecka, Ivana Smětáková
Ateliér archislužba.cz
Spolupracovníci Peter Babka, Zdeněk Šuchma
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Valašské Meziříčí
Datum projektu 2015
Datum realizace 2018
Zastavěná plocha 850.00m2

Nová smuteční síň, dokončená v listopadu 2018, stojí v areálu hřbitova na okraji města Valašské Meziříčí v podhůří Beskyd.

Na začátku byla architektonická soutěž, vypsaná na jaře 2014 a obeslaná 60 návrhy. Předmětem soutěže byla nová smuteční síň pro 200 smutečních hostů a také kolumbária, vsypová loučka a úpravy volné plochy u hlavního vstupu do areálu hřbitova. Náš vítězný návrh soustředil všechny požadované prvky stavebního programu do jednoho kompozičního celku - do „obřadního okrsku“.

"Obřadní okrsek" je jasný prostorový prvek se silným symbolickým významem. Rituální význam místa je zdůrazněn stoupající osou "poslední cesty". Cesta je lemována stromy a traktována - stejně jako lidský život - pravidelným rytmem překonávaných stupňů. Tato osa pokračuje až do auditoria obřadní síně. Tam, zdůrazněna převýšeným světlíkem, vrcholí katafalkem s rakví zesnulého. 

KONCEPCE NÁVRHU

Hřbitov ve Valašském Meziříčí nemá jasnou hierarchizaci prostorů a cest, ani zřetelně zdůrazněný vstup. Stavební parcela pro smuteční síň byla ve struktuře hřbitovního areálu výjimečná jednak svou velikostí (dosud volné) plochy, jednak svou polohou u vstupu na hřbitov. Na první pohled je srozumitelný i charakter parcely: jde o svah stoupající od ruchu a shonu vstříc poklidu a tichu.

Výstavba smuteční síně byla příležitostí ukotvit kompozici areálu hřbitova novým, pevným urbanistickým prvkem, jenž bude respektovat stávající strukturu hřbitova a zároveň pomůže lépe definovat hlavní vstup do areálu ve stávající poloze.

Kompozice prvků „obřadního okrsku“ využívá nadčasových, obecně platných zákonitostí, jakými jsou symetrie, rytmus a perspektiva. Zároveň je využívá pouze v účelné míře a ve prospěch atmosféry okamžiku posledního rozloučení: jasně, přehledně a neokázale. Vytváříme důstojné a kontemplativní prostředí, které rozvijí genius loci hřbitova. A to jak během obřadů posledního rozloučení, tak v době mezi obřady – v době „tichého pokoje“.

SMUTEČNÍ SÍŇ

Objekt smuteční síně je jednopodlažní, s výrazně převýšeným objemem světlíku v ose „poslední cesty“. Světlík je ústředním kompozičním prvkem jak venkovních, tak vnitřních prostor. Objem světlíku navíc ukrývá venkovní části a vývody technologií.

Na smuteční síň navazují venkovní prostory, kryté přesahující střechou.  Výraznými vstupními dveřmi vchází smuteční hosté přes příčně situované foyer do samotné síně - auditoria. Směr „poslední cesty“ je ve foyer a především v auditoriu zdůrazněn výrazným převýšeným světlíkem. V samotném závěru osy se nachází apsida katafalku s rakví.  

Typologie auditoria vychází z tradičního uspořádání „trojlodního“ prostoru, s lavicemi po stranách a s průchodem v ose. Tato tradiční skladba interiéru dovoluje uspořádání různých forem obřadu - umožňuje mimo jiné bohoslužbu slova a vynášení rakve jako součást obřadu. 

Uzavřenost auditoria je porušena jeho boční vizuální vazbou se „smutečním atriem“. Atrium slouží jako důstojný přechod vstříc všedním dnům – je tudy možný odchod smutečních hostů a také průchod k vsypové loučce ve svahu nad obřadní síní. Klidná atmosféra prostoru je podtržena pomalým plynutím vody ve „Fontáně života“ uprostřed átria.

Specifika provozu obřadní síně se promítla do řešení technologií. Síň je větrána, temperována a vytápěna kombinací systémů (podlahové topné kabely a tepelné čerpadlo vzduch-vzduch). Z převýšené části interiéru je odebírán použitý vzduch, který je využíván k tepelné rekuperaci. Extenzivní zelená střecha přispívá ke zlepšení mikroklimatu a zlepšuje bilanci odtoku srážkových vod.

VÝTVARNÉ ŘEŠENÍ

Řešení interiéru auditoria je pojednáno jako symbolický protiklad dvou světů. Světa okolo nás a světa jinde, světa dál a výše. Tmavě šedé odstíny podlahy a obložení stěn v úrovni smutečních hostů jsou v kontrastu s abstraktním bílým stropem a světlem přicházejícím z převýšené osy světlíku. Takto definovaná „scénografie“ se přeměňuje při ukončení obřadu. Spouští se svislá stěna – poslední opona, která zakryje apsidu s katafalkem. Otevírají se rolety před velkými bočními okny. Pronikající denní světlo vybízí účastníky obřadu k pozvolnému návratu přes klidné atrium zpět do všedních dní.