Betonová utopie socialistické Jugoslávie. MoMa otevře novou výstavu

Pondělí, 12. Únor 2018 - 0:47
| Napsal:

Newyorské Muzeum moderního umění má v plánu nahlédnout do období komunismu let 1948–1980, kdy na území bývalé Jugoslávie zažívala brutalistická architektura zlatou éru. Kolosální stavby z betonu slavné muzeum představí v rámci pololetní výstavy s názvem Toward a Concrete Utopia: Architecture in Yugoslavia, 1948–1980.

Památník bitvy na Sutjesce, Miodrag Živković, 1965-71, Tjentište, Bosna a Hercegovina © Valentin Jeck
Fotoalbum: 

Expozice zmapuje 45 let regionální architektonické tvorby prostřednictvím 400dílné sbírky kreseb, modelů, fotografií a filmových pásek z městských i rodinných archivů. Ve Spojených státech se tak mezinárodní veřejnosti poprvé uceleně představí výjimečná tvorba předních architektů socialistické Jugoslávie.

 moma

Socialistická architektura v bývalé Jugoslávii reagovala na poválečné vlivy rozvíjející se napříč Evropou různě – někdy v souladu a jindy naprosto odlišně. K tomuto rozdílnému „třetímu přístupu“ přispěla také územní i symbolická poloha Jugoslávie mezi kapitalistickým západem a socialistickým východem. Během studené války se totiž stát přidal k Hnutí nezúčastněných zemí, mezinárodní organizaci více než 100 států mimo polarizované mocenské bloky. Současně s tímto rozhodnutím vláda začala usilovat o rychlou modernizaci za účelem růstu ekonomiky, zlepšení občanského života a užšího propojení rozmanité regionální kultury.

 moma

Architektura zrozená v tomto období – od mrakodrapů v mezinárodním stylu po brutalistické „sociální kondenzátory“ – symbolizuje radikální pluralismus a idealismus charakteristický pro Jugoslávii. Výstava ukáže velkolepá urbanistická díla, technologické experimenty a monumenty s globálním přesahem od významných architektů, jako jsou Bogdan Bogdanovič, Jurad Neidhardt, Svetlana Kana Radevič, Edvard Ravnikar, Vjenceslav Richter a Milica Šterič. Expozice pokryje široké spektrum unikátních forem jugoslávské architektury – od sochařského interiéru Bílé mešity na bosenském venkově, přes rekonstrukci centra Skopje vycházející z metabolismu Kenza Tangeho, až po výstavbu nového města v Bělehradu s výraznými bytovými bloky.

moma

moma