České stopy v bulharské průmyslové architektuře - 3. díl

Čtvrtek, 17. Září 2015 - 0:00
| Napsal:

Bezesporu nejznámější „český“ pivovar v Bulharsku vybudovali bratří Proškovi. Ne nadarmo se stal prvním dvorním pivovarským dodavatelem a v neposlední řadě jednou z legendárních staveb poosvobozenecké Sofie. Ačkoliv dnes neexistuje, značka Bratři Proškovi zůstává i dodnes symbolem kvality, prosperity a poctivé práce.

Obr. 5: Pivovar Bratří Proškových v Sofii po modernizaci v 90. letech 19. století, archivní fotografie. Zdroj: propackmagazine.bg
Fotoalbum: 

Legenda bratří Proškových

Bratří inženýři Jiří (Georgi) a Bohdan (Bogdan) Proškovi (obr. 1 a 2) budovali město Sofie již hned po roce 1878. Mimo mnoho dalších aktivit rozvíjeli i pivovarnickou činnost. Kolem roku 1881-1882 převzali výrobu Francouze Ducorpse v obci Knjanževo u Sofie. Jejich výroba se rychle rozvíjela a rozrůstala, vedením výrobního procesu byl pověřen český sládek Martínek. Přes to všechno se výroba potýkala s větší vzdáleností od centra města, což vedlo k tomu, že zpočátku byly zásobovány pouze 2-3 pivnice ve městě při výrobě asi 10 sudů denně. Aby si ulehčili situaci, Proškovi postavili v centru města pivní sklepy, známé jako Dalbok zimnik (Hluboký sklep), kam sudy převáželi k fermentaci a odležení.

V roce 1884 se rozhodli založit skutečný pivovar. Nově založený pivovar se nacházel jen o pár metrů dál od Dalbokeho zimniku, na nově přikoupených sousedních pozemcích. Stavba probíhala dle jejich návrhu, plány byly připraveny jejich bratrancem inženýrem Josefem Proškem (v květnu 1885), a byla dokončena pravděpodobně v roce 1886 (obr. 3). Zařízení pivovaru objednávali bratři u různých firem v Čechách, Rakousku a Německu, zmiňme zde alespoň známou českou firmu Novák & Jahn, která poskytla návrh a dodávku některých instalací (obr. 4).

V letech 1888-1892 probíhala přestavba a modernizace pivovaru. Tak byla instalována nová parní centrála, nová instalace pro vaření piva a čpavkový kompresor pro chlazení piva. Pivovar se stal prvním elektrifikovaným objektem v Sofii! V roce 1902 byla vykopána artézská studna jako vlastní zdroj vody. Od roku 1895 byla registrována též firma Bratři Georgi a Bogdan Proškovi (obr. 5).

Proškovo pivo se stalo jedním z nejkvalitnějších a nejvyhledávanějších piv v Bulharsku. Krátce po jeho otevření se pivovar stal prvním dvorním dodavatelem knížete Ferdinanda I. (dříve než šumenský pivovar). Proškovo pivo bylo oceněno čestným diplomem a zlatou medailí v Antverpách v roce 1891, později též v Praze. K pivním sklepům Dalbok zimnik byla otevřena také zahradní restaurace s pivnicí, která se stala jednou z nejnavštěvovanějších ve městě.

Po náhlé smrti obou bratrů v roce 1905 vedení pivovaru převzali jejich dědicové. V roce 1907 byl v pivovaru instalován nový dieselový motor, nové dynamo, dvojité kompresory a zařízení na výrobu ledu. V letech 1912-1913 pak byla vybudována nová instalace pro vaření piva (dodaná z Prahy), instalovány ocelové emailované fermentační kádě a později i první železobetonové fermentační nádrže v Bulharsku.

Během 1. světové války byla výroba zastavena, obnovena byla až v roce 1920. V roce 1923 se do vedení zapojil Bogdan Prošek mladší. K pivovaru byly postaveny nové sklepy a otevřeny další dvě artézské studny. V roce 1926 se pivovar umisťoval na prvním místě ve výrobě piva, následován pivovarem Makedonija a pivovarem v Šumenu, nicméně pivovarská krize pak výrobu omezila. Během 2. světové války byla stavba poškozena leteckými nálety (1944) a hned v roce 1947 došlo ke znárodnění, ale pivovar ve své činnosti pokračoval až do 80. let 20. století pod názvem Vitoša. V posledních 20 letech budovy chátraly a v roce 2003 byl celý areál zbořen. Tak byla ukončena existence tohoto legendárního pivovaru.

Bratři Proškovi jsou dnes v Bulharsku legendárními osobnostmi. Jiří Prošek byl jedním z Čechů působících v Bulharsku ještě před rokem 1878 (pracoval na stavbě Hirschovy dráhy a rozvíjel revolucionářskou činnost), Bohdan Prošek přijel v roce 1878. V dalších letech do Bulharska přijeli i jejich dva bratranci Václav a Josef Proškovi, kteří byli také inženýři a stavitelé. Bratři Proškovi pracovali pro regulaci města Sofie, spolu se svými bratranci se zasloužili o řadu staveb, mimo jiné několik mostů v Sofii. Jiří Prošek navrhoval silnice a železnice v Bulharsku. Jejich nejnákladnějším počinem byla stavba přístavu Varny, která byla tak vyčerpávající, že je stála život (oba zemřeli v roce 1905). Oba dva však zůstávají symbolem obětavé práce a sebe-popření pro budování jejich milovaného Bulharska.

(pokračování příště)

Text článku vznikl jako doplněná adaptace příspěvku: Brankov, N. - České kořeny průmyslové architektury v Bulharsku. In: AUR - Architektura a udržitelný rozvoj. Vědecká konference FSv ČVUT v Praze, říjen 2014.

Tento článek byl podpořen grantem Studentské grantové soutěže Českého vysokého učení technického v Praze č. SGS15/135/OHK1/2T/11.