Na míru do posledního detailu. Sláva a úpadek prvního design hotelu na světě od Arne Jacobsena

Středa, 6. Květen 2020 - 0:35
| Napsal:

Pro milovníky architektury je Dánsko klíčová destinace. Díky silné stavební kultuře země nabízí nejen progresivní moderní architekturu, ale vzhledem k dlouhé tradici cihlové architektury vás potěší také pohled na sebeobyčejnější řadový dům v sebezapadlejší uličce. Hlavní město nabízí celou řadu oceňovaných současných i modernistických staveb. Přímo v jeho centru pak najdeme slavný SAS Royal Hotel od Arneho Jacobsena – budovu, která pravidelně vyhrává soutěže o nejošklivější stavbu Kodaně. Jeho vzhled a příběh mi okamžitě přirostl k srdci. V mnohém totiž připomíná karlovarský hotel Thermal.

Lobby hotelu vévodí elegantní schodiště, výřez z dobové fotografie. Zdroj: Radisson Blu Scandinavia Hotel
Fotoalbum: 

PŘÍLIŠ NUDNÉ A BEZDUCHÉ

SAS Royal Hotel by se dal považovat za pionýra konceptu „design hotelu“, jak jej vnímáme dnes. Arne Jacobsen se totiž na přelomu 50. a 60. let inspiroval minimalistickým mezinárodním stylem, zaměřil se na na formu a detail a definoval je jako znak luxusu. Přesto v době jeho výstavby převládal názor, že první výšková stavba v Kodani, inspirovaná americkými projekty Miese van der Rohe nebo Waltera Gropia, je příliš nudná a od podobných staveb nerozlišitelná. Korporátní bezduchost hotel ale měla teprve potkat – v 90. letech totiž hotel získala nadnárodní firma Radisson Blu. Podobně jako to známe z českého prostředí, nový management se v průběhu let snažil stavbu „vylepšit“ a „zmodernizovat“, což se odrazilo nejen na kvalitě architektury, ale hlavně na upadající návštěvnosti hotelu. Až konci roku 2018 se stavba konečně dočkala takové rekonstrukce, která jej navrátila k původní architektonické koncepci. A ta nebyla ledajaká. 


Dánský designér a architekt Arne Jacobsen (1902-1971) navrhl hotel v centru Kodaně jako součást odbavovacího terminálu skandinávských aerolinií

TERMINÁL V CENTRU MĚSTA

SAS Royal Hotel byl postaven jako dopravní uzel, který nejenom že ležel na vlakovém nádraží, ale hlavně měl fungovat jako odbavovací terminál pro cestující letecké společnosti Scandinavian Airlines System (SAS). Terminál, který se nenachází na letišti, ale přímo v centru města, měl být pro cestující pohodlnou volbou dopravy do zahraničí. Možnost odložit si zavazadla a následně jet již „na lehko“ přímým spojem na letiště, měl být vítaným servisem. Hotel se totiž stavěl v době, kdy mezinárodní letecká doprava patřila mezi výdobytky luxusu.

Arne Jacobsen tak stavbu pojal jako přehlídku sofistikovanosti a unikátních řešení. Téměř nepoužíval prefabrikované nebo tovární výrobky a veškerý interiérový design hotelu vyprojektoval sám. Stavba získala několik výrazných prvků, mezi které patřil například prostor recepce a restaurace, kterému vévodily mramorové stěny nebo zavěšené točité schodiště mezi přízemím a prvním patrem. Schodiště Jacobsen promyslel do posledního detailu, a to včetně zábradlí potaženého kůží. Za skleněnými vitrínami recepce vznikla dokonce dvojúrovňová zimní zahrada osázená orchidejemi.


Lobby hotelu vévodí elegantní zavěšené schodiště s unikátním koženým zábradlím

NA MÍRU AŽ PO LŽIČKY

Rozsah projektu umožnil Jacobsenovi navrhnout celou sérii světel, koberců a textilií, sklenic, příborů a především také sedm různých druhů židlí, které se zapsaly do dějin designu. Zejména pak křesla Swan, Drop nebo Egg patří mezi nadčasové klasiky, jejichž cena se dnes pohybuje v řádech tisíců eur.

Největší ikonou hotelu dodnes zůstává pokoj číslo 606, který jako jediný odolal několika vlnám rekonstrukcí, z nichž většina měla spíše destruktivní charakter. V pokoji 606 najdeme nejenom Jacobsenův původní nábytek, zachovaly se v něm ale také abstraktní vzory, materiály i barevnost. Součástí pokoje jsou také technologické invence, které umožňovaly malý pokoj přizpůsobit vlastním potřebám. Za zmínku stojí například modulární systém skříní nebo posuvné lampičky, které se na kolejnici mohly pohybovat mezi stolem a čelem postele. 


Pokoj číslo 606 je jediným prostorem hotelu, který se dochoval ve své původní podobě ze začátku 60. let

ČISTÝ MRAKODRAP

Umístění výškové stavby v centru města s sebou přinášelo úskalí, jak budovu zakomponovat mezi okolní zástavbu. Jacobsen tuto výzvu vyřešil dvěma způsoby. V první řadě věnoval velkou pozornost zpracování fasády. Veškeré nosné prvky stavby, sloupy, protipožární betonové stěny atp. jsou schovány uvnitř – to Jacobsenovi umožnilo vytvořit lehkou, skleněnou fasádu bez jakéhokoli narušení. Na vertikální hotelové části pláště pak Jacobsen vytvořil strukturu z eloxovaného hliníku a zelenošedých skleněných plátů.

Mrakodrap tady není jedním velkým zrcadlem, ale vytváří fragmentovaný obraz, kde se v pravidelném rastru odráží nebe, čímž z hodiny na hodinu mění svůj vzhled. Fasáda je zároveň opatřena okny, které je možné otevírat směrem dovnitř, čímž na opláštění budovy vzniká další vzor. Jacobsen chtěl sklem obložit původně pouze dvě ze čtyř stran výškového hranolu, boční strany měly být z opuky. Zadavatel projektu ho ale přesvědčil, ať sklem obloží stavbu celou – umožnilo mu to totiž určit kvalitu hotelových pokojů podle množství oken a v rozích vytvořit luxusnější apartmá s panoramatickým výhledem.

Horizontální část budovy pracuje s vnějším pláštěm podobně, přesto je ale kontrast mezi vertikálou hotelu a horizontálou terminálu podpořen použitím jiných materiálů na fasádě – po celé délce stavby se pne nepřerušený pás oken, který rozbíjí pruhy z šedozelených smaltovaných ocelových plátů. Díky odstoupenému přízemí působí stavba z úrovně ulice lehce. Aby pak celý projekt lépe zapadl do svého prostředí, odpovídá výška horizontální budovy okolní zástavbě.


The SAS Royal Hotel byl se svou výškou 70 metrů až do roku 1969 nejvyšší budovou Dánska

NOVĚ, PŮVODNĚ A TRENDY

Odvážná idea letištního terminálu v centru města se ovšem dlouho neudržela, letecká doprava zlidověla a s ní i hotel SAS. Nedávná rekonstrukce ale po dlouhé době přinesla osvěžující zpracování, které hotelu navrátilo původní vysoký standard. Úpravy podle návrhu studio Space Copenhagen přiblížily budovu k původní koncepci interiérového designu. Do hotelu se například vrátil původní stůl Giraffe, který byl po léta zapadlý ve sklepě, slavné židle získaly nové čalounění a znovu se použily.

Peter Bundgaard Rützou a Signe Bindslev Henriksen, zakladatelé studia Space Copenhagen, ale nechtěli z hotelu udělat muzeum, a tak některé prvky aktualizovali pro současné použití. I ty ale vymysleli ve spolupráci s předními designéry. Atmosféra, kterou tímto v hotelu vytvořili, ctí původní Jacobsenovy záměry z raných z 60. let. Hotel ovšem cílí na mladší generace. Například nový interiér recepce působí až příliš „trendy“ a „fotogenicky“, a tak hrozí, že rychle zastárne. Jacobsenovy nadčasové nápady ale tvoří solidní jádro, na jehož základě se dá stavět i do budoucna. Nejvýraznější připomínkou doby, kdy cesta letadlem byla sváteční příležitost, pro kterou se stavěly futuristické paláce, zůstává zavěšené schodiště s koženým zábradlím – dominanta, která se povznáší nad jakékoliv zásahy do svého okolí. 


Před dvěma lety prošel hotel celkovou rekonstrukcí. Pohled do jednoho z pokojů v dnešní podobě


Arne Jacobsen navrhl přímo pro hotel několik typů židlí a křesel, které se zapsaly do dějin designu a dnes se prodávají za ceny v řádech tisíců eur. Židle Drop byla původně vyrobena pouze v omezeném počtu exkluzivně pro vybavení hotelu