Publikování, věda a architektura: postoupíme do třetí ligy?

Pátek, 23. Květen 2014 - 9:26
| Napsal:

Dnešní věda je založena na grantovém financování a její výsledky se posuzují podle toho, zda byly publikovány a jaký měly ohlas. Ale granty, publikování a ohlas jsou důležité i jinde. Například i při architektonických časopisech. Jaká je jejich pozice mezi jinými odbornými periodiky?

architektonické časopisy

Rejstřík zvaný riv

Stát centrálně eviduje zveřejněné vědecké výsledky a jejich autorů (a jejich instituce). Má na to takzvaný rejstřík informací o výsledcích, zkráceně RIV. Za publikace do něj zařazeny získávají instituce, další finanční prostředky. Není divu, že o zařazení do RIV je u vědců či pedagogů vysokých škol zájem. Počítají se do něj však pouze významnější výsledky. Jak však zjistit, které to jsou?

Zabývá se tím disciplína zvaná scientometrie. Američan Eugene Garfield (nar. 1925) pro ni založil samostatnou organizaci a vyvinul metody. Sledují se významnější časopisy, eviduje se, kdo do nich píše a koho cituje. Výběr takových časopisů je dnes v databázi Web of Science (WoS). Měří se jejich důležitost prostřednictvím takzvaného impakt faktoru (IF), což je průměrné číslo vyjadřující, kolik článků daného časopisu citovaly další sledované časopisy za poslední dva roky.

Mechanická scientometrie?

Může se to zdát mechanické, Garfield však dokázal, že to těsně souvisí s kvalitou časopisu. Varoval však před mechanickým zneužitím a přenosem mezi odlišnými obory. Například v molekulární biologii mají časopisy IF až 15, ve fyzice je menší než jedna a v uměnovědě či sociálních a humanitních vědách (kam patří i architektura), kde je citování ještě méně důležité, se impakt faktor ani nesleduje.

Přesto je pro časopis nejvyšším uznáním zařazení do databáze Web of Science. Z architektonických periodik sem patří například britský Architectural Design, americké Architectural Review nebo Achitectural Record. Nedávno se tam dostal záhřebský Prostor, nebo naše Umění.

WoS je trochu příliš americká. Hned za ni se svým významem propracovala evropská databáze Scopus. To je jakási druhá liga. Eviduje skoro 22 000 časopisů. V té je například slovenský časopis Architektúra & urbanizmus, a je zde i zmíněné Umění.

Třetí (česká) liga

Aby se dala diferencovat kvalita dalších domácích českých časopisů, zřídil se seznam těch lepších z nich. Čili jakási třetí liga. Jeho přesný název je Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR. Ten má kolem 400 položek a schvaluje jej Rada vlády pro výzkum vývoj a inovace (RVVI). Z našeho hlediska je pozoruhodný tím, že v něm není žádný architektonický časopis. Z architektuře blízkých jsou tam například Zprávy památkové péče, Časopis Stavebnictví, Beton, Stavební obzor, Stavebnictví a interiér nebo Svorník. Pro zajímavost, jsou v něm například Zpravodaj Hnědé uhlí, Česká urologie, Energeticky soběstačné budovy, Hojení ran, Husitský Tábor, Maso, nebo Vodovod.info.

Seznam má důležitý přívlastek: časopisy v něm jsou recenzované. Je to jedna z podmínek zařazení do něj – nezávislé recenzování před tím než se článek má zveřejnit. Dále se sleduje, zda redakce přijme vše, co přijde, nebo slabé příspěvky odmítne, zda má časopis redakční radu a pod.

Prosební dopis

Autor tohoto příspěvku, kdy působil na FA ČVUT v pozici proděkana pro vědu a výzkum, připravil koncepci žádosti o zařazení některých kvaklitních českých architektonických časopisů do zmíněného seznamu. Odešla jako dopis adresovaný zmíněné Radě (RVVI) v době, kdy se připravoval nový seznam na rok 2014 a podepsali ho děkani fakult architektury z Prahy, Brna a Liberce a rektor VŠUP.

V dopisu se uvádělo, že architektura nepochybně patří mezi disciplíny, o jejichž smyslu nelze pochybovat. Je proto paradoxní, že nemá žádné zastoupení mezi časopisy nejvyšší domácí úrovně. Přitom jsou v oboru periodika, která architektonická obec považuje za excelentní na domácí úrovni a jsou srovnatelná se zahraničními, sledovanými databází WoS.

Specifika oboru

Následoval souhrn argumentů popisujících specifika oboru: bádání je tu více syntetické, než analytické, architekturu zkoumá více vědních oborů, časopisy se snaží nevzdálit zcela z horizontu běžného odborného čtenáře. Přinášejí tematické soubory statí, které jsou připravovány na objednávku redakce a jsou pak podrobovány recenzování úzkým okruhem odborníků. Proto se již od počátku orientují na kvalitní autory s vysokým odborným renomé.
Nakonec dopis upozorňuje na to, že autoři jsou dnes vlastně vedeni k tomu, publikovat spíše v jiných oborech, co poškozuje standardní fungování vědeckého poznávání, včetně procesu citování a recenzování.

Ne

Úsilí autorů tohoto dopisu však bylo marné. RVVI nezařadila žádné architektonické časopisy do seznamu. Třetí liga je pro ně stále nedosažitelná. Nemají tu čest ocitnout se mezi takovými periodiky, jako jsou například (bez urážky) Český finanční a účetní časopis, Hutní listy, Linguistica Brunensis, Listy cukrovarnické a řepařské, Mongolo-Tibetica Pragensia, Topenářství instalace, Sklizeň, Učitel matematiky, anebo Vinař-Sadař.

No a co?

Můžete si říct: no a co? Jistě. Kritici přehmatů scientometrie řeknou, že není o co stát. Konrad Liesman, známý svými i do češtiny překládanými pracemi, v knize Teorie nevzdělanosti, rozebral publikační aktivitu Immanuela Kanta a konstatoval, že v době, kdy pracoval na epochální Kritice čistého rozumu, publikoval tak akorát dva články v místních novinách.

Jsou i tací, kteří ostře odsuzují „kafemlejnek“ centrálního hodnocení vědeckých výkonů a navrhují jeho zrušení. A jsou tací, kteří v odporu k němu vytvořili jeho složitější kopii na evidování výsledků umělecké činnosti pedagogů vysokých škol: Registr uměleckých výkonů (RUV), který by měl naostro začít fungovat od příštího roku.

Přirozeně, že většinu architektonické profese tyto problémy nezajímají, neboť není napojena na tento systém. Podobně je to však i v jiných profesích: nemuselo by to zajímat ani praktického lékaře (na rozdíl od lékaře univerzitního), nebo ani praktikujícího inženýra či betonáře. Ale integrální souvislost s fungováním vlastní profese zde nepochybně je.

Matúš Dulla

Klíčová slova: