Reportáž z jedné neobvyklé cesty černou archi-tramvají historií městské dopravy s Petrem Kučerou

Středa, 18. Září 2019 - 0:12
| Napsal:

Jak vypadala v Praze městská hromadná doprava před vznikem metra i elektrických tramvají, jakou roli hraje tramvaj v tvorbě města a v čem Brno a Liberec předběhly českou metropoli? Nejen na tyto otázky již znají odpovědi účastníci komentované vyjížďky speciální černou Architramvají, kterou ke konci srpna uspořádalo Centrum architektury a městského plánování CAMP.

Speciální černou Architram vyslal do pražských ulic minulý rok IPR © Anna Hajtmanová
Fotoalbum: 

Odpoledne 20. srpna je chladné a spíše než letní počasí připomíná nadcházející podzim. Z šedé oblohy prší a deštníků na Náměstí Bratří Synků postupně přibývá. Hodiny ukazují tři čtvrtě na šest a mírná nervozita způsobená zjištěním, že tramvaje zde staví i jinde než pouze v centrální části náměstí, roste. To už se však z Nuselské ulice řítí na první pohled snadno rozpoznatelná tramvaj, která elegantně obkrouží poslední blok a zastaví na místní občasné zastávce, trochu stranou od rušné dopravy. 

Tramvaj s černým pláštěm totiž po celé straně zdobí výrazný bílý nápis ARCHITEKTURA, grafika s bílými puntíky pak tiše napovídá, kdo za jejím provozem stojí. Právě jednoduchá černobílá kombinace pozadí a puntíků totiž tvoří vizuální identitu populárního pražského Centra architektury a městského plánování CAMP spadajícího pod Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR), který speciální tramvaj přezdívanou Architram do pražských ulic minulý podzim pustil.  

Příjezd „architramvaje“ do zastávky Náměstí Bratří Synků nebyl v podvečer 20. srpna náhodný, na programu totiž byla komentovaná projížďka Prahou s architektem a známým popularizátorem architektury Petrem Kučerou, který s IPR spolupracuje na řadě akcí. Houf deštníků se po příjezdu tramvaje rozrostl a účastníci dnešní projížďky se pomalu „naloďují“. Je pár minut po šesté a Architram se vydává na cestu.  

O věčném čekání na I. P. Pavlova 

Tématem dnešní komentované vyjížďky je historie a vývoj (převážně) kolejové dopravy v Praze. Tramvaj se ubírá čtvrtí Nusle a Petr Kučera zahajuje vyprávění výkladem o historických dopravních prostředcích, které předcházely dnešním elektrickým tramvajím. Bezmála šedesát diváků se tak dozvídá o veřejných nosítkách, fiakrech, drožkách, omnibusech či „koňce“ (tramvaji tažené koňmi, která dříve než Pražanům byla k dispozici obyvatelům Brna), které o začátku 18. století brázdily pražské ulice. Architram mezitím přijíždí do zastávky rušného dopravního uzlu I. P. Pavlova, kde se zařadí do kolony běžných tramvají. „Na Ípáku se stálo vždy. Dříve zde stávaly městské hradby a bylo nutné pro vstup do města zaplatit poplatek,“ komentuje naše chvilkové zastavení Kučera a vysvětluje tak dopad hradeb a jejich následné zbourání na rozvoj dopravy v metropoli.

Co dělají uprostřed Václaváku zasypané koleje? 

Z „Ípáku“ tramvaj pokračuje po nejvytíženější pražské trati a sjíždí na Karlovo náměstí, a dál do centra metropole. Do sluchátek, která každý divák obdržel jako „jízdenku“ na dnešní cestu, zní informace o prvních krocích pražské MHD, o intervalech dopravy konce 19. století či o jejím značení, které ovlivnilo i dnešní barevnost linek metra. S příjezdem na Václavské náměstí se Kučera odklání od obecných faktů a zaměřuje se na význam tohoto důležitého dopravního uzlu. Jak se dovídáme, právě přes něj totiž vedly hned první tři trasy již zmiňované koňky, přičemž některé, jež se do dnešní doby nedochovaly, vedly napříč Václavákem. Z výkladu o historie se architekt rychle přesouvá do současnosti a nastiňuje plány na obnovu této zrušené trasy vedoucí původně až do Anglické ulice, která by výrazně odlehčila okolním vytíženým ulicím. 

Místo polí bohaté činžáky 

Po projížďce Václavákem a Jindřiškou ulicí, která je v tuto denní dobu plná automobilů vyplňujících mezery mezi tramvajemi, zatáčí naše černá Architram na Žižkov. Ani tato část dnešní trasy nebyla zvolená náhodně, neboť Žižkov je úzce spjat s pohybem vůbec prvních elektrických tramvají po Praze. Nutno však podotknout, že, stejně jako tomu bylo u koňky, ani pražské elektrické tramvaje nebyly prvními svého druhu na území tehdejších Čech – ještě před centrem „matičky Prahy“ totiž električky podle Kučerových slov brázdily ulice severočeského Liberce. Založení žižkovských Elektrických podniků Královského hlavního města Prahy však umožnilo vznik první, městem podporované, trasy elektrických tramvají, která fungovala jako okružní a vedla přes centrum, Žižkov a Vinohrady. I my se na část této trati dnes napojujeme – Architram brázdí mokré ulice, stoupá k Floře a zatáčí do dlouhé Korunní ulice.  

Ani déšť nevyhnal z této vinohradské tepny velké množství lidí postávajících se skleničkami v rukách před místními kavárnami a restauracemi a Kučera se rozpovídává o jedné z významných funkcí tramvajové dopravy – městotvornosti. Vypráví o vzniku Korunní, která díky tramvajové trati vystřídala dřívější lány polí a v rámci tématu městotvornosti a podoby uličního parteru zdůrazňuje také rozdíl mezi povrchovou a podzemní dopravou.  

Budoucí plány a akce 

Míjíme Náměstí Míru a tramvaj opět klesá přes zastávky I. P. Pavlova a Karlovo náměstí a pomalu se vracíme zpět do Nuslí. Komentované vyjížďky, jejichž cílem je ukázat, že i MHD může být podle Kučerových slov „páteří turismu“, se těší velké oblibě a je již pravidlem, že registrace na tyto akce se rychle zaplní. I proto je CAMP plánuje nadále řadit do svého programu, vedle Architramvaje navíc můžete v pražských ulicích narazit také na „architektonický autobus". Jak navíc Kučera dodává, snem CAMPu je pak rozšířit jejich repertoár o Archimetro, které by zájemcům přiblížilo dopravu pod povrchem české metropole. To už ale přijíždíme do svého cíle a dnešní projížďka končí. „Konečná zastávka, prosíme vystupte,“ loučí se s cestujícími úsměvem architekt Petr Kučera.