EARCH TÝDENÍK: Petr Hájek Architekti jsou kandidáty na evropskou cenu za architekturu. Spory o pouliční osvětlení a dřevěná bytovka v Novém Boru
8 novinek z architektury vybírá redaktorka Adéla Vaculíková.
Adéla Vaculíková , 12. 1. 2026
Česká stavba mezi nejlepší čtyřicítkou z Evropy
EUmies Awards je cena pro nejlepší nové stavby Evropy. Mezinárodní porota teď vybrala čtyřicítku kandidátů na cenu. A dostala se mezi ně i stavba z Česka. Jedná se konkrétně o Multifunkční sál v Císařských lázních v Karlových Varech od studia Petr Hájek Architekti.
Realizace už sklidila hlavní domácí architektonická ocenění. Zvítězila v České ceně za architekturu 2024, v soutěži Grand Prix Architektů uspěla v kategorii Interiér a společně s rekonstrukcí celého objektu lázní se stala Stavbou roku 2024.
Výběr porota dále zúží v únoru na pět finalistů plus dva začínající tvůrce. Absolutní vítěz bude oznámen pravděpodobně v dubnu.
Zemřel sklářský umělec Václav Cigler
Ve věku 96 let zemřel 8. ledna 2026 „sochař skla“ Václav Cigler, otec architekta Jakuba Ciglera. Proslavil se především prací s broušeným optickým sklem, které mu umožňovalo pracovat se světlem, prostorem a vnímáním v čisté, až kontemplativní podobě.
Významnou roli sehrála jeho tvorba také v architektuře. V 70. a 80. letech Cigler vytvořil několik působivých skleněných objektů. Do dnešního dne se ale bohužel dochovaly už jen skleněné obklady ve stanici metra na Náměstí Republiky.
Pro současnou architekturu navrhl například skleněný kříž pro kostel Církve bratrské v Litomyšli od Zdeňka Fránka. Ve stejném městě se nachází ještě jeho skleněný sloup Trikolora, nebo objekty v kostele Nalezení sv. Kříže, který rekonstruoval Marek Štěpán.
Václav Cigler je podepsaný rovněž pod lávkou na terase Musea Kampa v Sovových mlýnech. Právě při této realizaci se setkal s architektem Michalem Motyčkou, s nímž pak až do konce života úzce spolupracoval. Společně vytvořili desítky děl i výstav. Ta poslední se odehrála letos v létě v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.
Městský bytový dům ze dřeva v Novém Boru
Obce momentálně staví jen asi 1 procento nových bytů. Obecní a městské byty mohou přitom zajistit bydlení pro obyvatele znevýhodněné, anebo lidi ze strategických profesí. Situace se ale mění a na schválení dotací nebo zvýhodněných úvěrů čekají projekty s více než tisíci byty. Jeden z nich je i bytový dům s městskými byty v Novém Boru.
„Reagujeme na potřebu rozšířit kapacity dostupného městského bydlení. Byty budou určené seniorům, lidem s lehkým zdravotním handicapem, ale také mladým rodinám, samoživitelům nebo lidem v klíčových profesích, které město potřebuje,“ řekl starosta Nového Boru Jaromír Dvořák. Kdy se začne stavět, ale zatím není jasné. Město odhaduje náklady na zhruba 60 milionů korun a nyní čeká, zda se mu podaří získat potřebnou dotaci. Snad vyjde a na Liberecku vznikne sociální projekt s kvalitní architekturou.
Případ bytového projektu v Novém Boru má totiž ještě jednu podstatnou zvláštnost – plánovaný dům má být postavený ze dřeva. Jeho návrh připravuje firma Prodesi/Domesi.
Liberecký kraj má podle dat Českého statistického úřadu nejvyšší podíl dřevostaveb v celé republice. I tak je projekt bytového domu v Novém Boru spíše výjimkou. Většina místních dřevostaveb jsou totiž rodinné domy, nikoli bytové domy s obecním bydlením. Podobnou ambici má aktuálně ještě obec Adršpach v Královehradeckém kraji, kde dřevěný bytový dům navrhli architekti z ateliéru Mjölk.
Boj o historické pouliční lampy v Canterbury
Vedení Canterbury chce podle britských médií z bezpečnostních a finančních důvodů odstranit z ulic litinové lampy z 19. století a nahradit je pseudohistorickými napodobeninami. Podle Rady hrabství Kent, která o výměně rozhoduje, jsou lampy ve špatném technickém stavu a prakticky neopravitelné. Proti plánu se ale ozývá hlasitý odpor místních obyvatel i ochránců památek.
Rada tvrdí, že oprava každé lampy by byla technicky komplikovaná, výrazně dražší než výměna za novou. Architekt a prezident památkářské Canterbury Society Ptolemaios Dean to označuje za krátkozraký přístup. Podle něj litinové lampy stačí pravidelně udržovat – a mohou sloužit prakticky neomezeně dlouho. Spolek zároveň upozorňuje, že lampy vyrobené přímo v Canterbury před více než 130 lety nejsou jen technickým prvkem, ale nositelem identity: dávají ulicím soudržnost a pocit kontinuity, který žádná replika nenahradí.
Více k tématu
Spor se tak nevede jen o lampy, ale o to, jak města nahlížejí na vlastní historii. Zda je stará infrastruktura vnímána utilitárně, nebo jako hodnota, o niž má smysl dlouhodobě pečovat. Najít v takové situaci konsenzus a přesvědčivě obhájit konečné rozhodnutí – ať jakékoliv – nebude jednoduché. Nicméně pojem „neopravitelnost“ se v současné praxi používá dost vágně – a někdy může sloužit i jako pohodlný argument ve hře ekonomických zájmů a zakázek.
Chraňme pražskou noc!
Téma pouličního osvětlení je živé i v Praze. Hlavní město zahájilo výměnu starých sodíkových výbojek za LED technologii. Nové lampy však mají bílé světlo s vyšším podílem modré složky, a panuje obava z jeho vlivu na lidské zdraví a živočichy. Proti výměně lamp vznikla petice.
Složité problematice dopadů LED světel se v létě věnovala novinářka Táňa Zabloudilová v textu pro Page Not Found. „Modrá složka způsobuje desynchronizaci cirkadiánních rytmů všech organismů. Nemělo by jí být víc než sedm procent. (…) Naše těla při takovém světle nevědí, že se blíží čas spánku, a nerozbíhají se včas metabolické ani regenerační procesy, které potřebujeme,“ uvádí v jejím článku Mikuláš Roubíček, dlouhodobý zastánce tzv. „oranžového“ svícení a dnes také iniciátor petice.
Hlavní město, respektive správce veřejného osvětlení společnost Technologie hl. m. Prahy, argumentuje opačně – podle něj jsou dodrženy všechny normy včetně té od Ministerstva životního prostředí ČR zaměřené na omezování nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Pražský hrad za rok vidělo 9 milionů lidí
Pražský hrad zveřejnil statistiky roční návštěvnosti a překonal všechny dosavadní rekordy. V uplynulém roce si vstupenku na některý z prohlídkových okruhů v areálu zakoupilo zhruba 2,7 milionu lidí, což je nejvíce v historii. Celým areálem včetně zahrad přitom podle údajů Hradu prošlo více než devět milionů návštěvníků.
Jsou to rekordní čísla a v následujících letech se pravděpodobně nebudou snižovat. Pražský hrad díky tomu generuje více financí, které může dávat na péči o své památky. „Příkladem může být třeba obnova veřejného parku Chotkovy sady, rekonstrukce Letohrádku královny Anny nebo Hartigovská zahrada, kterou na jaře nově otevřeme návštěvníkům,“ uvedl ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek. Zároveň ale takto vysoké počty představují značnou zátěž – jak pro samotné památky, tak pro infrastrukturu areálu.
Architektura ve videoklipu
Dne 14. ledna pořádá CAMP Praha další večer z cyklu Architektura na vlnách. Program se tradičně zaměřuje na projekce hudebních klipů, v nichž hraje důležitou roli architektura a město. Tentokrát se kurátorský výběr soustředí na animovanou tvorbu.
Průvodce Prahou dvakrát jinak
Vyšly dva nové knižní průvodce Prahy, každý ale k hlavnímu městu přistupuje odlišně. První z nich, Periferní průvodce Prahou od Tomáše Staňka, doporučuje k návštěvě neobvyklá, často přehlížená a někdy i skrytá místa. Zaměřuje se především na tzv. (ne)místa a vágní terény – prostory s nejasnou funkcí, okraje města nebo méně známé stavby, které běžné průvodce zpravidla míjejí.
Spolek Mapamátky naopak vydal publikaci Prague Uncovered, která se soustředí na moderní a současnou architekturu. Kniha nabízí tipy na 70 staveb napříč městem, přičemž každá z nich má vlastní medailonek – stejně jako její autor či autorka. Cílem průvodce je „poznat Prahu za hranicemi jejích vyšlapaných tras“.
