Tesař v čase betonu. Ve věku 90 let zemřel architekt Vladimír Dedeček

Pátek, 1. Květen 2020 - 10:12
| Napsal:

Ve středu dopoledne zemřela přední postava slovenské poválečné architektury Vladimír Dedeček. Autor téměř stovky realizací navrhoval odvážné koncepty velkých kulturních a vzdělávacích institucí, ze kterých si největší respekt vysloužila Vysoká škola zemědělská v Nitre z let 1959-1966 chráněná v současnosti jako kulturní památka či dostavba a rekonstrukce Slovenské národní galerie v Brtislavě (1964-1978).

Rozšíření Slovenské národní galerie v Bratislavě, 1964-1978. Zdroj: GJF
Fotoalbum: 

„Necítim sa ako vynálezca myšlienok, všetko, čo v mojej architektúre je, nájdeš v učebnici deskriptívnej geometrie, len musíš pozorne listovať.“ 

Dílo architekta Vladimíra Dedečka vyniká svou sochařskou plasticitou, která se ovšem zakládá především na základních geometrických útvarech. Díky svému velkému pracovnímu nasazení navrhl stovky různých projektů od rodinných domů po velké komplexy se silným osobitým výrazem. Kvůli svým mnohdy až avantgardním návrhům čelil podobně jako mnoho jeho profesních kolegů z Československa ostré kritice z řad odborné i laické veřejnosti.

Rodák ze slovenského Martina dokončil studium architektury roku 1952 na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. Poté nastoupil do bratislavského Stavoprojektu, kde od poloviny 60. let vedl vlastní ateliér. Dedeček byl velmi produktivní, díky svému působení v ateliéru školních staveb pod vedením Rudolfa Miňovského je znám především jako tvůrce mnoha školních budov po celém Slovensku. Už v 50. letech navrhoval především budovy základních škol, od kterých postupně přešel k návrhům velkých vysokoškolských areálů.


Vysoká škola zemědělská v Nitre, 1959-1966. Od roku 2014 zapsána jako Národní kulturní památka

Právě s Miňovským navrhl a zrealizoval mezi lety 1959-1966 jeden ze svých nejzásadnějších projektů – Vysokou školu zemědělskou v Nitre. Nejvýraznějším objektem mimořádně velkorysého a nákladného pavilonového komplexu je Aula maxima ve tvaru obří čočky o průměru 36 metrů, která nabízí velmi působivý vnitřní prostor. Význam areálu v rámci celé československé architektury dokazuje také to, že areál je od roku 2014 zapsán na seznam Národních kulturních památek.

 „Ja vnímam architektúru ako národné dielo vôbec. Ale nie národ v zmysle nacionálne socialistickom či politickom, ale národ ako ľud, ako obyvateľov jedného územia medzi Dunajom a Karpatmi. (…) Čo je to Národná kultúrna pamiatka? To je to, čo tento národ, alebo ak chcete ľud vytvorí, lebo nestačí vám koncept, koncept je papier, nanajvýš model. Cítim sa autorom základnej myšlienky, ale vlastnej školy. Každý tam priniesol svoju trošku do mlyna. Aj s chybami, aj dobrými vecami, čiže je to oprávnené, ak si národ povie – toto je moje vlastníctvo a moja práca. Ja cítim, samozrejme, istú spokojnosť, ale nemyslím si, že tie papiere samy postavili tú školu. Tam boli tisíce rúk, ktoré boli slovenské, maďarské, židovské a aj rómske,“ vyjádřil se Dedeček k památkové ochraně. 


Palác kultury a sportu v Ostravě-Vítkovicích, dnes ČEZ aréna, 1974-1988

Velké diskuze vyvolala dostavba a rekonstrukce Slovenské národní galerie v Bratislavě, na které pracoval dlouhých 14 let mezi lety 1964-1978. Projekt se ale nepodařilo zrealizovat v celém rozsahu a výrazné přemostění budovy tak symbolizuje jen část architektova návrhu. K velké nelibosti autora se také požila řada jiných materiálů a řešení, než které sám požadoval.

Mezi další nejdůležitější realizace Vladimíra Dedečka pak patří vysokoškolské městečko v bratislavské Mlynské dolině (1963-1978), Vysoká škola lesnícko-drevárska ve městě Zvolen (dnes Technická univerzita ve Zvoleně, 1968-1984), Státní ústřední archiv v Bratislavě (dnes Slovenský národní archiv, 1972-1983), Víceúčelové výstavně zařízení v Bratislavě-Petržalce (dnes výstaviště Incheba Expo, 1974-1988), Palác kultury a sportu v Ostravě-Vítkovicích (1974-1988) a Nejvyšší soud Slovenské republiky v Bratislavě (1984-1991).

Život a dílo Vladimíra Dedečka mapuje obsáhlá dvoudílná publikace editorky Moniky Mitášové Vladimír Dedeček: Stávání se architektem a Interpretace architektonického díla. Architekt zemřel 29. dubna v nedožitých 91 letech. 


Státní ústřední archiv v Bratislavě, dnes Slovenský národní archiv, 1972-1983