Na návštěvě v bývalém skladu vína, kde se dnes bydlí. Jak? Sousedsky
V Basileji přestavěli sklad vína na bytový dům s barevnou plechovou fasádou. Architekti tu domysleli každý detail, to ale není to nejdůležitější. Jeho hlavní kvalitou je dobré sousedství, píše naše spolupracovnice Hana Sauko, která ho navštívila.
Hana Sauko , 12. 2. 2026
„Když mi při pečení chybí vejce, prostě zazvoním u sousedů,“ popisuje jedna z obyvatelek atmosféru domu, který funguje spíš jako vesnice s přátelskou komunitou než anonymní bytový komplex. Dřív tu byl betonový sklad na víno, teď živý dům plný lidí. Potkávají se na chodbách i ve společných prádelnách.
Dům se nachází v bývalé průmyslové oblasti Lysbüchel na okraji Basileje. Jedná se o mohutnou stavbu, která svým měřítkem připomíná spíše parník než obytný dům. Vznikla přestavbou bývalého vinného skladu a dnes nabízí 64 družstevních bytů od malých jednotek 1 kk po velké rodinné byty 7 kk. Všechny jsou bezbariérové. Jsou určeny pro jednotlivce, páry, rodiny a sdílené bydlení.
Dále tu najdeme společné prostory jako jsou prádelny a sušárny, komunitní terasy, společenské místnosti nebo dětská skupinka. V rozsáhlém podzemí se nachází 175 stání pro kola, aktuálně pouze 14 parkovacích míst pro automobily, 7 hudebních zkušeben a také protiatomové kryty. To může znít překvapivě, ale ve Švýcarsku se jedná se o povinnost. Každý dům tu musí mít protiatomový kryt nebo jeho majitel musí přispět na veřejný úkryt.
Přestože hmota domu o délce přibližně 90 metrů, šířce kolem 25 metrů a sedmi podlažích je monumentální, těžkopádně nepůsobí. Lidské měřítko domu dodávají balkony a terasy, kovové konstrukce, obklad z vlnitého plechu a plejáda architektonických detailů – od betonových podhledů s otisky bednění z trapézového plechu až po ocelová táhla. Fasádu dnes dotváří i samotný život obyvatel, jejich květináče s květinami, nábytek a popínavé rostliny. Postupně se tak industriální objekt proměňuje v obývaný a živý.
Dějiny skladu
Původní budova z roku 1955, později několikrát rozšířená, sloužila jako sklad ke stáčení vína společnosti Coop. V roce 2013 zakoupila jižní část areálu nadace Stiftung Habitat s cílem vytvořit novou obytnou čtvrť s dostupným bydlením. V roce 2018 proběhla vyzvaná architektonická soutěž na přestavbu vinného skladu, z níž vzešel vítězný návrh studia Esch Sintzel Architekten, dokončený v roce 2023. (O rok později se kancelář Esch Sintzel Architekten rozdělila na Studio Sintzel a SERA – Studio Esch Rickenbacher Architektur.)
První tři podlaží původního skladu byla určena pro stáčení, zatímco dva rozsáhlé suterény se světlou výškou 4 a 6 metrů sloužily ke skladování vína v zabudovaných tancích a sudech. Naddimenzovaná konstrukce byla tvořena mřížkou sloupů hřibovitého tvaru, které v 70. letech umožnily rozšíření objektu o dvě další podlaží. Sloupy zůstaly na svém místě a staly se součástí a stylovým prvkem bytů. Kromě nich architekti použili ještě dřevěné kulaté sloupy, které spíše působí, jako byste měli v obýváku strom.
V rámci přestavby na bydlení musela být velká část stavby zbourána, ale původní konstrukce byla zachována. Díky tomu se povedlo ušetřit 42 procent šedé energie, tedy energie, která se spotřebuje ještě předtím, než se budova začne používat - při výrobě stavebních materiálů, jejich dopravě, při výstavbě či demolici.
Co se týče současné spotřeby, asi 60 procent energie zajišťuje fotovoltaický systém a tepelné čerpadlo. Solární panely tvoří zastřešení terasy a nejsou téměř vidět, architekti nechtěli z projektu vytvořit solární dům.
Přestavba nebo novostavba
Podle studia Esch Sintzel Architekten nebyla přestavba nákladnější než novostavba stejné velikosti. V mnoha ohledech nově také působí a to je do jisté míry škoda. Výraz domu možná chtěl nést odkaz bývalého skladu svojí plechovou fasádou, ve výsledku však jeho původ spíše přebíjí než připomíná. (Navíc vás musím zklamat, pokud jste si také mysleli, že ta růžová kola vysouvají plechové rolety. Bohužel, jsou statickým estetickým prvkem.)
,,Dům působí nově. Až uvnitř díky těm sloupům a struktuře vidíte, že je to přestavba.” říká obyvatelka Tamara. Na stavbu se v průběhu jejího vzniku s dalšími budoucími sousedy chodili koukat. Budově stále říkají Weinlager (sklad vína).
Sešli se tu lidé mladí i starší, ze všech společenských vrstev a s různými finančními možnostmi. Takové pestré složení umožňuje sám investor, jímž je nadace Stiftung Habitat, která chce z celé oblasti Lysbüchel udělat inkluzivní obytnou čtvrť. Jednou z jejích zakladatelek je Beatrice Oeri, dědička basilejské farmaceutické společnosti Roche.
Nadace se rozhodla ke snížení nájemného. Průměrný nájem je na 90 procentech obvyklé úrovně ve zdejší čtvrti St. Johann. Podle informací z roku 2023 jednopokojový byt tak stojí místo 28 CHF/m² měsíčně jen 25,20 CHF (cca 665kč/m²), třípokojový místo 24 CHF pouze 21,60 CHF (cca 570kč/m²). Nájemníci s nízkými příjmy navíc dostávají speciální podporu. Sociální složení je tedy pestré, a zdá se, že to funguje.
,,Někteří lidé dělají pro komunitu mnoho, obecně si navzájem pomáháme, když vám chybí vejce, můžete zazvonit na sousedy. Máme společný kompost, o který se společně staráme. Potom různé skupiny organizují na střeše večírky, barbecue, aperol party a tak podobně. Máme opravdu dobrou komunitu,” říká Tamara.
Samotný dům žije svým životem již třetím rokem, lidé tráví volný čas na balkonech, komunitní terase, střeše i zahradě. Přesto okolí domu působí poněkud prázdně. Na západním konci měl vzniknout „gastronomický obývací pokoj“. Na východním konci jsou k pronájmu dva komerční prostory, původně zamýšlené pro malé obchody, dílny, kanceláře či kurzy všeho druhu, ale i ty jsou dosud prázdné. Nepodařilo se naplnit představy o propojení domu s okolím.
Dům zůstává stále solitérem, trochu uzavřeném sám do sebe. Podobně jako již zmíněný parník. Jeho děje se odehrávají převážně uvnitř. Přitom vizuálně přitažlivý výraz přímo vybízí k tomu interagovat s okolím a zaujmout kolemjdoucí, přilákat je dovnitř.
Více k tématu
Pro jeho obyvatelé však funguje, zdá se, skvěle. ,,Nejvíce si cením toho, že máme dobré sousedské vztahy, mnoho z nás má děti, kteří mohou společně trávit čas a organizujeme i pro ně mnoho aktivit. To je největší plus,” říká Tamara. A má život zde taky nějaké minus? ,,Nic mě nenapadá, asi jen plusy.”
V době, kdy se městské bydlení často redukuje na optimalizaci metrů čtverečních a ekonomickou efektivitu, Weinlager připomíná, že kvalitu života určují drobné každodenní situace – setkání na chodbě, sdílení sušárny, kompost, střešní party, dětské hry na terase. A možná právě ve chvíli, kdy cokoliv potřebujete a zaklepete na vedlejší dveře, začíná architektura, která má skutečný společenský dopad.
- Ateliér: Esch Sintzel Architekten
- Spolupráce: Stauffer Roesch AG
- Země: Švýcarsko
- Město: Basilej
- Adresa: Weinlagerstrasse 11, 4056 Basel
- Investor: Stiftung Habitat, Basel
- Užitná plocha: 11 100 m²
- Fotograf: Paola Corsini, Philip Heckhausen
- Rok: 2023
- Stavební inženýrství: Aerni + Aerni Ingenieure AG, Aegerter & Bosshardt AG
