Architektura /

OHLÉDNUTÍ EVY JIŘIČNÉ

Obnovené prostory gotického chrámu v bývalém Anenském klášteře ožily 20. října 2005 přítomností anglické architektky českého původu Evy Jiřičné. Autorka velice citlivě a zároveň moderně provedeného řešení, se opět vrátila „na místo činu“. Tentokrát za účelem křtu své první české monografie.

Bohumír Kotora, 23. 11. 2005

Přednáška ing. arch. Evy Jiřičnéve čtvrtek 24. listopadu 2005 od 18:00 hodBetlémská kaple (Betlémské náměstí 5a, P-1)Světově proslulá architektka, profesorka a stejně tak i „čerstvá“ publicistka své první české monografie prezentuje dlouholeté zkušenosti ze světa architektury a designu.Související článek: >>IN | EX TERIOR - Práce Evy JiřičnéPublikace nese prostý název: Práce Evy Jiřičné. Je doslova poplatný osobnímu naturelu autorky, která pozitivně vstřebává vše, co je jednoduché, čisté a funkční. Ať už se jedná o jídlo, módu nebo architekturu. V té Jiřičnou proslavily především elegantní interiéry s precizními konstrukcemi ze skla a oceli, zejména pak skleněná schodiště. Právem se ve svém oboru léta řadí mezi světovou špičku.Proslulá součást jejího rukopisu nachází nepřehlédnutelné místo i v obsahu právě vycházejícího díla, které už upoutá obálkou od Aleše Najbrta. Kniha schodištím věnuje velký prostor, od celků po mnoho detailů uchycení a spojů. „Dalo by se říci, že Jiřičná znovuobjevila schodiště jako organizující článek vnitřních prostorů a pozdvihla je z pouze komunikační funkce v dramatizující ohnisko celého interiéru,“ napsal v úvodní eseji Petr Kratochvíl. Slova předního českého autora knih o architektuře rekapituluje a dotváří 39 projektů interiérů a exteriérů, které studio Evy Jiřičné realizovalo. Přehled zachycuje na více než 250 fotografiích a kresbách typologicky rozmanité práce, a to především obchody, byty a kanceláře, ale také např. hotel, knihovnu, oranžérii, nádraží nebo kluby. Filigránské konstrukce spletitosti a úspornosti v blýskavé oceli přitahují pozornost čtenářských zraků…Zvláštní kapitolu české prvotiny zaujímá rozhovor, nacházející se vprostřed knihy, který je diskusí autorky s Peterem Cookem. Proslulý profesor architektury na Bartlett School of Architecture v Londýně v ní přibližuje jak tvorbu architektky, tak Jiřičnou jako člověka. Životní názory a tvrdá profesní neústupnost, vyvěrající z této pasáže publikace, čtenářům dokumentují nejen genia loci, ukrytého za úspěchy české rodačky, ale i její vrozenou skromnost: „Nikdy jsem se vědomě nesnažila 'prorazit'. Jen jsem pracovala a pracovala a pracovala, co nejvíce a tak dobře, jak jsem jen uměla. Architektura je jedinečný proces a každý projekt je cesta odněkud někam. Přitom pořád poznáváte nové lidi, jste v tlaku, napětí, můžete se něco naučit, někam se podívat. Neustále žijete se svou představivostí a stojí za to něco v životě tomuobětovat.“Eva Jiřičná obětovala své profesi všechno a architektura se pro ni stala fenoménem života. Český funkcionalismus meziválečného období v její krvi tak zapustil kořeny v prostředí ostrovní architektury. Výrazné modernistické pojetí architektky s důrazem na detail a nápaditá manipulace s prostorem vnesly na trh to, co módní průmysl potřeboval. Z projektů pro renomované klienty vzešla reputace interiérového designu Evy Jiřičné. Každá sláva má ale i svůj rub. Objednávek na interiéry a schodiště přibývalo, větší stavební projekty však žádné. Měla snad Jiřičná, podobně jako její otec, zlínský architekt, kterému válka a politická situace omezily kariéru pouze na výstavy a veletrhy, předurčeno osudem, že se bude věnovat pouze „menším“ zakázkám?Sametová revoluce v srdci Evropy přinesla zvrat a po vzniku České republiky našla Jiřičná svou roli i v rodné vlasti. Právě na velkých projektech. V dokonalé struktuře Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě se dobře daří rostlinám, pokoje hotelu Josef na Starém Městě s použitím charakteristického kovu, skla a zrcadel zase nabízejí elegantní a pohodlné ubytování všem hostům, kteří přijíždějí obdivovat krásy Prahy. Uvedené projekty znamenají novou etapu pro ateliér Evy Jiřičné. S určitou nadsázkou se dá říci, že představují i jakousi satisfakci pro jméno jejího otce. Podaří-li se architektce rozšířit pole působnosti o další realizované stavby, budou určitě zpracovány stejně čistě jako její interiéry a budou v nich jistě použity kámen, kov a sklo. Materiály, které v jiných rukou zůstávají tvrdými a studenými, s dotekem Evy Jiřičné se však ochotně proměňují v prvky lidské a přívětivé, střídmé i provokující, užitečné a zároveň i krásné.Vydavatelství Prostor v čele s Dagmar Vernerovou lze jen popřát, aby se mu brzy podařilo pokřtít další publikace, jako je IN/EX TERIOR, které dokumentují úroveň současné české architektury a designu.Eva Jiřičná: Královna skla a kovuSlavná zlínská rodačka vystudovala ČVUT – obor architektura v Praze, poté AVU - ateliér Jaroslava Fragnera. V létě 1968 odjela na tříměsíční stáž do Anglie, a už tam zůstala. Nedobrovolně! Tehdejší režim ji vytlačil jako nežádoucí. V Londýně získává první místo v Ateliéru Louis de Soisson, projektuje přístav v Brightonu. Roku 1984 zakládá vlastní ateliér - Eva Jiricna Architects (EJA). Ten ke své činnosti využívá především tradiční materiály sklo, ocel a kámen - naprosto moderním způsobem. Interiéry londýnských a newyorských módních obchodů, butiků (Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon), klubů a restaurací s perfektními konstrukcemi a schodišti ze skla a oceli jsou toho dostatečným důkazem.Od roku 1990 působí konečně i v České republice. Je autorkou Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě, navrhovala interiéry v Tančícím domě či novém sídle Britské rady. K dalším pražským realizacím se řadí hotel Josef na Starém Městě, foyer multifunkční haly Arena a přestavba kostela sv. Anny na Starém Městě, zajímavé je i univerzitní a knihovnické centrum ve Zlíně. V roce 1996 je jmenována profesorkou, vede ateliér architektury na VŠUP v Praze. Za svoji práci Jiřičná obdržela Řád britského impéria. K tomu byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. Získala čestné doktoráty a profesury na několika vysokých školách (např. Southampton Institute, VUT Brno, University of Sheffield, VŠUP Praha). V roce 2003 se stává předsedkyní Sdružení architektů v Londýně. Zasedá v mezinárodních porotách, přednáší a publikuje. Stále elegantní, milá, plná energie a optimismu.

Klíčová slova:

Nabídky práce

Generální partner
Hlavní partneři