Ve víru modernosti
Který bibliofil kdy držel v ruce novou knihu Pavla Panocha a Zdeňka Lukeše Ve víru modernosti, zaplesalo mu srdce. Kniha je velmi výpravná, je doplněna nádhernými fotografiemi Štěpána Bartoše, čtenář může obdivovat nezvyklý matno-lesklý povrch stránek i vydařenou typografii.
Ladislav Zikmund-Lender , 13. 1. 2009
Kniha navazuje na předešlý počin týchž autorů Panovha a Lukeše Kaleidoskop tvarů, pojednávající o architektuře 20. století v Pardubickém kraji. Obě publikace jsou nesmírně zdařilé a mohou se směle připojit k nejreprezentativnějším knižním počinům regionu – Salón republiky (autoři Toman, Jakl, Benešová), či historická Fotoalba Hradce Králové (autoři Zikmund-Lenderová-Pospíšilová), která jsou ojedinělým projektem v celonárodním měřítku.
Kniha byla rozdělena chronologicky do určitých slohových celků, jejichž volností si autoři jsou dobře vědomi: zvláště u menších regionálních staveb, s nimiž převážně pracují, je kategorické určení slohu či stylu problematické. Kažý objekt je velkoryse fotograficky zdokumentován a je připojen krátký komentář, který je ale spíše popisný. Objekt od objektu by si jistě v budoucnu zaskloužil hlubší zhodnocení a zpracování historické dokumentace. Autoři vybírají co nejrozmanitější díla, od známých, již prověřených ikon východočeské moderny a avantagrdy až po méně známá dílka, dosud nobjevená či často chátrající. A nemusí to být nutně v odlehlosti civilizace, v samém srdci Hradce Králové se schovávají perly např. činžovní architektury, které byly později přebity okolní zástavbou. Přínosné je zařazení zimní zahrady v Novém Měste n. Metují, která byla vybavena četnými kousky z dílny Heleny Johnové. Na šlechtických sídlech totiž probíhal v první polovině 20. století paralelní, často velmi zajímavý a často také velmi zamotaný příběh architektonické moderny. Díky stále přetrvávající zastaralé prezentaci zámkové architektury spravujícím památkovým ústavem bývají architektonické dějiny po roce 1900 na českých šlecjtických sídlech opomíjeny. Škála čtenářů knihy Ve víru modernosti je také velmi různorodá – potěší zájemce z řad rodáků, výletníky, odbornou veřejnost a třeba se v některých případech chytne za nos i památková péče. Jediným zásadnějším nedostatkem, resp. otazníkem je vymezení území královéhradeckého kraje. Kraje vznikly v roce 2000, je tedy otázkou, jak ucelený příběh kniha vypráví. Nicméně publikace je nesmírně zdařilá, smělé by bylo zmapování všech krajů, jak se to povedlo Slavným vilám.
