Ze synagogy vzniklo bydlení. Rekonstrukce v Rabí boří předsudky
„Budou ti do toho kecat památkáři“, „je to mokré, nekupuj to“ nebo „to nezateplíš“. Na začátku dostali investoři spoustu dobrých rad. Neposlechli je a výsledkem je místo, které má historickou hodnotu a přitom žije. Získal ocenění jako nejlepší stavba pro bydlení v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje.
Jana Brandtlová , 2. 10. 2026
Architektka Vladimíra Martinovská se vrátila ze Švýcarska a přemýšlela, kde bude žít. S rodiči se jeli podívat také na bývalou synagogu v Rabí. Nakonec se stěhovala do Plzně, ale dojem z návštěvy zůstal silný. „To místo nás všechny oslovilo… Po čase se rozhodli dům koupit s tím, že jim s jeho obnovou pomůžu,“ popisuje architektka.
Stavba stojí kousek od slavného hradu Rabí. Do konce 19. století sloužila jako židovská modlitebna, pak byla přestavěna na obytný dům. Na tuto vrstvu architektka navázala. Tam, kde probíhaly náboženské obřady je dnes útulný interiér se vším potřebným k dnešnímu životu. Obývací pokoj a ložnice jsou zařízené minimalisticky s nábytkem s historickými detaily.
V původní ženské části synagogy se podařilo zrestaurovat půlkruhové okno i s původním kováním. Dnes je tu hlavní ložnice, k níž je připojená i koupelna.
Největší změna proběhla ve sklepích. Vlhké a tmavé sklepní prostory se proměnily v plně funkční kuchyň a jídelnu. Aplikováno bylo podlahové topení. Truhlářské prvky jsou vyrobené na míru a od křivých vlhkých stěn jsou nepatrně odsazené. Zvolené byly především otevřené úložné prostory, nábytek tedy dýchá a pomáhá k celkové vzdušnosti interiéru. Světlé otevřené prostory připomínají sklep už jen materiály na stěnách a podlaze. Dlažba nebo na cihlu odhalené stěny s bílou výmalbou prozrazují, že ne vždy se zde stolovalo.
Dům má dále půdu, která se rovněž využívá. Povedlo se ji citlivě odizolovat. Aby zůstaly viditelné trámy, architektka zvolila nadkrokevní izolaci. Jedná se o izolaci položenou zvenku přes krokve, takže vytvoří souvislou tepelnou ochranu celé střechy. Musí se zvolit co nejmenší zvednutí střechy, architektka radí maximálně pět centimetrů, neb se zde hazarduje s vizuální přeměnou charakteru domu. Nově se půda proměnila na dvě ložnice a toaletu.
Z tmavé synagogy se tak stal otevřený světlý prostor s moderními technologiemi s možností přespání až pro osm lidí. Díky zachování původního charakteru budovy si synagoga stále udržuje svůj původní nezaměnitelný genius loci.
Rekonstrukce měla předem omezený rozpočet. Bylo jasné, že je třeba se vyvarovat zbytečných chyb a plýtvání. Výsledné náklady se pohybovaly okolo 4 milionů korun. Nešetřilo se na podstatných věcech, jako jsou kvalitní podlaha nebo truhlářské prvky na míru, které byly nezbytné. „U historických staveb, kde téměř nic není pravoúhlého, to prostě jinak nejde,“ vysvětluje Vladimíra Martinovská. Některé zařizovací prvky, např. litinové radiátory nebo historickou cihelnou dlažbu, se povedlo získat také z jiných staveb.
Při podobných rekonstrukcích bývá „strašákem“ dohled památkářů. Architektka se ale na všech řešených s památkáři shodla. Ponechala původní křivost zdiva, fasáda je natřená minerálním nátěrem vhodným pro historické stavby. Původní eternitová střecha se nahradila vláknocementovými šablonami a podařilo se zrestaurovat špaletová okna a dveře. „Myslím, že největší překážkou bývá vzájemná nedůvěra. Mnoho investorů i projektantů přichází na první jednání s očekáváním konfliktu. Když se podaří vést dialog s respektem a se společným zájmem o kvalitu stavby, bývá výsledkem architektura, která by na zelené louce nikdy nevznikla,“ říká.
Výhodou je, že při rekonstrukci takto významné stavby je možné zažádat o dotaci. Na projekt Rabí se podařilo získat několik dotačních příspěvků z různých programů. „Z Ministerstva kultury jsme získali 400 tisíc korun na základní statické zajištění objektu, zejména na opravu krovu a zastřešení. Plzeňský kraj přispěl přibližně 200 tisíci korunami na repliky historických oken a dveří. Další podporu jsme získali z programu Nová zelená úsporám, kde jsme obdrželi zhruba 250 tisíc korun na energetická opatření – konkrétně na zateplení podlah ve sklepě nebo zateplení podkroví,“ popisuje architektka.
Vladimíra Martinovská se s technickými výzvami vypořádala s noblesou. Vlhkost podlahy eliminovala provětráváním díky tvarovkám iglú, které tvoří pod podlahou vzduchovou dutinu - odchází komínovými průduchy ven. Dále se instalovalo podlahové topení, které zvyšuje teplotní komfort obyvatel. Na vlhké a zasolené stěny se v této části použily tzv. obětované omítky, které do sebe absorbují všechny soli a nečistoty. Po oklepání se na takto vyčištěné zdi nanese už jenom vápenné mléko. Stěny tak neztratí svůj charakter a jsou navíc ošetřené.
Více k tématu
Rekonstrukce neunikla pozornosti okolí a zvítězila v kategorii Stavby pro bydlení v soutěži Stavba roku Plzeňského kraje 2025. Otevřená je i pro veřejnost. „Dnes je možné si objekt pronajmout ke krátkodobému ubytování prostřednictvím běžných rezervačních portálů. Máme radost, že sem přijíždějí lidé, kteří mají rádi architekturu, historii i jedinečnou atmosféru tohoto místa. Myslím, že právě to byl od začátku smysl celé rekonstrukce – vrátit bývalé synagoze život,“ uzavírá Vladimíra Martinovská z MaM ateliéru v Plzni.
- Ateliér: MAM ateliér
- Autoři: Vladimíra Martinovská
- Země: Česká republika
- Město: Rabí u Sušice
- Užitná plocha: 120 m²
- Projekt: 2020–2021
- Realizace: 2022–2023
- Fotograf: Matěj Hošek
