Vlastnosti provětrávaných fasád
Ve stavebnictví se stále častěji setkáváme s provětrávanými fasádami. S rozvojem nových materiálů nachází tento systém uplatnění i u těch nejnáročnějších architektonických návrhů. Správné provedení má zásadní vliv na životnost fasády a probíhající děje v souvrství fasády.
EARCH.CZ , 29. 9. 2009
Provětrávané fasády bývají provedeny ve dvou formách. Buď jako ochranné systémy, což znamená bez vrstvy tepelné izolace, nebo je o tepelně-izolační fasádní systém. V tomto případě posuzujeme fasádu z hlediska tepelně-izolačních vlastností jako celek až k provětrávané mezeře. Dle platné normy ČSN 73 0540 je pro lehkou vnější stěnu doporučená hodnota součinitele prostupu tepla Un ≤ 0,2 W/(m2K) a pro těžkou vnější stěnu Un ≤ 0,25 W/(m2K). Při posuzování musíme započítat vliv tepelných mostů, což kompenzujeme větší tloušťkou tepelné izolace.
Provětrávané fasády se vyznačují řadou výhod. Mezi hlavní patří:
Uplatnění suchých montážních procesů. Montáž konstrukce tak nabízí časovou flexibilitu. Volbou vhodného obkladu chráníme nosnou konstrukci budovy proti povětrnostním vlivům a zajišťujeme tak mnohaletou životnost fasády. Fasádní systém nabízí spolehlivou tepelnou ochranu a zajištění vhodného vnitřního klimatu v budově v zimním i letním období. Větrání umožňuje udržet optimální vlhkostní režim celé skladby obvodového pláště a tím i výrazně přispívá k životnosti systému. Díky způsobu kotvení je možné poškozené desky (obklady) snadno vyměnit, aniž bychom narušili celkový barevný odstín. Konstrukce eliminuje nerovnosti pokladních ploch, což u kontaktního fasádního systému bývá velký oříšek. Díky možnosti řezání desek do libovolných tvarů lze vyhovět architektonickým požadavkům u jakkoli složitých objektů. Samozřejmostí je široká škála barevného provedení. Fasádu lze čistit tradičními prostředky a postupy. V dnešní době již existují povrchy, které mají samočisticí schopnosti.
Hlavní části fasádního systému
Pro nosnou konstrukci používáme nejčastěji hliník, ušlechtilé slitiny, či ocel s různou úpravou a dřevěné hranoly. Konstrukce zajišťuje přenos všech účinků od zatížení a fyzikálních vlivů z plochy obkladu do konstrukce obvodové stěny. Samozřejmě je nutné zajistit dilataci jednotlivých prvků, stejně tak jako celého souvrství. Kromě nosné funkce plní i funkci distanční a vyrovnávací. Jako tepelně izolační vrstva se používá nejčastěji hydrofobizovaná minerální vata či celulózová vlákna. K podkladu se izolace připevňuje pomocí talířových hmoždinek. Dle volby nosné konstrukce a obkladového materiálu se volí nejen nejrůznější vymezující a doplňkové prvky, ale i připevňovací, spojovací a kotevní prostředky. Předposlední vrstvou celého systému je provětrávaná mezera, na které záleží správné fungování celé konstrukce. Celkový vzhled fasády určuje vlastní obkladový materiál.
Vzhledem k rozsahu používaných materiálů a technologických postupů se nelze zabývat každým souvrstvím v podrobnosti zvlášť. Podívejme se blíže na dvě poslední – provětrávanou mezeru a obkladový materiál.
Provětrávaná mezera
Z hlediska bezproblémového fungování celého fasádního systému je navržení a předem realizace jedním z nejdůležitějších faktorů. Správné provedení má zásadní vliv na životnost fasády a probíhající děje v souvrství fasády. Abychom zajistili všechny funkce, které od provětrávané fasády požadujeme, musí vzduch v mezeře proudit. Rychlost proudění je 0,5 – 1 m/s. Díky této rychlosti dochází zpravidla k laminárnímu proudění. K turbulencím ve větrané mezeře dochází spíše výjimečně, a to například vlivem tvaru budovy, výšky, typu roštu apod. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měřením bylo prokázáno, že se mění v závislosti na počasí, a to až desetinásobně. Během noci proudění téměř ustává. Pokles je o to výraznější, jestliže je během dne slunečno. Zajímavý je vliv teplého vzduchu. V souvrství se totiž může vyskytnout během fungování fasády vlhká tepelná izolace. Zejména v létě se brzy ráno mohou na povrchu vysrážet kapky rosy, případně může dojít k zafoukání dešťové vody větrem do meziprostoru. Problém s vlhkostí může nastat také při zateplení starých, špatně izolovaných staveb. Při použití provětrávané fasády s tepelně izolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken je umožněna difuze vodních par. Především u celulózy funguje kapilární vzlínavost. Tato vlastnost umožňuje transportování vlhkosti ze zdiva přes tepelnou izolaci směrem k provětrávané mezeře. Proudící vzduch však poměrně rychle izolaci vysuší a ta se stává opět plnohodnotným tepelně-izolačním materiálem. Správné provětrávání zajišťuje mezera tl. min 40 mm po celé výšce fasády (někteří výrobci uvádějí i tloušťku vzduchové vrstvy min. 30 mm). U ostění, nadpraží a dalších částí do výšky 1 patra (maximálně však 3,05 m) lze připustit větranou mezeru min. 20 mm. Přiváděcí a odváděcí průřez musí mít plochu minimálně 50 cm2/m. Dodržení těchto hraničních hodnot nemusí nutně znamenat dokonalé provětrání během roku. Obzvláště v místech s větším množstvím sněhu je nutné zajistit dostatečný přívod vzduchu do větrací mezery. Přiváděcí otvory proto umisťujeme nad sokl, aby je napadaný sníh nezasypal. Přívodní a odváděcí otvory je vhodné chránit mřížkou proti vniknutí škůdců.
Vnější plášť
Pro vnější plášť se používají rozmanité způsoby skladby fasádních prvků, rozlišných velikostí, tvarů, struktury a barvy. Mezi základní materiálové varianty vnějšího pláště:
dřevo a materiály na bázi dřeva, plasty s různou povrchovou úpravou, vláknocementové desky, obklady z keramických desek, obklady z páleného cihelného střepu, tvrzené a vyztužené desky na bázi pryskyřic, obkladové prvky z umělého kamene, desky z přírodního kamene, obklady na bázi kovů, obklady ze skla.
Široká nabídka obkladových materiálů umožňuje využít pestrou paletu vzorů, barev a vlastností konečné fasády. Od zvoleného materiálu se samozřejmě odvíjí i volba nosného systému.
Chyby při realizaci
Nejčastějším problémem při realizaci je nedodržování předepsaných minimálních větracích otvorů, či jejich úplná absence. Velmi často se chyby objevují například v místech parapetů, nadpraží oken nebo u oplechování atik. Laik samozřejmě nic nepozná a fasáda se zdá být v pořádku. Nedostatečné proudění vzduchu však snižuje nejen tepelně-izolační vlastnosti, ale i životnost celého systému. Jelikož při realizaci se na fasádě střídá několik řemesel, není vždy vina na straně fasádníků. Často se stává, například u balkónů, že jsou soklové dlaždice nalepeny až k hraně obkladových fasádních desek. Úplným extrémem je pak zasilikonování spáry mezi soklovými dlaždicemi a obkladovou deskou. Pokud se dělá skladba balkónu až po fasádě, nelze se pak divit ani případům, kdy pod obkladovými fasádními deskami není řádně dotažená hydroizolace a balkon pak teče. V souvislosti se širokým sortimentem povrchových úprav, zejména barev, keramických obkladových prvků, je třeba zmínit nebezpečí vzniku vad na fasádách vytvořených z tmavých obkladových prvků. V letním období mohou extrémní povrchové teploty u těchto fasád dosáhnout až 70 °C, což klade mimořádné nároky na použité lepicí hmoty. Zpočátku mohou vzniknout nenápadné trhliny, do kterých zatéká srážková voda. V zimním období je pak destrukce urychlována i mrazovými účinky. Pád obkladu z několika desítek metrové výšky pak představuje obrovské nebezpečí. K uvolňování lepených obkladů může dojít také z důvodu nevhodně zvolené technologie. Následky jsou však stejné. V neposlední řadě je potřeba vybírat kvalitní materiál obkladových prvků. U dřevěných obkladů se stává, že po několika málo letech dřevo začne ztrácet své ošetření z výroby a bez pravidelné údržby se rychle snižuje životnost. Problémem mohou být i keramické obkladové prvky s vysokou nasákavostí, u kterých může dojít k typickým destrukcím – odprýsknutím. Tyto problémy by nemusely vznikat, pokud by realizace byla prováděna proškolenými řemeslníky a pokud by se kladl větší důraz na vzájemnou koordinaci řemesel. Napravování chyb bývá velmi problematické a finančně náročné.
Použitá literatura:
Barták, K.: Fasády a jejich rekonstrukce, Grada Publishing, 1996 Hajek V. a kolektiv: Konstrukce pozemních staveb 30 – Kompletční akce, ČVUT, 2002 Klouda, J. K.: Fasádní systémy III – Předvěšené provětrávané fasády, červenec 2008,dostupné na www: http://www.imaterialy.cz/clanky/technologie/3989/fasadni-systemy-iii-predvesene-provetravane-fasady/ podklady Isover, Cembrit, únor 2009, dostupné na www: http://www.isover.cz/cz/index.aspx a na http://www.cembrit.cz/fasady/
Ing. Pavel Hanzlík Katedra konstrukcí pozemních staveb Fakulta stavební ČVUT Psáno pro časopis Fasády 02/09