Volá Londýn, volá 100% Design
Ten, kdo se zajímá o design a především o srovnání designu britského se světovým, neměl by letos přeslechnout už desáté volání. Může zažít konfrontaci známých, „zaběhnutých“ světových či britských firem se začínajícími designéry.
Lenka Žižková, 2. 3. 2004
Komu nebude stačit pastva pro oči na vlastním veletrhu, může si nechat zamotat hlavu novými myšlenkami na odborných seminářích a diskusích. Zbudou-li mu síly, může vyrazit do Londýna na 100% Guaranted, tj. obchůzku galerií a showroomů, nebo zaskočit do bývalé továrny na výrobu čaje Tea Building, kde probíhá Designersblock. Londýn není Milano ani Praha, takže se nelze městem jen tak procházet a vyhlížet design. Nepotkáte se zde s průvody milánských nadšenců spěchajících za designem ani se studenty loudajícími se za týmž cílem Prahou. Zato budete přesedat z metra na metro, a pak ještě na autobus, a pak podle průvodce a mapy, někdy marně, hledat příslušný showroom. Nemusí se do něj totiž vstupovat v úrovni ulice a už vůbec před ním nemusí vlát žádná vlajka. Uvnitř může být nacpáno – nebo tam můžete být úplně sami. Poznámky ze zápisníku návštěvníkaVlastní veletrh 100% Design probíhá v jedné z hal Earls Court. I zde se musíte připravit na jiné přivítání než třeba v Milaně Kolíně nad Rýnem, Frankfurtu nad Mohanem, Kortrijku. Pokud imigrační úředník na letišti uzná, že vypadáte na návštěvníka veletrhu s designem a že nemíníte v Británii zakotvit, vystojíte-li frontu před výstavištěm, několikrát odpovíte na dotaz pořadateli, že jste skutečně na místě, kde jste chtěli být, tj. na veletrhu s designem, a projdete kontrolou, která si vás „přečte“ a někam pomocí tužkových skenerů zařadí, otevře se před vámi prostor velký asi jako T-mobile aréna na pražském Výstavišti. Pak je dobré zůstat tu tři dny, protože jinak se vám množství vjemů v mysli neutřídí a těžko si vůbec nějaký obraz uděláte. Na rozdíl od jiných světových veletrhů tohoto typu jsou zde totiž na jednom místě zastoupeny velké zahraniční a britské firmy, malá designérská studia i jednotliví designéři. Na ploše je tolik expozic, že jsou uličky zmenšeny na minimum. Najdete zde nábytek sériově vyráběný i autorský, krby, koberce, bytový textil, potahové látky, kůže, tapety, bytové doplňky. Také sklo do veřejných interiérů i domácností, porcelán, keramické dlaždice, koupelnové vybavení, svítidla, nátěrové hmoty, různé druhy více či méně umělých materiálů, telekomunikační zařízení, zastoupení domácího i zahraničního odborného tisku i prodej dárkových předmětů. Několik občerstvovacích „stanic“ je ve stálém obležení, lavice a židle jsou neustále obsazeny, a tak se sedí, jí a pije i na zemi.Návštěvníka, který je na 100% Designu poprvé, příjemně překvapí třídenní vydávání novin 100% Daily, informujících o lidech, produktech, událostech, nově vystavujících firmách či designérech, nominacích na ceny (Češi na stánku Czechmania byli nominováni ve dvou kategoriích, nakonec nevyhráli) i o členech poroty. Souběžně s veletrhem se konaly semináře a diskuse na atraktivní témata, vždy pod patronací nějakého časopisu a se zajímavými lidmi z oblasti designu, marketingu, reklamy apod. (S potěšením jsem zaznamenala, že pro seminář Ženy v designu byla mezi diskutéry zařazena také Eva Jiřičná.) Pro pořádek uvádím, že 100% Designu se zúčastnilo 430 vystavovatelů, podívat se přišlo 35 878 návštěvníků (přesnost dána přísnou kontrolou), na doprovodném programu 100% Guaranted se podílelo 65 galerií či showroomů. Něco jiného k viděníBritové jsou přesvědčeni, že k bydlení patří krb. Přesvědčuje nás o tom anglická literatura i filmy. Na veletrhu to potvrdila účast řady firem, které však naprosto popíraly tradiční pojetí tohoto fascinujícího znaku teplého domova. Nepředstavujte si proto krby těžkopádné a kamenné. Některé doslova visely na stěně jako obraz nebo „plavaly“ prostorem či to byly sochařské objekty plné ohně (Diligence), v jiných byl médiem plyn a plaménky pak probleskovaly mezi bílými oblázky (Acantha, Platonic Fireplace Company, CVO Fire Ltd). Jeden z nich použila například Eva Jiřičná při známé rekonstrukci půdy v barokním paláci v Praze. Jindy to byly mísy, koše či plata plná kamenů a mezi nimi probleskujícího ohně.Britové mají rádi příjemné osvětlení, proto zde svítidla vystavovalo hodně firem a všechna byla zajímavá – ať průmyslově vyráběná, nebo autorská, často originálně pojatá. K nejatraktivnějším produktům této branže patřily lampy londýnské firmy Mothmos, které reagovaly změnou barevnosti a někdy i zvukově na měnící se vzdálenost ruky nebo tlak. Měly i netradiční tvary, připomínaly třeba hromadu barevně proměnlivých svítících valounků, kvádrů, vajíček či koulí.Britové patrně také rádi používají v interiéru sklo, protože zde vystavovala řada firem různé skleněné modulové systémy, stěny, tabule prostupující prostorem apod. Přesto, že na 100% Designu bylo zastoupeno hodně plastů, mají Britové jistě stále rádi masivní dřevo i překližku, jinak by zde nevystavovalo tolik zručných řemeslníků nebo velkých či menších podniků zajímavé kousky experimentálního, nápaditého i vytříbeně elegantního nábytku.V Británii stále vzniká originální bytový textil, což dokazovaly více než dvě desítky vystavujících domácích designérů, studií i výrobci. Na rozdíl od jiných produktů nebyl tlak současných světových trendů na domácím bytovém textilu příliš patrný.100% Design nepředstavuje klasický veletrh trendů, na jaký jsme zvyklí z návštěv kontinentálních specializovaných veletrhů, je to spíše výbušná směs firem, studií a jednotlivců, z nichž si vybrat není na první pohled nijak jednoduché. Hodně exponátů bylo na rozhraní řemesla, unikátních objektů a průmyslově vyrobitelného designu. Našla se zde řada inspirací historií dávnou i nedávnou i posledními novinkami z Milana. Práce mladých designérů byly vtipné, svěží, nápadité, provokativní, opuštěn byl minimalismus a zrodily se osobité barevné objekty biomorfních tvarů. Nejzajímavější výtvory však byly na výstavě Designersblock v Tea Building, kde neformálnost továrního objektu, vystavujících designérů a vystavovaných objektů byla osvěžením v byznysu točícím se dnes kolem každé designérské události.Český stánek CzechMania, organizovaný ředitelem Českého centra v Londýně ing. Tomášem Zykánem v Earls Court 2, byl pro našince ve všem tom veletržním mumraji klidnou oázou. Byl koncipován jednoduše a komerčně, nepředváděl žádné experimenty nebo projekty. Na velké desce zhruba 4 x 2 m byly vystaveny kvalitní soudobé již vyráběné produkty, které bylo možno téměř okamžitě objednat a prodávat. Patřily k nim skleněné objekty Zdenka Lhotského, Lady Semecké, Jitky Skuhravé, Dagmar Hovorkové, Michala Froňka, Jana Němečka, Ronyho Plesla, porcelán Daniela Piršče, Maxima Velčovského ad.). Snad k nejosahávanějším patřil český exponát – vana Rafty (design Richard Janoušek) vyráběná v moravské firmě Teiko. Na veletrhu ji vystavovala anglická firma Avanti. Bohužel na veletrhu i v britském odborném tisku byla označována jako domácí design a produkt.Něco navíc = 100% DetailLoni poprvé se představil vedle 100% Designu, a to doslovně, protože ve vedlejší hale, veletrh 100% Detail. Šlo o inovativní stavební materiály. A jelikož se jich sešlo hodně zajímavých, byly vyhlášeny ceny 100% Detail Innovation Awards a Best Show, udělované porotou složenou z významných britských a zahraničních architektů. Veletrh probíhal pod záštitou RIBA (The Royal Institute of British Architects), což na jeho kvalitě bylo vidět. Ve velkých stáncích plných zajímavých materiálů a konstrukcí se mohl člověk nadechnout a vydechnout. To v hale s designem nebylo pro množství vystavujících a návštěvníků téměř možné. Také ke 100% Detailu probíhaly odborné semináře a diskuse s významnými evropskými a světovými architekty, staviteli a firmami. 100% Design 2004 volá! Konat se bude 23. až 26. září.Psáno pro časopis domov
