MŮJ ARCHITEKT LOUIS KAHN

>> English version - MY ARCHITECT | A Son´s JourneySYNOPSE FILMU MŮJ ARCHITEKT LOUIS KAHNZatímco Kahnův architektonický odkaz je nekompromisním hledáním pravdivého a jasného, jeho osobní život byl plný tajemství a zmatku. Když zemřel na pánském záchodku v Penn Station v New Yorku, byl na mizině a rozpolcený. Zanechal po sobě tři rodiny: jednu, co měl se svou dlouholetou manželkou, a dvě se ženami, s kterými měl dlouhodobé poměry. Ve filmu Můj architekt Louis Kahn se jedno z dětí z těchto mimo-manželských svazků, jediný Kahnův syn Nathaniel, vydává na epickou pouť, aby uspořádal život tohoto tajemného a rozporuplného muže. Strhující příběh nás vyvede z podzemních chodeb na Penn Station až k rušným ulicím Bangladéše (kde Kahn vystavěl ohromující Kapitol), od břehů Nové Anglie až do vnitřních tajů jeruzalémské politiky. Během naší cesty se střetáváme s postavami, které jsou buď fascinující, úžasné, nekritické i kritické: od taxikářů, kteří vozili Kahna po jeho rodné Filadelfii, se dostáváme až do výšin světově nejuznávanějších architektů, mezi nimi Franka Gehryho, I. M.Peie a Philipa Johnsona. Tvůrce snímku Můj architekt Louis Kahn odhaluje děsivou krásu monumentálních staveb svého otce a vtahuje nás hluboko do své rozvrácené rodiny, v níž nám odhaluje svět předsudků, intrik a pověr, které pronásledují rodiče a jejich děti. V tomto dokumentu s nábojem celovečerního dramatu (originální orchestrální partituru nevyjímaje) se Nathanielova osobní pouť stává univerzálním hledáním identity a oslavou umění a nakonec celého života. BIOGRAFIE LOUIS I. KAHNASpolečně s Frankem Lloydem Wrightem, LeCorbusierem a Mies van der Rohem Kahn sdílí ústřední postavení v architektuře 20. století. Narodil se roku 1901 na estonském ostrově Ösel a když mu byly čtyři roky, jeho rodina emigrovala do Filadelfie, kde žili v těžké bídě. Mladý Kahn, nadaný jak výtvarně, tak hudebně, si vydělával peníze výukou malování a hraním na piano během projekcí němých filmů. Získal stipendium na University of Pennsylvania ve Filadelfii, kde studoval pod vedením samotného Paula Creta jako pokračovatel Art deco. Roku 1924 architekturu dostudoval. V roce 1930 se oženil s Ester Israeli a o deset let později se jim narodila dcera Sue Ann. Ve třicátých a čtyřicátých letech Kahn usiloval o to se výtvarně vymezit a získat zakázky. To byl pro něj velmi složitý úkol, jednak kvůli Velké krizi a za druhé kvůli jeho „ousiderské“ pozici Žida pracujícího na postu protestantského gentlemana. Roku 1947 přijal místo profesora na Yaleově univerzitě. Zde začal svou celoživotní kariéru učitele, během níž zásadně ovlivnil celou generaci architektů. Později vyučoval i ve Filadelfii na University of Pennsylvania. Bylo to během tohoto období profesního zklamání, kdy začal nemanželský poměr s výtečnou mladou designérkou Annou Tyngovou (roku 1954 mu porodila druhou dceru Alexandru) a kdy zažil zásadní výtvarný průlom. Během cesty po Řecku, Římě a Egyptě Kahn zjistil, že estetika skla a železa vrcholného modernismu postrádá monumentálnost a záhady skrývající se ve starověkých ruinách.Kahnovi již bylo přes padesát a zbývalo mu něco málo přes dvacet let života, když se zápalem odstartoval sérii zakázek stavbou výtvarné galerie Yale Art Gallery (1951-53) a lázněmi Trenton Bathhouse (1954-59), které navždy změnily běh architektury. Během prací jako byly věže Richards Medical Towers (1957-62), kostel The First Unitarian Church (1959-69) a jeho první skutečný skvost budova Salk Institute for Biological Studies si Kahn vyvíjel svůj styl kombinující starověký smysl pro humanismus s moderními stavebními technikami. Upřednostňoval jednoduché materiály jako cihly a beton, které při vytváření míst, která byla vysoce funkční i duchovně povznášející, opracovával s obdivuhodnou dovedností. Pro Kahna se architektura stala hledáním pravdy a budovy pro něj byly živými objekty. Byl pověstný tím, že říkal: „Zeptal jsem se cihly: ,Co bys ráda, cihlo?´ A ona odpověděla: ,Ráda bych oblouk.´“Kahn byl též posedlý přírodním světlem. Způsob, kterým s ním pracoval, se neshoduje s přístupem žádného jiného moderního architekta. Ve svých pozdějších pracích jako byly knihovna Exeter Library (1967-72), galerie The Yale Center for British Art (1969-74) a transcendentní museum Kimbell Art Museum (1967-72) (mnohými považováno za nejlepší museum postavené v minulém století) se světlo stává ovládajícím principem designu a charakter prostoru se dramaticky mění podle denní doby, počasí a ročního období. Poslední dekáda Kahnova života se vyznačovala zájmem o krajinu a prostor, který sdílel s krajinářkou Harriet Pattisonovou, která pracovala v jeho ateliéru a s kterou měl syna Nathaniela narozeného roku 1962.Věčný idealista Kahn jen těžko pracoval podle pevných pravidel stanovených klienty, pod tlakem termínů a rozpočtů, a tak byl často svědkem toho, jak se jemu blízké zakázky zadávaly podružným architektům. I přes zmařené sny o přestavbě jeho rodného města Filadelfie Kahn vybičoval své síly a již vypjaté možnosti, aby vznikly jeho dva největší projekty – v indické Ahmedabadě The Indian Institute of Management a monumentální Capital Complex v Dhace v Bangladéši, s jehož stavbou se začalo roku 1962 - byl dokončen až po jeho smrti. Zde se uskutečnil Kahnův sen o výstavbě města budoucnosti. Stojí za zmínku, že muslimští předáci nevnímali Kahna (amerického Žida) jen jako architekta jejich sídla vlády, ale také architekta jejich vzkvétající demokracie. Po svém návratu z Indie 17. března 1974 Kahn utrpěl osudový infarkt na pánské toaletě na Pennsylvánském nádraží v New Yorku. Byl na vrcholu svých tvůrčích sil a mnoho jeho projektů včetně synagogy v Jeruzalémě, evropských a amerických projektů zůstalo nedokončených.O TVŮRCÍCHNathaniel Kahn (režisér/ producent)Nathaniel Kahn vyrostl ve Filadelfii a získal stipendium na Yaleově univerzitě, kde získal Gordonovu cenu za svoji práci divadelního režiséra. V roce 1989 Kahn napsal a zrežíroval hru Dech sovy/ Owls Breath, která se hrála v nekomerčních divadlech. V roce 1992 se podílel na psaní krátkého filmového dramatu Pokoj/ The Room o chlapci, jehož pokoj vypadne z budovy. Film se promítal na filmovém festivalu Sundance a získal filmové ocenění na festivalu v Cannes. Jakožto zanícený ochránce životního prostředí Kahn též strávil několik let spoluprací se společností Miranda Productions na počtu dokumentů o životním prostředí včetně titulů Zahrada mého otce/ My Fathers Garden, který byl předveden na filmovém festivalu Sundance a vysílán stanicí Sundance a Divočina: poslední zastavení/ Wilderness: The Last Stand, který byl vysílán PBS a byl nominován na regionální cenu Emmy. Po několika letech shánění financí byl konečně schopný začít točit svůj první celovečerní film Můj architekt Louis Kahn. Susan Rose Behrová (producentka/ výkonná produkční)Susan Rose Behr odstartovala svou kariéru v divadle. Tato rodačka z Filadelfie byla spoluzakladatelkou letního divadla v Haverfordu v Pennsylvánii, které vytváří nové kusy. Zabývala se produkcí průmyslových filmů, také se podílela jako výzkumnice na mnohých projektech se zaměřením na historická místa, dokumenty a informace. V současnosti Behrová pracuje na distribuci filmu Můj Architekt Louis Kahn v Indii a Bangladéši, kde měla práce Louise Kahna hluboký dopad. Můj architekt Louis Kahn je jejím prvním celovečerním filmem.Bob Richman (kameraman)Bob Richman začal svou kariéru u Maysles Films jako velmi považovaný varietní filmař. Jeho poslední úspěchy čítají celovečerní dokumenty jako Good Rockin` Tonight, Odkaz Sun Records/ The Legacy of Sun Records pro PBS sérii American Masters, Šimrání na srdci (Tickle in the Heart), důvěrný pohled na legendární klezmerovu kapelu Epstein Brothers nebo dokument Ztracený ráj: dětské vraždy v Robin Hood Hills (Paradise Lost: The Childhood Murders At Robin Hood Hills) nominovaný na Emmy, který byl promítán na filmovém festivalu Sundance v roce 1997 a vysílán na HBO v hlavním vysílacím čase. Mezi Bobova díla též patří produkce seriálů P.O.V. a Přední linie (Front line) pro kanál PBS a seriál televize ABC Bod zlomu (Turning point) , který běží v hlavním vysílacím čase.Sabine Krayenbuhlová (střih)Rodačka ze Švýcarska, která pracovala jak v Americe, tak v Evropě na střihu dokumentů a celovečerních filmů. Její poslední práce zahrnují film Nemocnice zlomených srdcí (Heartbreak Hospital) , v kterém hraje Patricia Clarkson a John Shea, Americká romance (An American Love Story) , desetidílný seriál P.O.V. , režírovaný Jennifer Foxovou a vysílaný na stanicích PBS, Arte a BBC, dále film Jugodivas promítaný na filmovém festivalu Sundance, který je zkoumáním umění, hudby, identity a války v Jugoslávii a nakonec Frau2 And Happy End – film s produkce Studia Canal-Plus a BMG International, který sklidil úspěch při uvedení do Evropských kin. Krayenbuhlová je slavnou absolventkou Tisch School of Arts na New Yorské Univerzitě. Joseph Vitarelli (hudba)Joseph Vitarelli je velmi uznávaný skladatel filmové hudby. Jeho filmové úspěchy čítají kritiky velebený film Johna Dahla Ďábelská svůdkyně v hlavní roli s Lindou Fiorentino, film Jak ta je úžasná režiséra Nicholase Cassavettese se Seanem Pennem, Johnem Travoltou a Robinem Wrightem Pennem, film Přikázání s Aidanem Quinnem a Anthonym LaPagliou v režii Daniela Taplitze. Vitarelli též hudebně doplnil filmovou adaptaci hry Jona Robina Baitze Zkouška ohněm v režii Daniela Sullivana s Ronem Rifkinem, Sarahou Jessicou Parkerovou a Timothym Huttonem. Kromě práci na celovečerních filmech se Vitarelli též věnuje filmům z produkce televize HBO jako Bojkot, Poprvé za mřížemi a Války Pentagonu. V roce 2001 vytvořil společně s Arturem Sandovalem hudbu k filmu Pro lásku či pro vlast v hlavní roli s Andym Garciou v režii Josepha Sargenta, za kterou získali cenu Emmy. Složil hudbu k mnoha televizním seriálům a speciálům včetně seriálů Rovné právo, Šelma nebo V podezření a také k adaptaci hry Neila Simona Smích ve dvacátém třetím poschodí v režii Richarda Benjamina v hlavní roli s Nathanem Lanem. www.mujarchitekt.czMŮJ ARCHITEKT LOUIS KAHNUSA 2003 ׀ 116 minut režie ׀ Nathaniel Kahnscénář ׀ Nathaniel Kahnprodukce ׀ Susan Rose Behr a Nathaniel Kahnkamera ׀ Bob Richmanhudba ׀ Joseph Vitarellistřih ׀ Sabine Krayenbühlve filmu vystupují ׀Philip JohnsonVincent ScullyNathaniel KahnRabbi Ivan CaineRabbi Oscar KramerI. M. PeiJack MacCallisterRichard KatzAnne TyngEdmund BaconRichard Saul WurmanFrank O. GehryRobert BoudreauHarriet PattisonSusannah JonesCharles Joneshlas Billa MackaPreston GerenTom SeymourFrank SherwoodRobert A.M. SternMayor Teddy KollekRuth ChesinMoshe SafdieSue Ann KahnAlexandra TyngDuncan BuellKathy CondéB.V. DoshiShamsul WaresOCENĚNÍ FILMUCena divákPhiladelphia International Film FestivalPhiladelphia, Pennsylvania2003Sterling Award for Best Documentary FeatureSilverdocs: AFI/Discovery ChannelSilver Spring, Maryland2003Cena diváků, Gold HugoChicago International Film Festival2003Cena divákůHamptons International Film Festival2003Ocenění DGA /Outstanding Directorial Achievement in Documentary/Directors Guild of America, USA2004NOMINACENejlepší dokumentární filmOSCAR / Academy Awards2004Best Edited Documentary FilmEddieAmerican Cinema Editors2005Nejlepší dokumentární filmIndependent Spirit Award And Truer Than Fiction Award2004