Náměstí Míru - Masarykova čtvrť - Brno

místoZe západní strany se po svahu žlutého kopce vine drobná zástavba rodinných vil, aby se těsně před náměstím zvednula v podobě monumentálních budov školy a gymnázia. Dominantou celého prostoru je kostel sv. Augustina (V. Fischer, 1930). Právě jeho věž při pohledu z nedalekého Špilberka jasně určuje siluetu celého sedla. Samotný pozemek se mírně svažuje směrem k jihu, kde se zastavuje o dramaticky natočenou budovu studentských kolejí. Východní stranu pozemku vymezuje ulice Údolní, za ní se pak rozléhá přírodní park Kraví hora s hvězdárnou a sportovním areálem. Prostor řešené lokality (jižní strana Náměstí míru) sloužil původně jako zahrada, dnes ho vyplňují zchátralé přízemní budovy opuštěných vojenských kasáren. konceptKoncepci řešení předcházely podrobné a pečlivé kontextuální rozbory. Na jejich základě jsem dospěl k potřebě vytvořit jasně definovatelné městské prostory s odpovídající funkční náplní, přirozeně vycházející z kontextuálních vztahů. Vzhledem k širokému zadání s velkým počtem poměrně různorodých funkcí jsem vytvořil vlastní strukturu a řád funkcí, který respektuje a doplňuje potřeby místní lokality. Hlavní myšlenka projektu vychází z určitého výseku dvou nekonečných přímek, kterými můžeme jakkoli protnout masarykovu čtvrt, a vždy bude jejich náplň jasná - bydlení - velmi kvalitní bydlení. Tyto přímky lehce levitují nad řešeným pozemkem jako výraz jisté kontextuální věčnosti. Pod tyto přímky - "klády,dřevěné klády" jsou pevně zasunuty ostatní funkce, které tvoří potřebný servis celé čtvrti. Pro snadnou orientaci v prostoru jsou tyto funkce víceméně separovány a velmi přehledně přístupné. Vzhledem k omezené kapacitě parteru a velkému množství veřejně přístupných funkcí byl parter rozšířen ještě o podlaží níže. Funkce zde umístěné jsou přístupné ze třetí "negativní klády", která je otiskem a opakem "klád" levitujících. Podlaha tohoto prostoru je tvořena stejnými dřevěnými deskami, kterými je tvořen obal obytných "klád". Vytváří tak palubu s trávníkem a vzrostlými stromy, mezi nimiž se pnou jako živá tkáň lávky pro pěší. Vzájemná poloha, tvar i proporce jednotlivých objektů se přizpůsobuje charakteru okolních prostorů. Silně horizontální tvar dvou dřevěných "klád" vytváří, zejména z panoramatických pohledů, vhodnou podnož pro vertikálu věže kostela. Vytvořením druhého parteru ("negativní kláda") se do celé kompozice vtahuje i budova studentských kolejí v jižní části pozemku. Nejdůležitějším prostorem celého projektu je však samotné Náměstí míru. Východní obytná "kláda" je posunuta směrem k jihu a dává tak jasně najevo, že před jejím čelem se odehrává hlavní scéna celé lokality. Západní "kláda" je naopak vysunuta směrem do náměstí a opticky ho tak uzavírá, pod ní je však volný průchod až ke školám. Uzavřenost prostoru náměstí je docílena alternativním umístěním budovy s výjimečnou funkcí na východní straně náměstí, tedy na hranící náměstí a parku Kraví hora. Důležitost prostoru náměstí ještě podtrhuji napřímením ulice údolní přímo na osu kostela. Tak bylo ostatně při výstavbě náměstí ve 30. letech původně zamýšleno.Diplomní projekt: Náměstí míru - Masarykova čtvrť - Brno Vedoucí práce: Doc. Ing. arch. Jiří Oplatek Vypracoval: Pavel Míček Fakulta: FA VUT v Brně Semestr: 2003