Návrh na úpravu náměstí Svobody ve Znojmě | M1 architekti s.r.o.
Soutěžní návrh ateliéru M1 architekti s.r.o. reprezentovaný Ing. arch. Jakubem Havlasem, Ing. arch. Janem Hájkem a Mgr. akad. arch. Pavlem Jobou ve spolupráci s Ing. arch. Norbertem Waltrem, Ing. Pavlem Brázdou a Ing. arch. Helenou Kalinovou. Návrh získal 3.cenu v soutěži.
EARCH.CZ , 26. 6. 2009
a) Zhodnocení vývoje území a jeho současného stavu, včetně názoru na plochy zástavby z druhé poloviny 20. století (panelové domy). Náměstí Svobody se nachází v místě někdejšího hradebního pásu. Hraniční poloha mezi opevněným městem a podhradím se podepsala na jeho schizofrenním stavebním vývoji.
Místo bylo bariérou i spojnicí. Hradební pás nahradilo provinční náměstí, náměstí zničila světová válka, normalizační arogance a dopravní boom.
Panelstory druhé poloviny dvacátého století je otiskem minulosti stejně jako malebné městské centrum a přes pochybnou kvalitu stavebního umění sériové produkce je zapotřebí je respektovat.
b) Zhodnocení funkčního a provozního stavu území, především jejich parteru a stavu organizace všech typů dopravy.
Urbanistická antikoncepce území v druhé polovině 20. století připravila živnou půdu dopravnímu živlu, který místo zcela ovládl. Rozměrné parkoviště přepůlila frekventovaná silnice s přidruženým terminálem autobusů. Absence parteru dominantních monofunkčních objektů plaveckého bazénu, finančního a obecního úřadu i paneláků nenavazuje na městské domy přimknuté k horní bráně.
c) Popis zásad řešení území v širších souvislostech. Návaznost na nejširší okolí specifikují zejména dopravní vazby. Realizovaným plánem městského obchvatu se eliminuje tranzitní doprava. Nově koncipovaný jednosměrný provoz okolo navrhovaného bloku je nejjednodušším způsobem omezení dopravní zátěže náměstí na polovinu. Vložením bloku do stávajících dopravních ploch vzniká novodobá brána do města.
d) Stručné objasnění a zdůvodnění zvolených základních principů urbanisticko - architektonického řešení a úprav území, zejména prostorového uspořádání, funkční náplně a urbanistických vazeb z pohledu naplnění soutěžních podmínek.
Návrh nově vymezuje náměstí Svobody. Centrální městský prostor na pomezí tří parků, třetí hlavní znojemské náměstí (po Masarykově a Horním).
Nová prostorová organizace zvýrazňuje budovy stávající (městské lázně, horní brána v nároží náměstí) doplněním o nové polyfunkční objekty (v přízemí obchody, v patře kanceláře a bydlení). Podstatou je scelení nynější nesourodé městské struktury a její obohacení o žádoucí obchodní parter.
Severní frontu vymezuje nový svébytný městský blok, který odcloňuje panelové domy a půlí množství automobilové dopravy projíždějící náměstím. Jednotlivé domy bloku mají vlastní dvory, případně atria. Prostupnost kompaktní struktury v příčném směru umožňuje pasáž (v největším z domů), navazující na průchod na sídliště. Pasáž působí jako motiv uplatnitelný i do dalších domů bloku.
Západní řada domů vymezuje jak náměstí, tak i vnitroblok, který vytváří prostorové pole působnosti adekvátní bývalému sídlu komunistické strany (dnešní úřad práce).
Parková úprava sídliště je nově orámována nárožním polyfunkčním objektem a nástavbou stávajícího jednopodlažního domu služeb.
Výšková hladina zástavby nepřesáhne stanovených 15 m. Předložené řešení nových domů je pouze ilustrativní, jde o simulaci přirozeného vývoje.
Požadavek propojení zeleného prstence Horní park - hradby za budovou železářství Fiala - k ulici na Valech před Horní bránou je podpořen průchodem v západní frontě náměstí, na místě zbourané jednopodlažní samoobsluhy (jediný asanovaný objekt bohatě nahrazený novým parterem).
Areál městských lázní je doplněn o objekt wellness aktivit a zázemí nového venkovního koupaliště, odcloňující lázně od silnice. Plácek při začátku městského parku je využit jako možný vstup k venkovnímu bazénu. Ten integrací brouzdaliště po svém obvodu formálně vytváří reminiscenci někdejšího rybníku v sousedství.
e) Popis návrhu a rozmístění městského mobiliáře, úprav povrchů a úprav zeleně. Dlažba náměstí navazuje na již vypracovanou studii prostoru za horní branou a přechází až do předprostoru hradebního parku. Průběh zeleného prstence je zvýrazněn řadami stromů, zabíhajícími do náměstí, které zvýrazňuje i přidružený systém světel v dlažbě. Ústředním prvkem se stává vzrostlá lípa, v noci scénicky nasvětlená prstencem světel. Zbylé tři rohy náměstí kontrolují skulpturální osvětlovací stožáry s pohyblivými rameny. Před hlavním vstupem do lázní se objevuje kašna, před horní branou pítko. Stromy jsou obemknuty točitými lavičkami. Stereotyp cyklických prvků v křížení pruhů dlažby narušují diagonální lavičky – klády, nahodile křížící náměstí. Mobiliář doplňují stojany na kola na náměstí a u nového vstupu do areálu lázní.
Ostrov nového bloku je pokryt charakteristickou fragmentální dlažbou, s vystupujícími ostrůvky stromů v severní části. Výrazným prvkem jsou skleněné kvádry úniků z podzemního parkoviště.
Expanze parteru do ulic a náměstí se projevuje apendixy zahrádek kaváren a restaurací.
Parková úprava vnitrobloku kolem úřadu práce a sídliště je pojata pouze schematicky.
f) Popis dopravního řešení z pohledu všech typů dopravy včetně popisu detailních úprav (např. způsobu parkování, bezbariérových přechodů pro chodce, umístění a řešení zastávek autobusů atd.).
Zmiňovaný systém jednosměrek společně s omezením rychlosti umožňuje zklidnění dopravy do náměstí a zároveň nevytváří bariéru pro chodce.
Dopravu v klidu zajišťují stání na terénu a zejména podzemní parkoviště pod jednosměrnou komunikací. Nezávislost parkovacího objektu a nových domů nabízí konstrukční autonomii v čase a prostoru. Součástí podzemních garáží jsou i veřejné toalety.
Umístění zastávek autobusů navazuje na nynější stav. Zastávka při městských lázních zůstává, stanice v opačném směru je přemístěna v návaznosti na plánovanou spojnici městského parku se Sokolskou ulicí.