Protéká vám podstřešní membrána vlivem chemické impregnace dřeva?
Jedním z hlavních problematických jevů, negativně působících na vodotěsnou funkčnost vysoce difúzních pojistných hydroizolací střech, je typ použitého přípravku pro chemickou impregnaci dřevěných konstrukcí a dále způsob provádění této impregnace na stavbě. Problémem však většinou není chemikálie následně chránící dřevo, ale vlastní roztok, ve kterém se ochranná impregnace nachází, tj. chemikálie zabezpečující lepší vsakování impregnace do dřeva.
EARCH.CZ , 27. 4. 2010
chemická impregnace je provedena v nedostatečném časovém předstihu před tím, než se dotkne s vlastní pojistnou hydroizolační membránou (negativní chemikálie se nestačí odpařit). To se týká zejména bednění či krokví pod membránou či kontralatí nad membránou, chemická impregnace se provádí dodatečně v momentě, kdy je již membrána na střeše instalována a dojde tak k potřísnění membrány čerstvou impregnací. To nastává zejména v případě při provádění chemické impregnace nástřikem, chemická impregnace je prováděna u dřeva s rovnovážnou vlhkostí výrazně větší než 14 %, kdy chemický impregnát zůstane jen na povrchu dřeva a následným vlivem deště se spláchne na membránu. To je problém zejména u konstrukcí umístěných nad membránou (kontralatě, střešní latě, bednění pro krytinu).
Důsledkem pak je totální ztráta vodotěsnosti použité membrány, často i výrazné snížení mechanických vlastností a životnosti membrány, což vlivem protečení pak vede ke vzniku velkých škod v interiérech a nutnosti naprosté výměny použité membrány.
Společnost Juta, a. s., ve svých laboratořích velice podrobně zkoumala tyto jevy ve vazbě na různé typy chemických impregnačních přípravků (více než 20 typů), kde byly posuzovány jak následné změny ve vodotěsnosti membrány (podle ČSN 20811 a EN 1928), tak i v paropropustnosti membrán (podle EN ISO 12572) a následně i změny mechanických vlastností (podle EN 12311-1, EN12310-1 a EN 2411).
Byly testovány jak membrány vyráběné společností Juta, a. s., tak i většina membrán jiných výrobců pohybujících se na trhu Evropy. Jako nejproblematičtější impregnační chemikálie v tomto směru byly stanoveny ty přípravky, ve kterých se nachází (od nejproblematičtějšího):
alkylbenzyldimethyl-amonium chlorid (BAC) kyselina boritá (sůl s ethanolaminy apod.) dimethyl-didecil-amonium-chlorid (DDAC) tenzidy dalších typů (ethylenglykol, alkylamin-ethoxylát,…) různé kombinace látek a barviv
Výhodou je i skutečnost, že není nutné používat speciální spojovací a těsnící komponenty, jinak běžné u aplikací tohoto typu membrány, jelikož pro spojování či těsnění se používají stejné typy elementů jako u standardních typů membrán Jutadach.
Tato vysoce chemicky stálá membrána Jutadach Monolitic byla v ČR oficiálně poprvé představena na výstavě Střechy Praha 2010.