Sou Fujimoto | Teorie Primitive Future japonského architekta

Sou Fujimoto | profil seminární práce SAT | Současná architektonická tvorba FA ČVUT v Praze

Vojtěch Štamberg | šk.rok 2008/2009

odborný garant předmětu | Ing. arch. Petr Vorlík PhD.

Lze tedy najít určité rysy jeho tvorby, které kontinuálně prochází jeho dílem? Sám svůj přístup charakterizuje teorií Primitive Future. Název lze přeložit jako Původní budoucnost, a tedy jakýsi součet dvou protipólů. Primitive znamená hledání archetypálních otisků minulosti. Pomocí architektonického slovníku lze pak dojít k pojmu Cave (jeskyně), jako prapůvodního prostoru vhodného pro lidské obývání. Future je pak výsledkem procesu nejen lidské tvorby. Promítnutím těchto pojmů se ocitáme v přítomnosti.

Autor vytváří domy, které jsou náročné na klienta. Je to možné v Japonsku, už obtížnější by to zajisté bylo v konzervativní Evropě, nemluvě o Čechách. Jeho myšlenkový názor silně prostupuje realizacemi a klient si musí najít svůj vlastní způsob obývání domu. SF nabízí prostory, které jsou architektonicky artikulované, avšak nesplňují základní obecné poučky, nutné k vytvoření konzervativního domu. Nepotřebuje zdi, stropy, schody. Vychází z člověka a jeho vnímání prostoru.

Forma, zároveň složitá i jednoduchá, není podstatou jeho tvorby. Vzniká až následně z psychologie člověka, který je tedy základním prvkem. Jeho „osoba“ domem prochází, vnímá různé perspektivy nabízených pohledů, vnímá druhé „osoby“ skrze dělící prvky ve škále 0 až 1. Nechává na sebe působit světlo. Žije ve svém domě a zároveň je součástí města. To jsou jistě základní prvky jakékoli kvalitní architektury. SF je však dokáže roztavit a znovu spojit v nečekaných souvislostech. Na SF působí soudobé paradigma komplexity a zároveň duchovní stránka člověka (snad zenbuddhismus). Vlivy, které se vzájemně nevylučují. První spoluurčuje výslednou hmotu stavby (použití prvků, vnořené procedury), ale cílem není nalezení novotvaru stavby, jde o systém organismu díla. Druhé pak je introvertním obsahem. Svobodný člověk obývající daný prostor.

Sou Fujimoto je japonský architekt. SF žije v globalizovaném světě.

SF má výrazný osobní styl. SF je řazen mezi mladé architekty (young architects – BIG, MAD, ..)

SF vytváří domy pro náročné klienty. SF je článkem japonské kultury.

SF především navrhuje obytné domy. SF zkoumá základy lidského obývání.

SF chtěl být fyzikem. SF je ovlivněn komplexitou.

SF navrhuje domy. SF navrhuje městské prostředí.

SF je umělec / architekt. SF se svou prací živí.

životopis

narozen 4.srpna 1971 v Hokkaido v rodině psychiatra Jestliže lze odvozovat práci umělce od vlivu výchovy, pak zde se paralela s povoláním otce přímo nabízí. Tvorba Sou Fujimota není na první pohled jednoduchá, až po nahlédnutí pod povrch (snad i po výkladu samotného autora) lze najít vnitřní řád. A tak vznikají díla projevující se jakoby duševní chorobou, ale svázané silným vnitřním řádem a obsahem.

vzdělání University of Tokyo, Faculty of Engineering, Department of Architecture (Bachelor) 1990-1994 Dosažený stupeň vzdělání nebrání SF (Sou Fujimoto) v návrhu první zakázky. Ta přichází od otce a jedná se o dodatek Seidai Hospital (ústav, který provozuje jeho otec), určený pro pracovní terapii, realizovaný za pomoci místního architekta.

praxe Sou Fujimoto Architects - Tokyo 2000 - Součanost Po svém prvním projektu přichází pětiletá epizoda, ve které namísto dokončení univerzitního vzdělání, či čerpání zkušeností v zaběhlém studiu, udržuje svou vlastní praxi. V soutěžích a experimentálním výzkumu vytváří tak svůj osobitý styl.3

"My goal was to create a completely different way to design architecture"3

rozbor

Mezi vzory SF patří Le Corbusier, Mies van der Rohe a Luis I. Kahn. Paralely lze najít hlavně s Kahnem, které můžeme vidět ve vyjímečnosti staveb. Na rozdíl od otců zakladatelů projektu moderny byl Kahn dlouho outsiderem. Jeho práce má silný teoretický základ. Bez toho si jeho stavby nelze představit. Výsledkem jsou domy odlišné od standardu, tavené ze základních principů, prostoupené řádem a formálně jedinečné.

Japonský architekt tedy navazuje na kontinuitu moderní architektury. Není mu cizí ani postmoderní přístup F. Gehryho. Jeho architektura je pro SF jako druhá příroda, džungle.2 Něco co vzniká za umělým návrhem. Není však schopen opustit vnitřní řád budovy podřízený obyvateli , na rozdíl od Gehryho formálních hrátek. Oběma je ale společné využívání intuice, pomocí které hledají zdroje své tvorby mimo rozum.

Primitive Future

“A sort of primitive situation that relates to the human 'cave' habitation but at the same time I like to create something new for the future. I recently gave a lecture 'cave or nest', the two embryonic states of architecture. A 'nest' is a place for people that is very well prepared, everything is assembled and very functional, meanwhile the 'cave' is just a raw space, which people need to explore and find their own comfort within. this is a situation where people can use space creatively.“ 2 (Druh původních situací, které souvisejí s lidským „jeskyním“ obýváním, ale také chci vytvořit něco nového pro budoucnost. Nedávno jsem měl přednášku Cave or Nest -jeskyně nebo hnízdo-, dva zárodečné stavy architektury. „Hnízdo“ je místo pro lidi, které je výborně připraveno, vše je sestaveno a velice funkční, zatímco „jeskyně“ je jen surový prostor, který musí lidé prozkoumat a najít si zde svůj vlastní komfort. V této situaci lidé mohou užívat prostor tvořivě)

SF se tedy zamýšlí nad otázkou obývání svěřeného prostoru. Můžeme si vybrat ze dvou možností. Na jedné straně surový prostor, který nás nutí ho tvořivě zpracovat. Najít si vlastní záchytné body, obdělávat ho. Na druhé pak hotový artefakt. Pracující stroj, kde má vše své místo a stiskem několika tlačítek dálkového ovladače nás nenutí vstát z pohovky. Systém s podrobným návodem a telefonním číslem na opraváře. Vybereme-li si první možnost, okrádáme se o pohodlnost, ale zároveň se můžeme přiblížit původní lidské potřebě tvůrčího aktu.

“I prefer something like the cave-like-unintentional space. Something that is in between nature and artifact - formless form.“ 2 (Upřednostňuji něco jako cave-like-unintentional space -neúmyslný,bezděčný-. Něco mezi přírodou a artefaktem – formless form -tvar bez tvaru (formy))

Nedostaneme tedy hotové řešení, ale určitý polotovar. Je jen na nás, jak ho uchopíme. Nabízí se srovnání s 'art-filmem' a 'pop-corn-filmem'. Sledování prvního může být bolestivé, nemusíme napoprvé prohlédnout pod povrch, zápletky postrádají souvislosti, atd. Nestane se nám ale, pokud máme předpoklady, že bychom odcházeli vyprázdnění. Druhá zkušenost bude pro nás lehčí, na jakoukoli odlišnost dostaneme jasnou nápovědu a můžeme odcházet s 'morální' převahou a obohaceni o projedený večer. Profesionalita obou filmů může být ale na stejné úrovni. SF určitě nedělá domy pro každého, klient musí být s programem obeznámen, souhlasit s ním.

“Space is relationships and architecture generates various senses of distances. I'm very optimistic and see architecture as something between living together and independently. There are many degrees of interaction amongst people. To construct a wall is to bisect a space into 0 and 1, however a space must have intrinsically many graduations between 0 and 1. I like to create an in-between-space, therefore my works are very basic (I've designed architecture that is very simple but looks complex due to its geometric form).“ 2 (Prostor je vztah (relace) -relationships- a architektura vytváří (generuje) rozličné senses of distances -pocity vzdálenosti-. Jsem velký optimista a vidím architekturu jako něco mezi žitím společně a nezávisle. Je zde mnoho stupňů lidské interakce. Konstrukce zdi rozdělí prostor na 0 a 1, jakkoli prostor musí mít mnoho stupňů mezi 0 a 1. Vytvářím in-between-space -meziprostory-, proto jsou mé práce velice elementární –basic- (navrhuji architekturu, která je velice jednoduchá(prostá), ale vypadá složitě -complex-, náležitě její geometrické formě))

Jaké jsou tedy základní prvky architektury SF? Senses of distances, In-between-space. Vzájemný vztah subjektu a vnímaného předmětu se odvíjí v čase pohybem. Při průchodu místností jsou nám nabízeny rozličné pohledy. Pro architekturu je podstatný zrakový vjem. Autor nechává prostory volně plynout. Určuje body, ze kterých buď můžeme místo vnímat v celku, dále místa polouzavřená, málokdy uzavřená. Srovnejme si s poslechem hudební skladby, kde můžeme jednotlivé motivy přetáčet nazpět a opět poslouchat jinou hudební linii. Meziprostory vznikají tam, kde nejsou jasné hranice. Betonová zeď vytváří jasný předěl. Člověk je za ní v úkrytu, v bezpečí před světem. Mříž naopak nezakrývá nic, neposkytuje ani špetku soukromí. Naopak zeď s ostnatým drátem nedovolí nikomu projít, ale mříž může být dobrým kanálem pro obchodní spolupráci. Odvěká potřeba člověka spolupodílet se na společnosti a zároveň nutkání být sám. SF tedy nevytvoří pevné hranice, pouze je naznačí.

přílohy

seminární práce Sou Fujimoto

N House

Dům je složený ze tří slupek o různé velikosti, které jsou do sebe zanořeny. Vnější kryje celý pozemek, od chodníku po hranici a vytváří krytou polozahradu. Střední pak nahrazuje obrys domu. Vnitřní slupka vytváří soukromý interier. To vše se odehrává na ploše 235 m2 na jedné úrovni.

“One might say that an ideal architecture is an outdoor space that feels like the indoors and an indoor space that feels like the outdoors. In a nested structure, the inside is invariably the outside, and vice versa. My intention was to make an architecture that is not about space nor about form, but simply about expressing the riches of what are `between` houses and streets.“ 1 (Můžeme říct, že ideální architektura je exteriér, který se zdá být interiérem a interiér jako exteriér. Ve vnořené struktuře je vnitřek trvale vnějškem a naopak. Mým záměrem nebylo udělat architekturu, která je jen o prostoru nebo formě, ale jednoduše vyjádřit bohatství toho, co je mezi domem a ulicí.)

Zde došlo realizace téma meziprostoru. Vnější slupka jakoby zhmotňuje přirozenou regulaci pozemku a zahrada uvnitř nabývá soukromého rázu. Uvnitř vznikají privátní zóny, kryté několika vrstvami perforovaných slupek. Jsou tu dveře (okna), ale ne takové jaké známe. Otvory ve skořepině jsou chaoticky rozmístěné. Uvnitř vzniká nahodilý prostor. Obyvatel sám nachází vhodná místa.

“Three nested shells eventually mean infinite nesting because the whole world is made up of infinite nesting. And here are only three of them that are given barely visible shape. I imagined that the city and the house are no different from one another in the essence, but are just different approaches to a continuum of a single subject, or different expressions of the same thing- an undulation of a primordial space where humans dwell. This is a presentation of an ultimate house in which everything from the origins of the world to a specific house is conceived together under a single method.“ 1 (Tři vnořené slupky znamenají nekonečné noření, protože celý svět se skládá z nekonečného noření. A zde jsou jen tři z nich, které vytváří viditelný tvar. Představuji si, že dům a město nejsou rozdílné v povaze, ale jsou jen jiné v přístupech ke kontinuu jednotlivého subjektu, ve vyjádření té samé věci: vlnění prvotního prostoru, kde lidé přebývají)

Algoritmy, které obsahují samy sebe, vedou k vytváření struktur, jež můžeme nalézt všude kolem nás (například sněhová vločka ). Představme si tedy nekonečné množství slupek které stojí za tímto domem. Lidská společnost pak musí být popsána chaoticky, stejně jako vnitřní psychika jednotlivce. Struktura města se otiskuje do domu. Ten do duše jednotlivce a nazpět. Dům je zhmotněním tohoto procesu, samozřejmě bráno ad absurdum.

T House

Jednopodlažní dům na předměstí určený pro čtyřčlennou rodinu. Navržen je volný půdorys. Stěny slouží jako výstavní plocha pro současné umění.

“The coexisting simplicity and complexity in this architecture could be likened to those of a life organism, or a canyon where a river current chipped away over many generations. It is an advanced organic. Since each spaces of this house are separated but connected, they have profound influences on one another.“ 1 (Koexistence jednoduchosti a složitosti této architektury může být přirovnána k živému organismu nebo kaňonu, kde řeka proudí více zářezy, vznikajícími po mnoho generací. Je to vyspělý organismus. Každé místo tohoto domu je oddělené, ale propojené a má naprostý účinek navzájem)

Přirovnání k přírodě zde naznačuje motiv prostupující dílem SF. Příroda jako zjevný příklad organizovaného systému, který lze tvůrčím způsobem uchopit. Komplexnost přírodní jevů není však inspirací pro formální stránku stavby, ale pro její dispoziční, lépe řečeno provozní uspořádání. Znovu zde vystupuje člověk (obyvatel), jako divák (snad i herec současně), pro kterého je divadlo hráno.

“Making one step forward, one would suddenly see a different space of different depth, that was hidden behind the wall a moment before. A painting one was looking at would abruptly drop off from his / her view, to realize another art piece ten meter ahead. “ 1 (Krok dopředu může náhle změnit pohled na jiný prostor o odlišné hloubce, které bylo předtím schováno za zdí. Jedna malba střídá náhle v jeho pohledu jinou, deset metrů vzdálenou)

“The house might be similar to alleys and Japanese garden. That is, steppingstones are usually placed at those alleyways, and the scenery keeps changing while one stepping across by the stones. The shifts could be either continuous or unexpected. Each one step renews relationship of things around. Wandering the garden and alleys, stopping here and there- experience there has a lot in common with those that can be gained in the house. Like the alleys and garden provides innumerable views, this house also yields an abundance of sceneries and views.“ 1 (Dům je podobný alejím, nebo japonským zahradám. Tady kameny jsou užity a výhled se vždy mění po přechodu na jiný kámen. Posun může být buď spojitý, nebo neočekávaný. Každý další krok obnovuje vztah k okolním věcem. Tato zkušenost má hodně společného s prožitkem v domě. Tak jako v zahradě nabízí nespočetné množství pohledů, tak tento dům také poskytuje nadbytek scenérií)

Japonský architekt je ovlivněn tradicí. Dokáže ji znovu interpretovat a použít ve svůj prospěch. Namísto květin máme obrazy. Stromy a skály jsou vytvořené pomocí 12-ti milimetrových příček. Císař komponoval zahradu pro jediný den v roce. Možná i SF ukryl v organickém rozvržení domu nějaké tajemství. A možná také ne. Znovu zde nutí klienta ke spolupráci. Dům má sice příčky, ale žádná místnost není úplně uzavřena. Tradiční japonské domy byly děleny jen tenkými příčkami, vyplněnými papírem. Každý člen rodiny se musel naučit dodržovat soukromí toho druhého. Vznikaly psychické bariéry (mentální zdi), které jim umožňovali žít vedle sebe. Jeden neslyšel mluvit druhého na sousední tatami, pokud řeč nebyla určena jemu.

Treatment Center for Mentally Disturbed Children

Léčebna pro duševně narušené děti je sestavena z několika „krabic“ spojených dvorky. Děti zde mají znovu získat duševní zdraví. Spojováním hmot vznikají různé výklenky a meziprostory, které jsou dětmi rozličně využívány.

“Alcoves - .., children play with the place like the primitive man who interprets landscape freely and lives very well in it. They hide in a place behind something, show up, relax at back, and run about here and there.“ 1 (Výklenky – …, děti si hrají s těmito místy jako primitiv, který analyzuje volně krajinu a žije si v ní dobře. Schovávají se tam, odpočívají a pobíhají sem tam)

Léčebna na první pohled působí třeštivě. Kdyby bylo cílem zobrazit funkci objektu, nenechal by SF nikoho na pochybách. Ale představa, že se dětem porucha spíše znásobí je nutkavá. Ohlasy na stavbu jsou však opačné.3 Nelze tedy a priori říci, že vzhled stavby má daný účinek, bez konkrétní zkušenosti. Znovu jsou zde děti jako hlavní téma, které jsou schopné nepřeberné množství miniprostorů využít tvořivě. Určitě lépe než uniformní chodbu s barevnou výmalbou.

Tokyo Apartment

Kolektivní dům se skládá z pěti obytných jednotek. Každá jednotka je tvořena ze dvou až tří nezávislých pokojů (archetypické domečky). Z pokoje v přízemí je možné vystoupit po střeše jiného domku do pokoje ve třetím podlaží.

“And by the act which rises and gets down the mountain, mountain = the whole city will be experienced as its own house. This collective housing is the miniature of Tokyo.“ 1 (Schodiště na střeše - A tímto činem, stoupáním a slézáním hory, získáváme zkušenost města, které se stává součástí bytu. Toto kolektivní bydlení je miniaturou Tokia)

projekty

Namba House Tokyo 2007 – exp 2008 Hayashi House Tokyo 2007 – exp 2008 Velcan House Romania 2007 – exp 2008 Kamisato Market Tokyo 2006 – exp 2008 Tokyo Apartment Tokyo 2006 – exp 2007 House O - Chiba 2007 Treatment Center for Mentally Disturbed Children - Hokkaido 2006 7/2 house - Hokkaido 2006 Group Home in Noboribetsu - Hokkaido 2006 Final Wooden House in Kumamoto - Kumamoto 2006 – exp 2007 T house - Gunma 2005 The Environment Art Forum for Annaka Gunma 2003 – 2006 Nogiri house projectOita 2003 – exp2007 iz house project Shizuoka – 2003 Dormitory for Mentally Disabled in Date Hokkaido – 2003 Industrial Training Facilities for Mentally-Handicapped Hokkaido – 2003 Shijima Lodge Nagano – 2002 N house project -Oita – 2001 Seidai Hospital New Ward Hokkaido – 1999 Seidai Hospital Occupational therapy House Hokkaido – 1996

shrnutí

Tvorba Sou Fujimoto není pochopitelná skrze bipolární výklad. Vždy je třeba uvažovat možnou škálu, přecházející mezi póly. Formy jsou navenek složité, ale složené z jednoduchých tvarů, ty zas vnitřně složité atd. Silným prvkem jsou opakující se vzory. Vliv dnešního chápání přírody jako komplexního systému se otiskuje do díla SF.

Hlavním motivem jeho díla je ale člověk (obyvatel) jeho (své) architektury. Koncept domu vzniká od vnímání jednotlivce. Je kladen důraz na pohyb uvnitř organismu stavby. Na tom co a z jakého úhlu může vidět. Dům jako mentální mapa, kterou je třeba neustále dotvářet. Podstatný je aktivní přístup klienta, ne v procesu návrhu, ale později při bydlení.

SF se narodil do duchovně bohaté kultury, a to je samozřejmě odraženo v jeho projektech. Klade vysoké nároky jak na sebe, tak na své klienty. Těžko si lze představit, že by bylo možné jakoukoli ze zmíněných staveb realizovat u nás. A to není případ jen SF.

zdroje

www.sou-fujimoto.com/Top/index.htm www.designboom.com/eng/interview/sou_fujimoto.html ARCHITECTURAL RECORD, December 2007, Sou Fujimoto Fractures Plans and Sections While Bringing Together People By Naomi R. Pollock, AIA http://archrecord.construction.com/features/designvanguard/07dv/07SouFujimoto/07SouFujimoto.asp www.archdaily.com

přílohy

seminární práce Sou Fujimoto