Slavnostní otevření Paláce kultury (známého také pod lidovou zkratkou Pakul) proběhlo 2. dubna 1981 za přílomnosti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Jednalo se totiž o projekt ostře sledovaný komunisty, neboť se v něm měly konat velké stranické sjezdy.
Foto: Radek Úlehla
1/19
Veřejnost poněkud neforemné a předimenzované budově na exponovaném místě u Nuselského mostu na chuť nikdy nepřišla - i proto si vysloužila přezdívky jako Moby Dick nebo Lidojem (vzhledem k jejímu původnímu účelu). A velkého zastání se budově nedostalo ani u odborníků – na dobu konce 70. let totiž nejde o nijak originální architekturu...
Foto: Radek Úlehla
2/19
Uvnitř budovy ale na návštěvníky čekají velkorysé a překvapivé interiéry, které se v mnoha případech dodnes dochovaly v autentickém stavu včetně původního vybavení. Díky tehdejšímu zákonu o investování 1-4 procent celkového rozpočtu stavby do umění najdeme v interiérech také mnoho cenných děl od předních československých umělců. V případě Paláce kultury, za jehož cenu by se tehdy dalo postavit sídliště pro 10 000 lidí, se tak do umění investovaly velké prostředky.
Foto: Radek Úlehla
3/19
Tím vůbec nejhodnotnějším uměleckým dílem v celé budově je bezesporu pětimetrová skleněná plastika nazvaná Žena s holubicí od slavné dvojice sklářských umělců Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Hodnota díla se dnes odhaduje na desítky milionů korun...
Foto: Radek Úlehla
4/19
Skutečné interiérové poklady představují konferenční salónky. Tím vůbec nejpůsobivějším je někdejší Salónek Klementa Gottwalda, kterému dnes zaměstanci neřeknou jinak než Schwarzeneggerův sál - americký herec tu totiž kdysi natáčel jednu reklamu. Celá místnost je pojata jako koncepční umělecké dílo s autorsky navrženými koberci na podlaze i na stěnách od textilního výtvarníka Josefa Müllera. Dominantou salónku je ale úchvatný lustr, který je integrální součástí žebrovaného podhledu.
Foto: Radek Úlehla
5/19
Tento lustr od známého designéra Františka Víznera je složen ze stovek skleněných koulí vyrobených ve sklárnách Kamenického Šenova. Svítidlo tak vytváří výjimečnou atmosféru celého prostoru.
Foto: Radek Úlehla
6/19
Další podobnou místností je komornější salónek s křesly z antilopí kůže, kde proběhla mimojiné schůzka Václava Havla s Barackem Obamou.
Foto: Radek Úlehla
7/19
Dominantou také tohoto salónku je výrazný lustr složený ze zeleně zbarvených skleněných trubic, který navrhl student Stanislava Libenského Vladimír Procházka...
Foto: Radek Úlehla
8/19
Procházka je podepsaný také pod plastikou Slunce, kterou najdeme pod dominantním ocelovým schodištěm.
Foto: Radek Úlehla
9/19
Svým designem zaujme také méně známý Komorní sál s panoramatickými výhledy na Prahu díky prosklené stěně. Díky svým povrchům získal přezdívku "plyšák".
Foto: Radek Úlehla
10/19
Díky svému umístění na hraně Nuselského údolí a Pankrácké pláně se z kongresového centra otevírají jedny z nejkrásnějších výhledů na celé panorama Prahy - také proto je škoda, že alespoň část rozhlehlých venkovních teras není přístupná veřejnosti...
Foto: Radek Úlehla
11/19
Hlavní kongresový sál s kapacitou 2 800 diváků hostil mnoho důležitých událostí. Odehrál se tu první pražský koncert Eltona Johna, přednášel v něm dalajláma a za socialismu sloužil pro velké stranické sjezdy. Mezi technické zajímavosti sálu patří třeba pohyblivý strop.
Foto: Radek Úlehla
12/19
Součástí sálu s velmi dobrou akustikou je opona Slunce od výtvarníka Aloise Fyšárka a malířky Ivy Slavíčkové - vůbec největší textilní dílo vytvořené metodou Art Protis (jde o kombinaci tkaní a nažehlování).
Foto: Radek Úlehla
13/19
Hlavní sál hostil také přednášky dalajlamy, koncerty The Velvet Underground, Johnyho Cashe nebo Boba Dylena. A 3 roky se tu taky hrál veleúspěšný muzikál Dracula.
Foto: Radek Úlehla
14/19
Budova měla fungovat jako sjezdový palác - proto byl projekt od začátku velmi podrobně hlídaný stranou. Kvůli tomu byl také projekt přiklepnut "prověřenému" Vojenskému projektovému ústavu a to na úkor kolektivu významných architektů Jana Šrámka, Jana Bočana a Zdeňka Rothbauera, kteří v soutěži konané mezi lety 1972-74 předložili kvalitnější návrh.
Foto: Radek Úlehla
15/19
Výstavba probíhala mezi lety 1976-81, přičemž už o rok později byl Palác kultury (samozřejmě z důvodů stranické propagandy) prohlášen kulturní památkou. O tu přišel v roce 1991 - proto je překvapivé, kolik cenných původních prvků a vybavení si do dnešních dní s ohledem na komerční provoz budovy uchoval.
Foto: Radek Úlehla
16/19
V minulosti se diskutovalo o možné demolici kongresového centra vzhledem k náročné údržbě a energetické náročnosti.
Foto: Radek Úlehla
17/19
V současnosti exteriéry stavby trpí dlouhodobým neudržováním okolního veřejného prostoru a také instalací velkoplošných reklam na fasádách. Přes Nuselský most, u nějž Pakul stojí, denně projede okolo 160 000 aut, což zvyšuje poptávku po reklamách.
Foto: Radek Úlehla
18/19
Foto: Radek Úlehla
19/19
