Z řidiče dodávky starchitektem: Frank Gehry slaví 88 let
Když mu doma jako teenagerovi explodovala chemická aparatura, asi by jeho rodiče nenapadlo, že mají co do činění s budoucí celebritou světa architektury a laureátem Pritzkerovy ceny. Leč, stalo se.
Josef Řídký , 28. 2. 2017
Frank Gehry, vlastním jménem Frank Owen Goldberg, se narodil v roce 1928 v kanadském Torontu potomkům polských a ruských židovských emigrantů. Traduje se, že svůj nesporný talent projevoval odjakživa, třeba tím, že už jako dítě v obývacím pokoji rodného domu budoval s pomocí odřezků dřeva futuristické budovy a města. Když se jeho rodiče roku 1947 přestěhovali do Kalifornie, Gehry se postupně zkoušel živit jako řidič dodávky nebo hlasatel v rádiu. Vedle toho docházel na kurzy architektury na University of Southern California, kde roku 1954 obdržel titul bakaláře. Po ukončení studií ale s architekturou opět na čas přestal, aby se o dva roky později zapsal na obor městského plánování na Harvardu, ze kterého s velkým rozčarováním ještě před obdržením titulu odešel.
Od roku 1957 Gehry pracuje jako profesionální architekt, nejdříve v kanceláři Viktora Gruena, rakouského přistěhovalce, jemuž je přičítáno, že vymyslel moderní podobu amerických obchodních center, a v roce 1961 ještě krátce působí v Paříži u André Remondeta, kde objevuje evropskou modernu, baroko a románský sloh. Až následujícího roku zakládá vlastní ateliér, z něhož se postupem času vyvine Frank Gehry & Associates (od 1967) a nakonec Gehry Partners (roku 2001). S vlastním ateliérem realizuje celou řadu staveb, především v Kalifornii, z nichž mezi nejznámější patří mořské akvárium Cabrillo v San Pedru (1981), obchodní dům Santa Monica Place (1980) či sídlo firmy Chiat/Day (1991). V té době už formuje svůj nezaměnitelný styl, vyznačující se užitím drátěného plotu jako fasádního prvku, vlnitého plechu, ale i dynamickou estetikou nedokončenosti. Již na konci 80. let má Gehry takové renomé, že je mu roku 1989 udělena Pritzkerova cena.
Gehry poté získává renomé i mimo Spojené státy a staví či se podílí na stavbách pařížské kinotéky nebo pražského Tančícího domu. Definitivním zlomem v jeho kariéře je potom realizace Guggenheimova muzea v Bilbau: ještě před jeho dokončením o něm mnohá média referovala jako o jednom z největších děl 20. století a jeho (pozitivní) dopad na baskickou ekonomiku byl takový, že dalo dokonce vzniknout novému pojmu: „Bilbao efektu“.
Gehry se od té doby podílí na zakázkách pro movité klienty s prakticky neomezeným rozpočtem, tvoří například budovu nadace Louis Vuitton v Paříži nebo mrakodrap na adrese 8 Spruce Street v New Yorku, ale i množství galerií, muzeí, koncertních sálů… A záhy dostává jako první architekt přízvisko „starchitekt“, které nikdy nepřijal a od něhož se distancuje.
Nelze však popřít, že Gehry se stal světovou celebritou i za hranicemi architektury: vedle Rema Koolhaase je jediným světoznámým architektem, který se dostal až do epizody Simpsonových, a režisér Sydney Pollack mu věnoval celý dokument, kritikou dobře přijaté „Skici Franka Gehryho“.
A přestože dnes slaví požehnané 88. narozeniny, Frank Gehry se do důchodu stále nechystá. Mimochodem, vedle architektury se Gehry vrhnul i na vyučování. Zájemci o jeho Master Classes mají šanci zapsat se do jara.
(Gehry je mimochodem miláčkem objektivů. Videa, která se mu věnují, jsme se pokusili dát dohromady na EARCH.TV.)
