PO SAMETU: jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov?
Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici v Plzni. Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v něm soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.
Pěstuj prostor , 2. 12. 2019
Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: bit.ly/posametu4
Více k tématu
PhDr. Adéla Gjuričová, Ph.D.
působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Věnuje se politickým a sociálním dějinám v období pozdního socialismu, revoluce 1989 a postkomunistické transformace. Zaměřuje se na dějiny československého parlamentarismu a rovněž psychiatrii za socialismu. V současnosti vede český tým evropského projektu JPICH “European History Reloaded“, jenž se zabývá historickými narativy v současné audiovizuální kultuře. Je autorkou řady odborných článků a spoluautorkou a editorkou knih, například Rozděleni minulostí: Vytváření politických identit v České republice po roce 1989 či Architekti dlouhé změny. Expertní kořeny postsocialismu v Československu (1980–1995). Nejvýznamnější je její monografie s Tomášem Zahradníčkem Návrat parlamentu: Češi a Slováci ve Federálním shromáždění 1989–1992.
Mgr. Jana Pavlová
Absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ve své práci se zaměřuje převážně na postmoderní architektonický diskurz. Je spoluautorkou dokumentu a autorkou knižního projektu Chrámy peněz. Česká postmoderní architektura bankovních domů a spořitelen v 90. letech 20. století a výstavního projektu KLASIK. Obraz průměrného rodinného domu 1989–2015. V letech 2018–2019 působila jako členka kurátorského týmu Galerie VI PER.
